Měny ve střední Evropě ztrácejí sílu

Pro měny, s nimiž se obchoduje na rozvíjejících se trzích, byl minulý týden nejhorší za posledního zhruba půl roku. Propadům se nevyhnula ani střední Evropa, kde nejvíce oslabil polský zlotý. Ztráty dále prohloubil maďarský forint a vůči euru mírně zeslábla také česká koruna.
Experti hodnotí nejbližší vyhlídky středoevropských měn jako nejisté. "Problém tkví v tom, že na ně nyní doléhá příliš mnoho nepříznivých událostí najednou," komentuje pro agenturu Bloomberg Tim Ash z londýnské Bear Stearns International.
Jsou to nejenom rozpad vládní koalice v Polsku či protivládní demonstrace v Maďarsku, ale také nejistota v jiných částech světa - například v Thajsku, kde byl proveden vojenský převrat.

Koruna pod vlivem zlotého
Domácí měnu podle zdejších analytiků naposledy nejvíce ovlivnil vývoj v Polsku, jehož finanční trh je největší ve střední Evropě.
Směnný kurs koruny v pátek vůči euru oslabil zhruba o 10 haléřů na 28,48 koruny, ale vůči dolaru naopak posílil na 22,22 koruny. "Korunu drží dole prodeje celého regionu spojené se zprávami z Polska a Maďarska," míní podle ČTK Tomáš Vlk z firmy Patria Online.
Levnější koruna tak nyní vybízí k nákupům. Tím spíše, že Česká národní banka by měla jít se sazbami postupně nahoru, což podpoří silnější kurs. Peněžní trh již podle analytika Komerční banky Jiřího Škopy skoro úplně započítal zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu (na 2,5 procenta).
"Růst o půl bodu by byl překvapivý a mohl by vést k posílení koruny pod 28,30 za euro," uvedl podle ČTK Škopa.

Maďarské sazby stoupnou
Kurs zlotého se koncem minulého týdne propadl až na 3,99 za jedno euro, nejníže od letošního 19. července. "Nyní je radno se zlotého zbavovat. Premiér Jaroslaw Kaczyński se bude snažit dát dohromady novou vládní koalici, ale šance na to, že bude schopna hospodařit ukázněně, je velice malá," sdělil agentuře Bloomberg Nigel Rendell z francouzské investiční banky Calyon.
Ten je, podobně jako další experti, přesvědčen, že Polsko směřuje k předčasným parlamentním volbám. "Kurs zlotého může koncem roku oslabit až na 4,10 za euro," předpovídá Rendell.
Podle Jacka Kotlowského z varšavské BRE Bank se musí v následujících týdnech počítat s tím, že kurs zlotého a následně i dalších měn ve střední Evropě nejspíš bude značně kolísat. "Jde o to, že investoři jsou rozděleni na dva tábory. Zatímco jedny trápí velká nejistota, druzí věří, že vlády budou schopny ozdravit veřejné finance," řekl agentuře Reuters Kotlowski.
Zlotému neprospívají ani časté změny na postu ministra financí. V pátek byla do tohoto křesla opětovně dosazena Zyta Gilowska, liberální ekonomka, která je nakloněna zavedení eura. Těžko ale bude sama schopna ve vládě prosadit všechny potřebné reformy, hlavně veřejných financí.
Na politickou labilitu doplácí také maďarský forint. Během uplynulého týdne vůči euru ztratil 2,5 procenta (klesl až na 277,42 za jedno euro). Dolů ho poslala také zpráva, podle které agentura Moody's nevylučuje, že zhorší hodnocení úvěrové důvěryhodnosti Maďarska.
Guvernér Maďarské národní banky Zsigmond Járai od letošního června zvedl hlavní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 7,25 procenta. Je to nejvíce v celé Evropské unii. Zrychlující se tempo inflace i slábnoucí forint ho podle analytiků přimějí ke zvýšení také dnes, vyplývá z ankety agentury Bloomberg mezi ekonomy.
Naproti tomu polská centrální banka tento týden se sazbami nepohne.
"To by se musel kurs zlotého propadnout mnohem hlouběji," říká Grzegorz Maliszewski z Bank Millennium.
Strážkyně měn v Česku a na Slovensku podle převládajícího mínění analytiků na nejbližších zasedáních se sazbami nepohnou.