Strastiplný příběh jedné kultury: Knihy, peníze, stát, DPH... A mladí literáti

„V oblasti literatury meziročně klesla grantová podpora o 60 %. Dotace pro literární časopisy a literární akce se snížily z 17,6 mil. Kč v roce 2011 a 13,8 mil. Kč v roce 2012 na letošních 6 mil. Kč. Takovýto pokles přinese zánik řady, ne-li většiny literárních revue a časopisů. Dotace určené na vydávání nekomerčních knih klesly z 9,9 mil. Kč v roce 2012 na 4 mil. Kč v roce 2013. Prostředky pro projekt Česká knihovna, podporující nákup knih českých autorů českými knihovnami, byly sníženy z 6 mil. Kč v roce 2012 na 2 mil. Kč.“

Zní to jako katastrofický scénář z nějakého společnost varujícího melodramatu? Možná. Je to však bohužel pouhopouhá všední realita českého nakladatelského trhu, tak jak ji líčí Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) v otevřeném dopisu předsedovi vlády Petru Nečasovi. Můžeme se tak natisíckrát divit, že jsou knihkupectví přeplněna komerčními tituly, a že dokonce ani kvalitní učebnice nejsou již samozřejmostí.

Tyto restrikce se navíc nikterak neslučují s programovými sliby vlády ani s mnohokrát proklamovanými sliby bývalého ministra kultury Jiřího Bessera. Samozřejmě lze pochopit, že v době škrtů ve všech oblastech rozpočtu a masivního zvyšování daní je těžké nesáhnout i na výdaje kultury, ale řekněme si pravdu – vážně se těch několik milionů, které vláda odebírá nakladatelům (nebo také divadlům a dalším kulturním subjektům, jejichž fungování na těchto příspěvcích závisí), jakkoli projeví na rozpočtu a sníží mnohamiliardový schodek?

To ví asi nejlépe zástupci vlády v čele s ministryní Alenou Hanákovou. Právě její odvolání na předsedovi vlády žádají i zástupci SČKN ve svém otevřeném dopise.

Kolik stát dává a kolik bere?

A jak to tedy se státní podporou knižního trhu je? Podobně jako u dalších kulturních odvětví se příspěvky snižují i přesto, že již v minulých letech byly velmi nízké. Tento fakt se stává jedním z nejpalčivějších důvodů protestů nakladatelů. V roce 2012 se kupříkladu na knihy celkem vynaložilo zhruba 30 milionů korun, přičemž tato částka v sobě zahrnuje nákup knih do knihoven, dotace na učebnice i odborné publikace, osvětové semináře nebo různé státem dotované literární soutěže atd.

Při všech těchto výdajích (ač nám slovo „milióny“ může znít velkolepě) je výše státního příspěvku pověstným zrnkem v písku. Na vydávané publikace potom přispívají i jednotlivé kraje, v tomto případě se však jedná o příspěvky velmi nízké v řádu statisíců korun – světlou výjimkou je pak Olomoucký kraj, čerpající z evropských dotací, s nejvyšším ročním příspěvkem v ČR – asi třemi miliony korun.

Jedním z nejproblematičtějších bodů české kulturní politiky je pak výše DPH vztahující se na všechny knižní tituly. Na dotaz TST, v čem by měla spočívat případná pomoc státu, tak Radka Potměšilová z nakladatelství Albatros odpovídá: „Stát by se mohl inspirovat v jiných evropských zemích, kde jsou například sazby DPH na knihy nižší než na ostatní zboží, popřípadě jsou nulové (např. Velká Británie či Norsko, pozn. red.).“

V současnosti se v ČR na knihy uplatňuje nižší hladina DPH (podobně jako na teplo, květiny, sportovní akce atd.), ta má však od letošního roku hodnotu patnácti procent a je tak třetí nejvyšší v EU. Vyšší je pouze v Dánsku (22%) a Bulharsku (20%).

Soumrak tištěné knihy?

A v jakých číslech se pohybuje český knižní trh? Ročně se jedná asi o 17 tisíc vydaných titulů. V kamenných knihkupectvích či e-shopech se ročně protočí asi sedm miliard korun včetně DPH. Nakladatelé se shodují, že většina knih se stále prodává v klasické, tištěné podobě, avšak poptávka po elektronických knihách se zvyšuje, zvláště pak u odborných knih je zájem výrazně vyšší.

Většina odborníků tak předpokládá stoupající procenta prodeje „e-booků“ (ve kterém ČR oproti zahraničí zatím zaostává), ale budoucnost klasických knih nevidí nikterak tragicky, zvláště pak na poli literatury pro dětské či náročné čtenáře jsou prý tištěné knihy nezastupitelné.

Jelikož je velmi dobře možné, že se mezi čtenáři TST najdou jedinci s literárními ambicemi, podívali jsme se i na potenciální možnosti, jak vydat debutovou knihu. Některá vydavatelství mladé autory přímo podporují organizací literárních soutěží, ve kterých je možno získat smlouvu na vydání titulu. Je mezi nimi i vydavatelství Mladá fronta, které organizuje například soutěž o Cenu Jiřího Ortena určenou pro mladé autory do 30 let.

Ač je vždy těžké se v literatuře prosadit od úplné nuly, s jistým zájmem nakladatelů se dá počítat, protože „by si každý nakladatel přál objevit nového Viewegha,“ jak TST sdělil ředitel divize Knihy MF Tomáš Černý. Pokud nakladatel vydává začínající autory, je to v jednotkách autorů ročně. Náklad prvotin se poté pohybuje kolem tisíce až dvou tisíců výtisků.
__________________________________________________________________

Bottom line: Ať už jsme tedy zapálení knihomolové, začínající literáti nebo rekreační čtenáři, nezapomínejme na knihy jakožto součást naší kultury a nenechme si tak své bohatství neochotou jistých ministerstev vzít.