Povolání - digger

MOSKVA 19. února (ČTK/DPA) - "Naše vztahy k těm nahoře jsou velmi exotické. Už nejednou mě odvedli v želízkách, déle než hodinu jsem ale nikdy na policejní stanici nepobyl," vypráví sedmatřicetiletý pořízek, když vede své hosty do propadlého tunelu nedaleko centra ruské metropole. Michajlov je vůdce moskevských "diggerů".
Toto označení pochází z angličtiny a v překladu znamená kopáče, případně vznešenějšího archeologa zabývajícího se vykopávkami. Na svou první výpravu do páchnoucího, temného a nehostinného moskevského podzemí se Michajlov vydal ve dvanácti letech. Dnes si troufá odhadnout, že podzemní chodby pod Moskvou, vybudované v 15. století, mají celkovou délku přes tisíc kilometrů - mnohé ze zapomenutých tajných cest přitom údajně zná jen on.
Michajlov se protahuje "vchodem" v propadlé zdi sklepa do kluzkého a studeného podzemí a rázem je ve svém živlu. Zatímco nám leze do nosu zkažený vzduch, vypráví náš průvodce o nebezpečích hrozících z moskevského suterénu. Pod jistým kusem naprasklého horkovodního potrubí se prý vytvořila kouřící bažina, která nejspíše za nějakou dobu přivodí zřícení starého obytného domu nad ní. Mnohé městské domy se podle Michajlova už začínají povážlivě bortit v základech.
Ještě větší nebezpečí však způsobují laxní kontroly starých tunelů, které vedou pod Kremlem, sídlem Státní dumy (parlamentu) a v blízkosti Lubjanky. V této kdysi nechvalně proslulé budově hlavního štábu sovětské tajné policie KGB dnes sídlí domácí tajná služba FBS. "Pro podzemní teroristy by bylo hračkou uložit bomby pod tyto budovy," říká Michajlov. Podle něj je proto naléhavě nutné buď tyto kanály uzavřít, nebo je kontrolovat pomocí kamer či rozestavit na místě rychlé zásahové jednotky.
Státní orgány jsou často odkázány na rady expertů. "Dříve nás tajná služba pronásledovala, teď nás nejednou žádají o pomoc," konstatuje šéf diggerů. Ministerstvo pro civilní obranu a mimořádné situace potvrzuje, že často využívá znalostí "podzemních výzkumníků", například při nebezpečných poklesech půdy ve městě. Diggeři se osvědčili i loni v říjnu při řešení dramatu s rukojmími v hudebním divadle na Dubrovce, kdy ukázali zásahovým silám jednu podzemní cestu k útoku na budovu.
Všední den diggerů je ale většinou vyplněn bezplatnými nechutnými činnostmi, z nichž prohledávání základů domů po požárech nebo zaplavení vodou patří ještě k těm lepším. Jejich úkolem je totiž i hledání mrtvol bezdomovců, obětí drog nebo vražd, čímž si zajišťují blahosklonnost policie, tajné služby a politiků. V podzemí je může potkat cokoliv: po jednom z diggerů například jednou při brouzdání podzemními vodami chňapla dokonce piraňa. Tato dravá ryba očividně pronikla do hlubin země kanalizací z blízkého moskevského trhu se zvířaty.
Dá-li se diggerům věřit, pak existuje pod Moskvou kromě té veřejné, široce rozvětvené sítě metra ještě druhá, tajná podzemka, kterou si za sovětských dob pro sebe dalo postavit stranické vedení. Kromě toho prý v bunkru vykopaném v hloubce 60 metrů stojí gigantická Stalinova socha. Každý digger ale sní o tom, že právě on objeví legendární knihovnu cara Ivana Hrozného ze 16. století. Carova sbírka prý obsahuje 800 knih, jejichž hodnota je odhadována na několik milionů eur.