Cenu ropy ovlivnil útok v Saúdské Arábii

Světový trh s ropnými produkty jenom o vlásek minula katastrofa. Sebevražední atentátníci se koncem minulého týdne neúspěšně pokusili pomocí automobilů napěchovaných výbušninami vyhodit do povětří saúdskou rafinérii Abkajk ve východní oblasti království.
Ta je pro světový trh naprosto klíčová. Dodává na něj sedm procent ropných produktů a prochází jí hlavní exportní ropovody.
Zpráva o zmařeném útoku na na mamutí rafinérii ropné trhy vyděsila. Cena ropy k dodání v dubnu na Newyorské komoditní burze v pátek poskočila zhruba o čtyři procenta až k 63 dolarům. Potom mírně polevila. Severomořský Brent v jednom okamžiku podražil až o 2,04 dolaru na 62,58 dolaru.
"Obavy, že zásobování ropou je v globálním měřítku ohroženo, znovu zesílily," komentoval pro agenturu Reuters Gary Ross, šéf newyorské poradenské společnosti PIRA Energy.
Teroristé, k nimž se se přihlásila saúdská odnož Al-Káidy, se snažili prorazit k rafinérii ve třech autech, údajně označených logem státní společnosti Saudi Aramco. Strážci ale na ně zahájili včas palbu, takže exploze nastala v první ze tří mohutných bran chránících příjezd k samotné rafinérii.
Dva sebevražední útočníci zahynuli, svým zraněním v nemocnici později podlehli dva strážci.

Vývozu hrozil kolaps
Kdyby se záměr teroristů zdařil a rafinérie by byla vážně poškozena, mohlo by to srazit saúdský export ropy o polovinu až na dobu jednoho roku, uvedl zpravodajský server BBC News.
Pro světový trh s ropou by to byla naprostá pohroma, neboť Saúdská Arábie více než čtyři pětiny z těžených 9,5 miliónu barelů vyváží. A z rafinérie Abkajk vedou dvě strategické ropné tepny.
První východně k pobřeží Perského zálivu, kde se nachází největší přístavní terminál světa sloužící k nakládání ropy a jejích produktů. Denně zde mohou naložit až šest miliónů barelů.
Druhý ropovod vede západním směrem na pobřeží Rudého moře do přístavu Yanbu, kde lze naložit až pět miliónů barelů denně. Al-Káida si nemohla v Saúdské Arábii vybrat citlivější bod než rafinérii Abkajk.
"Incident neměl žádný dopad na produkci ropy ani zemního plynu," snažil se trhy uklidnit ministr ropného průmyslu Alí Naimí.

Saúdové riziko nepodceňují
Zpravodajský server BBC News připomněl, že šlo o vůbec první přímý útok na ropné zařízení v Saúdské Arábii.
"Saúdská Arábie teroristickou hrozbu nepodceňuje, což se jí vyplatilo. Není pochyb o tom, že podobný útok se může kdykoli opakovat," míní Matthew Simmons, šéf texaské investiční banky Simmons.
Země na bezpečnostní opatření jenom v roce 2004 vynaložila osm miliard dolarů, uvedlo washingtonské Středisko pro strategický mezinárodní výzkum.
Saúdská Arábie jako jediný člen kartelu OPEC má záložní těžební kapacity. "Jedině ona nám v případě maléru může vyslat na pomoc ropnou kavalérii," prohlásil podle agentury Bloomberg Paul Roberts, americký expert na ropu.
Připomněl, že království pružně zvýšilo těžbu po březnovém útoku západních spojenců proti Saddámu Husajnovi v roce 2003.
Stejně tomu bylo i v roce 1979, kdy v Íránu, který je druhým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC, propukla islámská revoluce.
Trh zneklidňují také zprávy o stupňujícím se násilí v Iráku, v zemi disponující třetími největšími zásobami ropy na světě. Během ledna těžila 1,53 miliónu barelů ropy denně, nejméně od srpna roku 2003. Před spojeneckou invazí produkovala zhruba o milión barelů více než nyní.

Zaplatí Shell domorodcům?
Zpráva o nezdařeném útoku na klíčovou saúdskou rafinérii přišla v době, kdy společnost Shell byla v Nigérii nucena omezit těžbu o 455 tisíc barelů denně. To pro největšího afrického producenta představuje asi pětinu těženého množství.
Důvodem jsou pokračující útoky protivládních rebelů na ropná zařízení koncernu Shell v deltě řeky Niger. Nigerijský soud přitom zmíněné společnosti nařídil zaplatit domorodým komunitám na jihu země 1,5 miliardy dolarů jako odškodné za znečištění životního prostředí. Shell musí sumu zaplatit za konsorcium, které vede a v němž jsou také nigerijská vláda, francouzský Total a italská ENI.

Nový člen afrického klubu
Ropu v Africe těží hlavně dva členové OPEC - Nigérie a Libye. K dalším producentům se řadí například Angola a Rovníková Guinea. Ta díky ropě v roce 2004 zaznamenala nejrychlejší hospodářský růst na světě (kolem 25 procent).
Naposledy vstoupil do afrického "ropného klubu" Čad. Ten od konce minulého týdne přestává být nováčkem, neboť první barely černého zlata vytěžila Mauritánie. Tamní vláda věří, že denní produkce během tří až čtyř let stoupne ze 75 tisíc (letošní předpoklad) na 300 tisíc barelů.

Vývoj cen ropy