Díky častým změnám ve vlastnických strukturách společností, jejich fúzím a naopak rozpadům na menší celky, si zaměstnanci pomalu zvykají na fakt, že „jistotu zaměstnání“ jim nikdo doživotně poskytnout nemůže. To má samozřejmě citelný dopad na jejich loajalitu ke svým zaměstnavatelům, kdy často za aktivní účasti personálních agentur dochází v posledních letech ke zvýšené fluktuaci. Touto situací jsou postižené zejména oblasti s malou nezaměstnaností a konkurenčně hodně obsazená odvětví – například telekomunikace nebo reklama. Udržení klíčových zaměstnanců se v personální branži stává jakýmsi evergreenem a HR manažeři se snaží najít pro své firmy ty nejlepší motivační „recepty“ ve formě různých programů loajality či věrnostních plánů. V posledních dvou letech zaznamenáváme citelný nárůst poptávky po motivačních složkách odměn a to jak finančních – ve formách různých výkonnostních bonusů, tak nefinančních – benefitů, neboli zaměstnaneckých výhod.

V oblasti benefitů byl zásadním bodem zlomu počátek roku 2001, kdy některé z finančních produktů se staly daňově odečitatelnými položkami a tak začaly být pro mnoho zaměstnavatelů zajímavou alternativou jak nabídnout svým zaměstnancům nadstandardní podmínky. Benefity se tak pomalu stávají samozřejmostí u dobrých zaměstnavatelů a i většina uchazečů o zaměstnání se na ně v průběhu vstupních pohovorů dotazuje.

Benefity můžeme rozdělit do 6ti základních kategorií – patří sem vedle již zmíněných finančních služeb také zdravotní péče, rozvoj a vzdělávání, benefity určené pro volný čas, profesní zázemí a speciální kategorie tzv. sociálního mixu.

Jak jsou benefity pro zaměstnance zajímavé?

Na tuto otázky nelze jednoznačně odpovědět. Jak které, jak kdy a jak pro koho. Penzijní připojištění může být pro jednoho zaměstnance velmi atraktivní, jiný tento benefit vůbec nevyužije. Hodiny angličtiny mohou být nabité, ale po čase už učebna zeje prázdnotou. Častým nářkem zaměstnavatelů je následující věta – „dali jsme jim fitness centrum, příspěvky na dovolenou a životní pojištění, mají …. (doplňte si podle své volby), ale oni to berou jako samozřejmost. A když se pokusíme jim to z důvodů finančních úspor sebrat, jsou pak naštvaní“. Jak z toho ven?

Pravdou je, že poskytování benefitů není levou záležitostí a například jen poskytování stravenek, které patří k naprosto běžnému standardu, přijde zaměstnavatele na částku kolem 10.000,- Kč ročně na jednoho zaměstnance. Jak tedy zajistit, aby zaměstnanci benefity využívali, byli jimi motivováni a to nejen po dobu prvních 2-3 měsíců po jejich obdržení? Řešení se nabízí. Je jím tzv. Cafeteria systém, neboli systém volitelných benefitů. Tento systém zjednodušeně představuje situaci,kdy si zaměstnanec může vybírat jednu nebo více služeb či produktů z většího obecného portfolia. Tento princip má několik výhod:   

  1.  zaměstnanec si vybírá na základě přidělené hodnoty to, co považuje za nejzajímavější a zaměstnavateli tím odpadá nutnost kontrolovat čerpání jednotlivých navolených benefitů. Efektivita takovéhoto způsobu je průměrně 2-3x vyšší než u systému benefitů fixních.
  2. poskytnutí možnosti volby je pro zaměstnance podstatně více motivující
  3. Motivace vnější se mění na motivaci vnitřní, tedy jinými slovy se zaměstnanec svým výběrem motivuje sám a je tedy šance na její delší trvání
  4. Při opakování výběru (zpravidla po 1 roce), kdy si zaměstnanec může navolit jiné benefity na základě změny svých preferencí, dochází k opětovnému zvýšení motivačního efektu.
  5. Díky vyšší efektivitě čerpání je možné za stejnou částku zaměstnancům poskytnout více benefitů anebo dokonce při zachování stejného portfolia i výrazně ušetřit (pro zajímavost takováto úspora se pohybuje řádově v desítkách procent).
  6. Zaměstnanec tím, že si své benefity vybírá sám, má přehled o tom, co jeho společnost mu může poskytnout a tudíž nenastává relativně častý případ, že ani netuší, jaké benefity ve společnosti jsou.
  7. Díky jasně stanoveným limitům je systém férový a stejně dostupný všem zaměstnancům. 
  8. To, že zaměstnanec se často musí některých benefitů vzdát ve prospěch jiných, uvědomuje si lépe hodnotu, kterou mu zaměstnavatel jejich prostřednictvím poskytuje.

Jak nastavit systém Cafeteria, jeho přínosy, jednotlivé fáze přípravy a jeho následné vyhodnocení – to bylo hlavním tématem doprovodného programu odborného veletrhu zaměstnaneckých výhod Kafeteria 2003, uspořádaného poradenskou společností HR GURU, s.r.o. O tom, že tento systém má v českých podmínkách velkou budoucnost, svědčí i počet návštěvníků doprovodného programu, kterých bylo přes dvě stovky. Vzhledem k tomu, že se jedná dosud o novinku v personálních systémech, největší zájem o zavedení cafeterie projevují firmy s tradicí špičkových zaměstnavatelů. Není však pravdou, že cafeteria je jen výsadou velkých a bohatých zahraničních firem – stejně dobře tak může nalézt uplatnění i v podmínkách menších soukromých podnikatelských subjektů. Kouzlo cafeterie je právě v její univerzálnosti a velmi širokém spektru produktů, které je v ní možno využít. Podle své velikosti a počtu zaměstnanců by si firma ale měla navolit administrativní systém, který může mít různou kvalitu a samozřejmě i cenu. Taky je možné zvolit několik variant – excelovskou tabulkou počínaje a sofistikovaných softwarem na míru konče. V každém případě ale z volby cafeteria systému při jeho správném použití budou benefitovat obě strany – zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci.

Ing. Monika Bartoníčková

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist