Aktuální situace na trhu práce ve Středočeském kraji

Za slabé stránky z pohledu zaměstnanosti experti považují:

• odliv mladé pracovní síly do Prahy a jejího těsného zázemí, zejména pak té kvalifikované,
• rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky,
• nerovnoměrné rozmístění průmyslu v regionu.

Pracovní síla
Podle údajů z Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) celkový počet obyvatelstva České republiky v  poslední letech stále mírně klesal a v roce 2002 představoval 10 205,0 tisíc osob. Změnu trendu přinesl až rok 2003, kdy byl zaznamenán meziroční nárůst o 6,1 tis. osob.
Ve Středočeském kraji byl tento pozitivní směr sledován již v roce 1999 - v roce 2003 průměrný počet obyvatel tohoto kraje činil 1 132,7 tis., přičemž 958,0 tis. jich bylo ve věku 15 a více let.
Ve Středočeském kraji byla zjištěna v posledním období i výrazně lepší situace ve vývoji počtu pracovní síly (zaměstnaní + nezaměstnaní). Zatímco celorepublikový průměr od roku 1999 postupně klesá, ve Středočeském kraji je od roku 1999 zaznamenán nárůst o 8,5 tis. osob.

Zaměstnanost
V roce 2003 činil průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách našeho národního hospodářství 4 733,2 tisíc. Ženy se na celkové zaměstnanosti v tomto období podílely 43 %.
Pokles zaměstnanosti a růst nezaměstnanosti v ČR se v 90. letech dotkl všech regionů. Srovnání situace v posledních pěti letech, tedy v letech 1998 – 2003 ukazuje, že zaměstnanost v uvedeném období vzrostla pouze ve Středočeském a Libereckém kraji. Naopak, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji došlo k velmi výraznému poklesu.
Evropská strategie zaměstnanosti si klade za cíl dosažení plné zaměstnanosti pomocí zvýšení míry zaměstnanosti v souladu se stanovenými lisabonskými a stockholmskými hodnotami[1]. Nejenže těchto hodnot Česká republika jako celek nedosahuje (v roce 2003 - 64,9 %), ale rok od roku se od nich vzdaluje.
Lisabonské hodnoty v oblasti zaměstnanosti z pohledu krajů již dnes splňují tři kraje - hl. město Praha s celkovou mírou zaměstnanosti 71,2 % a dále kraje Středočeský (68,1 %) a  Plzeňský (67,2 %). Největší odstup, již tradičně si udržují kraje Moravskoslezský (57,9 %) a Ústecký (59,8 %).  
Ve Středočeském kraji se průměrná hodnota za rok 2003 snížila od průměrné hodnoty roku 2002 o 0,6 % bodu – pokles byl zapříčiněn snížením míry zaměstnanosti mužů (o 1,3 procentního bodu).
Podle postavení v hlavním zaměstnání byli i v roce 2003 v ČR nejpočetnější skupinou zaměstnaných zaměstnanci pracující za mzdu - jejich podíl činil 82,3 % z celkové zaměstnanosti. Podíl podnikatelů bez zaměstnanců představoval 12,3 % a podnikatelů se zaměstnanci 4,2 %.
Registr ekonomických subjektů evidoval ve Středočeském kraji celkem 255,2 tis. subjektů (1. – 3. čtvrtletí 2003). Nejvíce jich bylo zaznamenáno v okresech Kladno (29,1 tis.), Praha-východ (25,6 tis.), Příbram (25,1 tis.) a Praha-západ (24,4 tis.). V meziročním porovnání se počet subjektů v tomto kraji zvýšil téměř o 17 tis. (6,9 %).
Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (199 899). Ty spolu se samostatně hospodařícími rolníky a ostatními podnikateli činili 83,3 % všech podnikatelských subjektů. Vedle toho bylo registrováno 17 237 společností s ručením omezeným, 990 akciových společností, 934 družstev, 106 státních podniků. K největšímu meziročnímu pohybu došlo u fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku - jejich počet se zvýšil o 13,9 %.

Odvětvová struktura
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá průmyslová i zemědělská výroba. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory: těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.
Zemědělská výroba těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje – kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobu, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, ovoce a zeleniny.
Z pohledu jednotlivých odvětví bylo v roce 2003 nejvíce osob zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (142,8 tis., 26,1 %) dále v obchodě, opravnách motorových vozidel a spotřebního zboží (71,4 tis., 13,0 %) a v dopravě, skladování a spojích (51,8 tis., 9,5 %). V porovnání s ostatními kraji je zde vyšší podíl služeb a naopak nízký podíl zpracovatelského průmyslu.
Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích Středočeského kraje v posledních 10 letech zachycuje patrný významný pokles počtu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu a v zemědělství a naopak nárůst v oblasti „Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“, „Ostatní veřejné, sociální a osobní služby“, „Nemovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj“ a ve stavebnictví.

Věková struktura zaměstnaných
V ČR v roce 2003 bylo v průměru 23,5 % zaměstnaných (1 110,7) ve věku 15 – 29 let. Téměř shodný podíl zastoupení vykazovali věkové kohorty 30 – 40 let (36,7 %, 1 737,5) a 45 – 59 let (36,3 %, 1 717,0). Zaměstnaní ve věku 60 a více let se na zaměstnanosti podíleli 3,5 % (167,0 osob).
Středočeský kraj se od celorepublikových podílů signifikantně nelišil. Vývoj jednotlivých věkových kohort zaměstnanců Středočeského kraje vykazuje růst počtu osob ve věku 45 až 59 let (za posledních deset let o 51,3 tis.) a naopak pozvolný pokles počtu zaměstnanců ve věku 15 – 29 let (ve stejném období o 4,5 tis.).

Vzdělanostní struktura zaměstnaných
V roce 2003 bylo téměř 50 % zaměstnaných, kteří nedosáhli maturitu. Z tohoto podílu pak 6,8 % tvořili ti, kteří nedokončili vzdělání či měli pouze vzdělání základní. Naopak, vysokoškolský diplom vlastnilo 13,5 % zaměstnaných v národním hospodářství.
Hodnoty podílů ve Středočeském kraji se od celorepublikových čísel lišily zejména v případě zaměstnanců bez vzdělání a vysokoškolsky vzdělaných osob. V obou případech se však jednalo o nepříznivé zjištění, neboť byl sledován vyšší podíl osob bez vzdělání a se vzděláním základním a výrazně nižší se vzděláním vysokoškolským (zřejmý vliv blízkosti hl. města Prahy). Nicméně můžeme ve Středočeském kraji konstatovat pozitivní trend poklesu počtu osob se základním vzděláním a bez vzdělání - v posledních deseti letech se jejich počet snížil o 31,1 tis. osob a nárůstu počtu zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním o 12,2 tis. osob (nevýrazný růst počtu byl zaznamenán i u středního bez maturity a výrazný u středního s maturitou).

Mzdy
Při sledování výše mezd v jednotlivých krajích je vidět značný rozestup mezi hlavním městem Prahou a ostatními kraji, který je do značné části ovlivněn odlišnou strukturou zaměstnanosti. Středočeský kraj, jehož trh práce je do jisté míry spojen s hlavním městem, svou průměrnou mzdou[2] 17 065 Kč obsadil hned příčku druhou – jeho 3 okresy převyšují průměrnou mzdu za republiku (17 445 Kč): Mladá Boleslav (19 180 Kč), Praha-východ (18 594 Kč) a Praha-západ (18 128 Kč). Dále pak následuje Beroun, Kladno, Mělník, Kutná Hora, Kolín (15 998 Kč). Nejnižší mzda byla zjištěna v okrese Příbram (14 369 Kč). Pro srovnání, v hl. městě Praha dosáhla ve sledovaném období průměrná výše mzdy 21 782 Kč.

[1]Lisabonské a stockholmské cílové hodnoty (v průměru za EU – věk. kategorie 15 - 64 )