Ve filmu The Words se hlavní hrdina v podání Bradleyho Coopera snaží o prosazení na současné literární scéně. S jeho vlastními díly se mu však nedaří. Velký průlom zažije až ve chvíli, kdy přepíše starý rukopis, který náhodou našel. Kritici jej vychvalují do nebes, konto se plní miliony dolarů a jeho kniha se stává bezkonkurenčním bestsellerem. Kterému mladému spisovateli by se takový osud nelíbil? Šance, že se něco takového stane právě vám, je ovšem mizivá. A právě proto TST přináší několik užitečných rad pro začínající autory.

Smutnou zprávou pro mladé nadějné spisovatele z Česka může být fakt, že na našich veřejných školách neexistuje obor, kde by bylo možné studovat tvůrčí psaní samo o sobě. Jistou alternativu poskytuje Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze, kde je možné studovat obor Literární tvorba. Vysokým školným se však studium stává pro mnohé naprosto nedostupným.

Naopak dobrou zprávou pro začínající autory ale může být fakt, že většina spisovatelů si pevně stojí za tím, že psaní naučit nejde. S tímto talentem se rodíte. Stejně jako s každým jiným. Ano, můžete se naučit vytříbenému jazyku, pravidlům členění příběhu či dialogů, ale ten prvotní nápad, základ všeho, vás nikde nenaučí. I přesto existuje množství programů, kde se umění slov můžete přiučit. V USA takový obor například naleznete na každé druhé vysoké škole.

V Evropě se tyto výuky vyskytují především jako různé letní programy či stáže. Za psaním se nejčastěji jezdí do Francie či Británie, ale ani Česko nezůstává pozadu. Mnohé univerzity sem posílají své studenty na letní stáže. Řadí se mezi ně i Western Michigan University, která svým studentům umožňuje se v Praze přiučit tvůrčímu či dramatickému psaní pod vedením na slovo vzatých odborníků.

Aby však člověk dokázal vylepšit svůj spisovatelský talent, vůbec nemusí vyjíždět za hranice své země a dokonce ani města. Mnohé užitečné rady je možné najít na internetu. Zřejmě nejobsáhlejší server Young Writers Online obsahuje množství tipů a rad, jak rozvinout své autorské schopnosti. Můžete se dozvědět jak správně vystavět uvěřitelného knižního hrdinu nebo si zasoutěžit s dalšími mladými pisálky v každoroční soutěži Young Writers Award.

Prozatím nejzajímavějším internetovým projektem zůstává již od roku 1999 tzv. NaNoWriMo (National Novel Writing Month), kdy registrovaní malí i velcí mají za úkol za měsíc sepsat povídku, která přesahuje 50 000 slov. Akce se koná každý listopad a účastnit se jí mohou lidé ze všech koutů světa. V roce 2010 jejich počet přesáhl neuvěřitelných 200 000.

Kde publikovat?

Neexistuje jednoduchý recept na to jak zdařile publikovat knihu. Je to dlouhý boj. Dnes a denně přicházejí do nakladatelství desítky děl od nových autorů a málokterému se podaří prosadit. Někdy se však říká, že je lepší být objeven, než se sám objevit. Proto se mladým autorům doporučuje, ať co nejvíce publikují na internetu a reagují na kritiku svých případných čtenářů.

Na škodu není ani zúčastnit se literárních večerů, které se odehrávají v mnoha městech po celé republice. Právě tyto akce často navštěvují lovci talentů. Jeden nikdy neví, co se může stát. Zajímavý projekt provozuje nakladatelství KNIHA ZLIN, které vydává tzv. edici TRACK, která se soustředí na díla mladých neznámých autorů, jejichž práce si zaslouží pozornost.

Zázrakem na poli českého internetového publishingu je projekt EbookEater, který autorům umožňuje nahrát své dílo na web zdarma a poté už jen čekat na odezvu. Velkým pozitivem je také milá grafika, která podobným zahraničním serverům není vlastní. Navíc pro ty talentovanější se otvírá možnost finanční odměny. EBookEater totiž svým čtenářům umožňuje ocenit autory i peněžně.

Dalším podobným, ačkoli méně promyšleným serverem je již dlouho fungující Liter, kde jsou díla roztříděna do mnoha kategorií. Můžete sem tak nahrávat nejen povídky či romány, ale také scénáře, fejetony a další.
Pokud se však i po zmíněných možnostech rozhodnete své dílo zaslat do vydavatelství, uděluje se několik cenných rad, kterých je dobré se držet.

Zpočátku je užitečné zaslat pouze informativní dopis či e-mail, ve kterém stručně představíte sebe a podáte anotaci svého díla. Pokud vám vydavatelství odpoví, proveďte důkladnou kontrolu svého díla. Jedna jediná pravopisná či stylistická chyba by vám mohla zlomit vaz.

Navíc je důležité si zjistit, že vydavatelství, kterému svou prvotinu zasíláte, se orientuje na vámi psaný žánr. Nebylo by totiž příliš užitečné posílat do vydavatelství, které se orientuje na fantasy, červenou knihovnu.

Paolini a Shelley – mladé zázraky

Pravděpodobně nejznámějším současným mladým autorem je Christopher Paolini, autor série Odkazu Dračích jezdců. První díl s názvem Eragon začal psát, když mu bylo pouhých patnáct let. Na publikování čekal celé čtyři roky. Mohl však těžit z toho, že kniha byla publikována v nakladatelství jeho rodičů. Jinak je celkem pravděpodobné, že by jeho talent zůstal nedoceněn a celá série by se na světlo světa nikdy nedostala. Pak stačilo několik pochvalných recenzí od amerických předních kritiků a bestseller byl na světě.

Mladé autory však můžeme nalézt i v minulosti. Takový prokletý básník Arthur Rimbaud svou kariéru započal v pouhých patnácti letech a již ve dvaceti se vzdal svého uměleckého údělu a slíbil si, že nikdy nic znovu nevydá. Prý se cítil umělecky vyprázdněn.

Dalším podobným případem je básník z dob anglického romantismu Percy Bysshe Shelley. Své první dílo vydal v pouhých 18 letech. Tvorba nadaného básníka byla bohužel ukončena náhlou a nešťastnou smrtí.

Jak vidíte, možností pro začínající autory jsou dnes hromady. Rozhodně více než měli v minulosti Wilde nebo Puškin. Je potřeba jen velká trpělivost, pořádný talent a trocha štěstí. Každý má dnes možnost si zdarma založit vlastní blog a publikovat na něm svá díla. Těžším úkolem zůstává dostat své texty mezi lidi. Pilná činnost na sociálních sítích by tomu však mohla pomoct. Když tyto sítě využívají nás, proč bychom je nemohli trochu využít i my?

 

Bottom line: Měly by být mladým začínajícím autorům poskytovány stejné šance jako těm již etablovaným?