Hypochondr není nadávka, ale diagnóza. Máte k ní sklon? Můžete to poznat? A kde jsou příčiny tohoto stavu? Jak poznat hypochondra od skutečně nemocného člověka?
Nedávno jsem dostal otázku od jednoho manažera, který se účastnil kursu vedení týmu. "Co mám dělat s člověkem, který je stále nemocný, a tým musí dělat práci za něj?" Odpověděl jsem, že za nemoc nikdo nemůže a my musíme být solidární a dodržovat zákoník práce.
Nicméně o přestávce se na mě manažer znovu obrátil a vyprávěl mi příběh. Pracovník, o kterého šlo, přišel z jiného oddělení. Výkon podával standardní, jen si občas stěžoval na bolesti hlavy a rozostřené vidění. Asi po měsíci se manažerovi svěřil, že trpí roztroušenou sklerózou a stále se to zhoršuje. Manažer se ho snažil všemožně podporovat a vycházel mu vstříc.
Po dalších třech měsících a po několikáté krátkodobé pracovní neschopnosti pracovník řekl, že trpí vážnou nemocí jater. To manažera překvapilo a ptal se na roztroušenou sklerózu. Dozvěděl se, že ji lékaři nepotvrdili.
V následujícím roce se obě nemoci "objevovaly" a "mizely". Pracovník opakovaně navštěvoval lékaře. Byl smutný a snažil se léčit dietami a bylinami. Zkusme se podívat, co mohlo být příčinou této situace z pohledu psychologie.
Tělo a duše
Propojení těla a psychiky vytváří velmi složitý a úzce provázený systém akcí a reakcí. Propojení imunitního systému a emocí pak dokonce ovlivňuje vznik mnoha tělesných nemocí. Často pak mluvíme o psychosomatických poruchách. Neplatí samozřejmě zjednodušující pohled, že hodní a spokojení lidé nejsou nemocní, ale zvýšení fyzické odolnosti organismu snížením psychického stresu je prokazatelné.
Specifickou oblastí spojení těla a duše jsou tělesné projevy psychických dějů. Při úzkosti nemůžete popadnout dech, v depresi cítíte obrovskou fyzickou únavu a ve stresu vás rozbolí hlava. Psychika, zjednodušeně řečeno, převede své vnitřní napětí do fyzického projevu.
Kolikrát jste třeba od svého dítěte slyšeli, že je - zrovna v den písemky - bolí břicho? Jistě budete mít pocit, že simuluje, ale nenechte se mýlit, dítě v tu chvíli bolest většinou skutečně zažívá. Úzkost se totiž může projevovat bolestí v okolí žaludku. Jako zázrakem se ale rozplyne, když řeknete, že může zůstat doma nebo že musí do nemocnice.
Jen z úvodu je jasné, že spojení psychiky a fyzických nemocí je velmi rozsáhlé téma. Rád bych se dnes zabýval jednou variantou, a to hypochondrickou poruchou. V mírné podobě se s ní možná setkáváte častěji, než si připouštíte.
Kdo hledá, najde
"Dokud jsem si nepřečetl domácího lékaře, byl jsem zdravý." Asi znáte tu situaci, kdy se někdo začne bavit o nějaké nemoci a vy najednou začnete cítit "příznaky" dané choroby. Jde o jednoduchý mechanismus. Za běžných okolností si člověk svých tělesných projevů příliš nevšímá a reaguje až na silnější podněty, především na bolest, napětí nebo zvýšení tělesné teploty. Jestliže se ale na nějaký signál - třeba na tlukot srdce - soustředíte, snadno získáte pocit, že je něco v nepořádku. "Mám pomalý tep, rychlý tep, kolísavý tep... A bije mi vůbec srdce?" Když takové pozorování spojíte s informací o nějaké diagnóze, "nemoc" je na světě.
Pokud se vydáte k lékaři - a to správný hypochondr udělá - přesně a přesvědčivě mu popíšete příznaky své choroby. Podle těchto indicií se spustí koloběh vyšetření, které se snaží podezření na chorobu potvrdit nebo vyvrátit. A tady je často první velký kámen úrazu. Lékař vám z principu věří, a protože se snaží nic nezanedbat, všímá si i malých odchylek ve výsledcích. A tak, i když se závažná diagnóza nepotvrdí, přece jen vám třeba doporučí dávat si pozor třeba na zbytečné rozčilování. Pokud máte sklon k hypochondrii, i tato informace vám stačí k nabytí jistoty o vážnosti vašeho zdravotního stavu.
Před ostatními lidmi pak většinou svůj stav komentujete například slovy: "Lékař říkal, že stačí malé rozčílení a může se mi to vrátit a pěkně zkomplikovat." Výsledkem je, že vaše okolí je přesvědčené o vážnosti situace.
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že hypochondrie není simulování. Simulant předstírá nemoc vědomě a za jasným účelem. Člověk trpící hypochondrií skutečně trpí a je přesvědčen o svém špatném zdravotním stavu. Hypochondrie je vlastně projevem nějakého vnitřního nevědomého psychického problému. Zabývání se tímto problémem je ovšem pro psychiku obtížné a velmi nepříjemné.
Co tedy může hypochondrie naznačovat? Možná o sobě v hloubi duše pochybujete a máte strach z toho, že ostatní přijdou na to, jak jste bezcenní a zbyteční. Abyste to překonali, museli byste zvládnout dlouhou cestu "sebepřijetí", kdy pochopíte své silné i slabé stránky a překonáte strach a traumata. Psychika hypochondra je však plně zaměstnána řešením situací okolo "nemoci". To znamená, že je plně v zajetí řešením svého zdraví a neřeší skutečnou hlubší příčinu svých problémů. Nemoc mu tak paradoxně přináší úlevu.
Soustředění se na nemoc navíc přináší i vnější výhody. Především je to péče, kterou vám okolí věnuje. Šetrnost, s jakou k vám ostatní přistupují, aby vám nepřitížili, protože jste přece nemocní. Díky tomu hypochondr může manipulovat rodinou nebo třeba zaměstnavatelem. I to je důvod, proč lidé s touto diagnózou často dlouho odmítají pomoc psychiatrů či psychologů a tvrdošíjně se dožadují péče lékařů zabývajících se tělesnými potížemi.
Cesta ven
Jak poznáte, že můžete mít problém se sklonem k hypochondrii? Především podle toho, že se dlouhodobě zabýváte svým zdravotním stavem. Máte stálé podezření, že trpíte nějakou konkrétní chorobou, i když to lékařská vyšetření opakovaně vyvrátila.
Co s tím dělat? Pokud jste toho schopní, je dobré se podívat, co vlastně "nemocí" získáváte, a jestli jste toho schopní dosáhnout i bez nemoci. Položte si otázky: Umím si říci o pomoc a podporu i v jiné situaci, než když jsem "nemocný"? Umím odmítnout to, co nechci? Nevyužívám "nemoc" jako zónu úniku, prostředek k tomu vyhnout se něčemu nepříjemnému?
Cesta k terapii hypochondrie je velmi paradoxní. Je totiž nutné vzít svou hypochondrii jako vážnou diagnózu. Pokud se vám to podaří, jste připraveni začít léčit příčinu a ne symptomy. Nestyďte se za sklon k hypochondrii, vaše psychika prostě neznala jinou cestu, jak snížit napětí. Nejdříve se nechte vyšetřit u praktického lékaře a pokud nic nezjistí, respektive nezjistí nic zásadního, vyhledejte odbornou psychologickou pomoc.
Nedá se čekat, že byste potíže s hypochondrií zvládli sami. Nezapomeňte, že tělo a duše často mluví jedním jazykem, když své psychické potíže nevyřešíte, budete se potácet v bludném kruhu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist