Špatná nálada v regionu srazila kursy

Špatná nálada v regionu srazila kursy

Česká koruna včera oslabila o více než deset haléřů na podvečerních 28,52 za euro. Důvodem však nebylo rozhodnutí České národní banky ponechat sazby beze změny, nýbrž hlavně politický vývoj na Slovensku.
Tam se rýsuje pod vedením levicového Směru koalice, která se investorům vůbec nezamlouvá. Včera to bylo právě Slovensko, které nejvíce ovlivnilo pokles všech čtyř středoevropských měn.

Sazby podpoří měnu

Z nich má nejlepší vyhlídky česká koruna, shodují se experti. Podle nich její kurs v příštích měsících podpoří také vyšší sazby ČNB, které jsou dnes nejnižší v celé Evropské unii.
"Pokud jsem minule spíše formuloval náš náhled tak, že řada z nás si dokázala představit pohyb oběma směry, tak dnes spíše roste pravděpodobnost, že příští pohyb sazeb bude nahoru. Ale netroufám si indikovat časování," prohlásil včera guvernér ČNB Zdeněk Tůma
Ekonomové České spořitelny předpokládají, že sazby půjdou nahoru o čtvrt bodu už v červenci. Jiní se ale domnívají, že se tak stane v srpnu či září.
Češi vyjíždějící do ciziny tak mohou nadále počítat s tím, že díky sílícímu kursu koruny se jim přece jenom o něco sníží náklady na ubytování, stravování a služby.
Charles Robertson z finanční skupiny ING ve včerejší analýze připomíná: Koncem roku 2004 se euro směňovalo za 30,50 koruny, loňského prosince za 28,90 a letos by mohlo zlevnit o další korunu.
"Obchodní přebytek Česka nás letos ještě může příjemně překvapit, což bude pro korunu velká vzpruha," vyjádřila se pro agenturu Bloomberg Lucy Bethell z ústavu Royal Bank of Scotland.
Česká koruna vůči euru od počátku letošního roku posílila o 2,3 procenta a vůči americkému dolaru dokonce o 8,4 procenta, vyplývá ze statistik agentury Bloomberg. Spolu se švédskou korunou a rumunským leu si tak vede nejlépe na světě.
Nyní je to ale dočasně jinak. Koruna od svého rekordu 28,10 za euro z 26. května ztratila zhruba jedno procento vůči euru a 2,3 procenta vůči dolaru.
Je to dáno, tím, že sazby v eurozóně i v zemích mimo ni jsou mnohem lákavější než v tuzemsku. Navíc, stejně jako každý rok v tomto období, začíná odliv dividend na konta zahraničních vlastníků, což korunu přechodně oslabuje.
"Ale tento slabší kurs je jenom asi 40 haléřů od historického maxima," podotýká Miroslav Plojhar, hlavní ekonom zdejší Citibank.

Nakolik přitvrdí Slovensko?

Mnohem tvrdší chlebíček než ČNB má Národní banka Slovenska. Koncem května opět zvedla sazby o půl bodu na čtyři procenta. Reagovala tak na zrychlující se inflaci, jejíž meziroční tempo v květnu stouplo na 4,8 procenta. Situace se ale může po předčasných volbách ještě zkomplikovat.
"Vypadá to, že pokles slovenské měny a následný vzestup sazeb jsou nevyhnutelné," komentoval pro agenturu Bloomberg hlavní ekonom bratislavské ING Bank Ján Tóth. Podle něj bude centrální banka "bránit" hranici 39 korun za euro. Včera oslabil na 38,40 proti středečním 38,19 za euro.
Zatímco na Slovensku půjdou v následujících měsících sazby nejspíš nahoru - a třeba i razantněji než v Česku, Polská národní banka dala na srozuměnou, že by hlavní sazbu ráda ponechala na dosavadních čtyřech procentech.
Předpokladem ovšem je, že se kurs zlotého, který od 1. května do konce minulého týdne vůči euru oslabil o 5,4 procenta, stabilizuje. Včera činil 4,11 za euro. "Slabší zlotý mluví proti dalšímu snižování sazeb," prohlásil Miroslaw Pietrewicz, člen měnové rady centrální banky. Nižší sazby by si přála hlavně vláda.
Vůbec nejhůř v regionu se vede maďarskému forintu, neboť investoři nepovažují program staronové vlády za důvěryhodný.
Jenom včera vůči euru ztratil 1,4 procenta (284,24 za euro). Maďarské měně se v červnovém žebříčku agentury Bloomberg vedlo vůbec nejhůř ze všech měn. Vůči euru oslabil maďarský forint o 7,4 procenta.
Experti se obávají, že vyšší daně, které hodlá budapešťská vláda zavést, ještě více roztočí inflaci až na šest - sedm procent v příštím roce. Na zhruba stejnou úroveň tak může jít klíčová sazba centrální banky (nyní 6,25 procenta).