Práva, povinnosti a odpovědnost za škodu

Například jde o práci, jejíž výkon v pracovním poměru by byl pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný.
Pro vzájemná práva a povinnosti vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí samostatná zvláštní úprava obsažená v části čtvrté zákoníku práce (paragraf 232 a násl. ve spojení s paragrafem 38 a násl. nařízení vlády č. 108/1994 Sb., v platném znění). Vedle této úpravy pro ně platí jen všeobecná, společná a závěrečná ustanovení obsažená v části první, páté a šesté zákoníku práce. Ustanovení části druhé zákoníku práce o pracovním poměru se na práva a povinnosti z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nevztahují, pokud zákoník práce v části čtvrté výslovně nestanoví opak (zákazy některých prací pro ženy a mladistvé platí i pro práce konané na základě dohod).

Na základě uzavřených dohod jsou zaměstnanci povinni zejména:
konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat podmínky sjednané v dohodě, - konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě, - dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byli řádně seznámeni, - řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.

Na základě uzavřených dohod jsou zaměstnavatelé povinni zejména:
vytvářet zaměstnancům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky, - právními a ostatními předpisy zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, - přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce, - poskytnout zaměstnancům za vykonanou práci sjednanou odměnu, která nesmí být v rozporu s pracovněprávním předpisem, - dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě; případné další sjednané nároky zaměstnance nebo jiná plnění v jeho prospěch však nelze dohodnout pro zaměstnance příznivěji, než jsou obdobné nároky a plnění vyplývající z pracovního poměru.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru, i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali. Jde-li o práci konanou na základě dohody o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce, s výjimkou případů odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (paragraf 176 a násl. zákoníku práce), a odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (paragraf 178 ZP). Zaměstnanec, který odpovídá za schodek nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek nebo ztrátu v plné výši.
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ní, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá zaměstnavatel podle občanského zákoníku.

EKONOM