Malé Irsko jako "keltský tygr" a vzor pro ČR

PRAHA, 19. května (iHNed) - V úterý se uskutečnil kulatý stůl na téma "Irské zkušenosti". Záměrem organizátorů bylo poskytnout české veřejnosti irský pohled na způsob efektivního využívání ekonomických a politických zdrojů, které Evropská unie nabízí. Pořadatelé diskuse: nadace Forum 2000 a Fridrich Naumann Stiftung pozvali k jednomu stolu představitele politického života, byznysu ale i odborníky na danou problematiku.


Premiérský vhled a argumenty proti ztrátě národní svébytnosti
Úvodním a jistě nejpovolanějším řečníkem byl bývalý irský premiér z let 1981 - 1987 Garret Fitzgerald. Postarší gentleman rázným projevem ve svém krátkém, avšak věcném, příspěvku vytýčil tři základní podmínky úspěšnosti "irského zázraku".
Prvním bodem bylo nízké zdanění, které Irsku poskytlo obrovskou komparativní výhodu oproti zbytku kontinentální Evropy. Evropské a především Severoamerické firmy se tak stěhovaly do prostředí, kde si většinu zisku mohly podržet nebo reinvestovat. Irsko se tak stalo cílovou zemí kapitálu ze zámoří, který dnes představuje více jak 50 procent všech investic v zemi.
Druhým klíčovým znakem se ukázala být existence agentur na podporu průmyslové výroby. Jako nezbytný faktor Fitzgerald uvedl revoluci v systému vzdělávání, která v Irsku proběhla v šedesátých letech. Všechny tyto podmínky podle bývalého ministerského předsedy musí nakonec doplňovat široký politický konsensus na domácí politické scéně. Formulace společných cílů hlavních politických sil zabraňuje nejednotnosti a nepřehlednosti stanovisek, které často bývají předzvěstí neúspěchu.
Toto doporučení se později, v politické přestřelce mezi řečníkem Janem Mládkem (ČSSD) a účastníkem z publika Janem Zahradilem (ODS), ukázalo být jako velice aktuální. Zahradil se dotazoval "panelistů" na možnosti oslabování státní suverenity malých zemí v EU. Následně se Mládek zmínil o dlouhodobých euroskeptických názorech ODS. Proti této "nálepce" se politik ODS důrazně ohradil.
Zahradilovy obavy nejlépe rozptýlila ředitelka Dublinského evropského institutu a odbornice na evropskou politiku Brigid Laffanová. Její argument se odvíjel od skutečnosti, že pro malé státy velikosti ČR nebo Irska je velice důležité být ve společenství, kde se respektuje zákon. Evropské instituce usměrňují zájmy všech jejích členů tak, že "v dlouhodobém měřítku neexistují vítězové a poražení". Každý se podle Laffanové jednou ocitne v pozici vítěze i poraženého.
Vyřadit se z procesu evropské integrace považuje Brigid Laffanová za nevýhodné. Norsko, jako nečlen EU, je přesto přinuceno přijímat všechnu legislativu týkající se regulací vnitřního trhu EU. Dokonce i norský nejvyšší soud prý upozorňuje vládu na nedodržování evropských norem.

Jednotná politika aneb jak to vidí podnikatelé
Jan Mládek ve svém proslovu také připomněl společnou minulost Irska a Českých zemí, které žily dlouhou dobu ve stínu svých větších a silnějších sousedů. S ostatními řečníky se shodl na významu dlouhodobých ekonomických politik, které přesahují jedno legislativní období a vytvářejí čitelné podmínky pro investory. Význam vzdělanosti a sebevědomí mladých lidí považuje Mládek za základy úspěšného působení ČR v EU.
Mezi další body, které politik sociálních demokratů zmínil, patřil úspěšný příklad Irska v boji s korupcí. Mládkova slova o pozůstalostech minulého režimu a neblahém dědictví sovětského způsobu uvažování však ostře kontrastovala s názorem úspěšného irského podnikatele Enda O´Coineena. "Uběhlo 15 let a komunismus již není omluvou," dodal O´Coineena, který působí v Čechách již 12 let.
Korupční prostředí v Čechách zná dobře. Nikdy mu to však nepřipadalo, na rozdíl od jeho amerických kolegů, jako naprostá anomálie, z Irska byl na to zvyklý. "Irsko 80. let bylo nejlepší školou pro podnikatele," řekl O´Coineena v narážce na ekonomicky turbulentní období, kdy zemi trápila 19 procentní nezaměstnanost, vysoká míra inflace a rozbujelá korupce.
Sálem také zahřímala podnikatelova výtka na stát v souvislosti s vysokou daňovou zátěží. "Stát je zvíře, které zabíjí podnikatelský duch," prohlásil O´Coineena.

Výchozí nadšení Irů a nesrovnatelnost dvou případů
Expertka na evropskou politiku Brigid Laffanová připomněla důvody úspěšného referenda, které předcházelo vstupu Irska do Evropských společenství v roce 1973, kdy se 83 procent Irů vyslovilo pro členství v tehdejších Evropských společenstvích. Široký politický konsensus dvou nejsilnějších politických stran a obrozený irský nacionalismus, který hledal své uplatnění v prostředí postrádajícím imperiální povahu, označila akademička za klíčové faktory, které euroreferendum rozhodly.
Ředitelka Dublinského evropského institutu dále upozornila na nebezpečí, kdy si někteří politici myslí, že Evropská unie zmírní negativní dopady špatných ekonomických politik. Je tomu naopak "EU vás z problémů nevytáhne, spíše je ještě zhorší," dodala Laffanová.
Za ne zcela užitečný příklad pro ČR považuje Irsko ředitel konzervativního Centra pro ekonomiku a politiku (založeno Václavem Klausem) Petr Mach. Za irským ekonomickým úspěchem 90. let vidí Petr Mach vlnu globálního hospodářského růstu a větší prostředky na rozvoj méně úspěšných ekonomik ve společné evropské pokladně. Situace je podle jeho slov v roce 2004 zcela odlišná. Od Irů se podle Macha "můžeme učit umění jednat".


Vox populi
Redaktor levicových Haló novin se dotazoval řečníků, co si myslí o názoru ekonoma Miltona Friedmana, který tvrdí, že euro má po rozšíření malé naděje na úspěch. Tento ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomiku se domnívá, že rozdílnost ekonomických a politických tradic v EU se příchodem deseti nových zemí pouze prohloubí. Hrozí tak dezintegrace a vystupování zemí z Eurozóny.
Jan Mládek na tento názor reagoval tím, že Friedmanova proroctví se mohou naplnit, pokud vytvoření jednotné měny nebude následovat i instituční koordinace fiskálních politik a vytvoření federální evropské vlády.
Dále v debatě zazněl také názor na nepatřičnost diskuse dvou politických stran (ODS a ČSSD) před českým referendem. Politické strany předkládaly voličům ideologické a nikoli faktické argumenty. Mládek, ze své pozice, celkem překvapivě s tímto souhlasil a dodal, že "osobně očekával horší výsledky". Politikům se obecně nepodařilo prodat vstup do Evropské unie "se vším všudy".
Podobně si postěžovala i Brigid Laffanová, která označila špatnou komunikaci politiků s voliči za příčinu prvního neúspěchu irského referenda o smlouvě z Nice.