Nejvíce uplácejí společnosti v Indii a Číně

Potírat korupci v obchodním světě se nedaří. Navzdory tomu, že třicítka zemí sdružených v OECD podepsala několik mezinárodních úmluv, firmy, včetně západních, v cizině nadále vesele uplácejí. K uvedenému závěru dospívá organizace Transparency International, která včera zveřejnila letošní "úplatkářský index".
Ten hodnotí, jak se daleko od domova chovají exportéři ze třicítky zemí, podílející se na světovém vývozu přibližně 80 procenty. Vychází přitom z rozsáhlé ankety, kterou mezi více než 11 tisíci manažery ze 125 zemí letos uspořádalo Světové ekonomické fórum.
V cizině nejčastěji uplácejí čínské a indické firmy, hned za nimi ruské. Jedním z důvodů podle serveru BBC News Online nejspíš je, že Čína a Indie procházejí prudkou industrializací a mají velký hlad po energii a surovinách.
Zpráva Transparency International velice popudila zástupce indických průmyslových kruhů. "Naše obchodní praktiky jsou velice průhledné. Průhlednější než v mnoha evropských zemích," sdělil agentuře Reuters D. S. Rawat z indické Obchodní a průmyslové komory. Souhlasí s ním například firma Oil and Natural Gas, která investovala miliardy dolarů do akvizic v Rusku, Súdánu a dalších zemí.

Ani Švýcaři nejsou čistí
Uplácení svých obchodních partnerů se nejvíce vyhýbají Švýcaři. "Ale i jejich skóre 7,8 má daleko k dokonalosti," uvádí na svých webových stránkách Transparency International (TI). Pokud by země byla bez poskvrny, dostala by totiž 10 bodů. Ze členských zemí Evropské unie je na tom nejlépe Rakousko na čtvrtém místě. Do desítky zemí, jejichž společnosti nejsou tolik náchylné k úplatkářství, patří také Británie, Německo, hlavní obchodní partner České republiky, dále Nizozemsko a Belgie.
Nevalně ale dopadly dvě velké země Evropské unie - Francie na patnáctém místě a Itálie, která už hraje tu horší ligu - je až dvacátá. Uvedená dvojice zemí má velice špatnou pověst hlavně v Africe.
Západní společnosti jsou mnohdy "obojaké". Zatímco doma dbají na protikorupční pravidla, v chudší cizině jako by pro ně neplatila. Zpráva se v této souvislosti zmiňuje například o německé automobilce DaimlerChrysler. Ta letos v březnu připustila, že se během jejího "interního vyšetřování" potvrdila obvinění z úplatkářských praktik jejích zaměstnanců v Africe, Asii i východní Evropě.
Máslo na hlavě má také Australská rada pro pšenici. Ta se - podobně jako další instituce a soukromé firmy - namočila do skandálu kolem programu OSN, který měl zabezpečit Iráku dodávky potravin výměnou za jeho ropu.
"Je nanejvýš pokrytecké, když jsou země na jedné straně signatáři nejrůznějších protikorupčních úmluv a tytéž země pak nejsou schopny úmluvu přetavit do praxe," uvedla pro ČTK Adriana Krnáčová, ředitelka české pobočky Transparency International.

Dluhy má i Amerika
Boji proti korupci v podnikání podle Transparency International hodně dluží i USA. Proto se ocitly za mnoha zeměmi OECD.
Uplácet partnery v zahraničí se nerozpakují ani firmy z asijských zemí. A to přesto, že země jako Singapur nebo Tchaj-wan přijaly velice přísné zákony proti korupci.
Do přehledu firemního uplácení v zahraničí není zahrnuta Česká republika ani žádný další nový člen EU. Transparency International je ale pravidelně zahrnuje do jiného globálního žebříčku, který se nazývá "Index korupčního vnímání". Snaží se postihnout míru korupce ve vládních úřadech. Česko se loni ocitlo ze 158 zemí na nelichotivém 47. místě. Před Řeckem či Slovenskem, ale za Maďarskem. Letošní zpráva má být zveřejněna v listopadu.

Úplatkářství ve světě byznysu