Češi a peníze: Jsou nesmělí, ale léčí se

Dluhy Čechů jsou dnes zhruba šedesátkrát vyšší než před třinácti lety a blíží se půl biliónu korun. Téměř čtvrt miliónu lidí je zadluženo na podstatnou část života hypotékou, další stovky tisíc mají nějaké zboží na splátky, úvěr nebo leasing.
Poté, co si tuzemské banky rozebrali zahraniční renomovaní vlastníci, se finanční trh stabilizoval, úroky výrazně klesly a důvěra lidí se začala prudce zvyšovat. A banky se předhánějí v nabídkách, kterými by přiměly k zadlužení další klienty.
Lidé si na zadlužování zvykají čím dál více. Možnosti jsou oproti stavu, zejména před rokem 1989, nesrovnatelné. Tehdy stát nabízel nízkoúročenou půjčku do dvou set tisíc korun, novomanželskou půjčku několik desítek tisíc a spotřební zboží bylo možné koupit na splátky v Multiservisu.
Počátkem 90. let byla situace ještě horší. Úroky vylétly na patnáct procent, stát začal své výhodnější úvěry rušit, mezi lidmi peníze nebyly a banky půjčovaly jen na privatizaci. V roce 1993 dosahovaly dluhy českých domácností jen necelých osmi miliard korun. A ještě v roce 1997 potřeboval člověk při půjčce třicet tisíc korun tři ručitele nebo zástavu nemovitostí.

Od matrace k akciím
Současnost a rostoucí odvahu žít na dluh navíc doprovází i odvaha a umění Čechů investovat. Od vkladních knížek a peněz v "matraci" se lidé přesunuli k mnohem větší šíři produktů. Asi šestnáct procent úspor mají ve stavebním spoření, téměř stejnou částku v penzijním a životním pojištění. Desetina lidí se již propracovala k investicím do podílových fondů a lidé objevují i kouzlo akcií.
Zatímco v roce 1997 měli Češi v otevřených podílových fondech méně než deset miliard korun, již o šest let později to bylo přes sto miliard.
"Ještě na konci minulé dekády byl mezi lidmi šok z privatizačních kauz. Akciím a investicím se obecně nevěřilo. Nyní se situace rychle zlepšuje, na kapitálových trzích se pohybuje mnohem více lidí i peněz," říká Pavel Hadroušek ze společnosti FIO.
Makléřské firmy zaregistrovaly prudký zájem Čechů o akcie zejména loni, kdy pražská burza dosáhla pohádkového růstu přes čtyřicet procent.

Velké dluhy? Teprve budou
Přes polovinu finančního majetku však Češi stále drží na prodělečných účtech v bankách nebo v hotovosti. Na sousedním Slovensku to jsou dokonce dvě třetiny peněz. Naopak v Nizozemsku mají lidé v bankách jen pětinu peněz a v Británii čtvrtinu.
Experti se shodují, že další roky přinesou pokračování dosavadního trendu. "Mladší generace je již méně konzervativní," říká Petr Dufek z ČSOB. Své peníze se tak bude stále častěji snažit zhodnocovat ve fondech, akcích či pojištění, stále větší úlohu budou hrát i penzijní fondy.
Zároveň rychle porostou i půjčky domácností. Přestože jejich zadluženost nyní roste dvakrát rychleji než vklady a hovoří se o ní jako o rekordní, ve srovnání se západními zeměmi je stále nízká, připomíná Aleš Michl z Raiffeisenbank.
Například hypotéky v Česku dosahují jen necelých deseti procent ročního výkonu ekonomiky. Průměr Evropské unie přesahuje třicet procent HDP, v Dánsku je to devadesát procent a v Nizozemsku sto procent HDP. Dobře si toho jsou vědomy i samotné banky. "Budoucností České spořitelny jsou hypotéky," říká její šéf Jack Stack.
Současná zadluženost domácností se nezdá tak vysoká ani tehdy, když se srovnají s jejich volnými prostředky. Zatímco průměrný dluh Čecha dosahuje zhruba čtyřiceti pěti tisíc korun, na účtu má více než dvojnásobek této částky a jeho celkové úspory přesahují sto padesát tisíc.

Jak české domácnosti nakládají s penězi