Relativně nedávno se otevřela nová diskuse na téma investiční životní pojištění (IŽP), náklady spojené s touto službou a výsledný efekt pro klienta. Delší dobu se totiž tuší, že produkt, který je silně marketingově podporován jako pojištění některých životních rizik a současně výhodné spoření, až tak úplně výhodné spoření není. Stát sice spoření prostřednictvím IŽP zvýhodňuje daňovými odpočty, ale vysoké náklady, které si pojišťovny účtují, v konečném důsledku činí toto spoření pro klienta nevýhodným. Ministr financí proto nedávno schválil narovnání podmínek mezi IŽP a podílovými fondy, což by mělo zaručit, aby se spoření prostřednictvím IŽP stalo více efektivním. Jedná se jistě o krok správným směrem, protože naše výpočty dokazují, že i přes daňové zvýhodnění není jednoznačně výhodnější spořit pomocí IŽP. A to je skutečně námět na zamyšlení o tom, kde vlastně končí tato štědrá státní podpora.

MODELOVÁNÍ VÝNOSU

Alfou a omegou pro posouzení výhodnosti či nevýhodnosti IŽP je výše poplatků a s tím spojený konečný výnos investovaných peněz. Na rozdíl od otevřených podílových fondů (OPF) je poplatků více. Za účelem posouzení vlivu vyšších poplatků a nutnosti zdanit výnosy 15% daní na konci spoření jsme sestrojili tři jednoduché modely - dva pro IŽP a jeden pro OPF. Slouží pro určení konečného výnosu jednotlivých typů investic při zadaných parametrech.

Z důvodu přehlednosti neuvažujeme při modelování průběhu IŽP rizikovou složku, resp. ji stanovujeme na 0 Kč, což většina pojišťoven umožňuje. V příkladech zkoumáme vliv poplatků a daně na výkonnost rezervotvorné složky.

Výhoda daňového odpočtu je do modelu zahrnuta tak, že klient investuje 12 000 Kč ročně, ale stát mu (při daňovém pásmu investorova příjmu 25 %) vrátí 3000 Kč. Roční prodlevu přehlédneme, nemá výrazný vliv na konečné procentní zhodnocení.

Už na začátku má klient IŽP oproti investorovi do OPF nepřehlédnutelnou výhodu. Odesílá do pojišťovny ze svojí kapsy 9000 Kč ročně, ale do pojišťovny přichází jeho jménem 12 000 Kč.

Klient IŽP musí počítat s následujícími poplatky. Poplatek na umoření počátečních nákladů, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, poplatek za správu fondů, poplatek za správu smlouvy, poplatek za přesun podílových jednotek mezi fondy a inkasní poplatek.

Podívejme se na tyto poplatky blíže. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou by se dal přirovnat k vstupnímu poplatku u OPF. U většiny pojišťoven činí 5 % a nerozlišuje se přitom, jde-li o fond peněžního trhu nebo akciový. To je velmi závažná skutečnost. Za prvé je absolutně nemyslitelné, aby byl např. fond peněžního trhu nebo fond dluhopisový prodáván za takto vysokou cenu (běžný vstupní poplatek do OPF peněžního trhu je dnes 0,5 % a dluhopisového fondu 2 %) a za druhé ani akciové fondy by za 5% vstupní poplatek dnes investiční poradce nikomu neprodal.

Poplatek za správu fondů je totéž co manažerský poplatek u OPF. V současné době je v pojišťovnách vysoký. Není výjimkou, že pojišťovna stanoví "pro zjednodušení" správcovský poplatek ve všech nabízených fondech na 2 % ročně. Co udělá vstupní poplatek 5 % a správcovský 2 % s výnosem portfolia složeného převážně z konzervativních fondů, si lze domyslet. Jestli fond peněžního trhu v rámci IŽP vydělá ročně 2,5 % a 2 % si pojišťovna vezme za správu, bude tento fond deset let vydělávat na to, aby zaplatil vstupní poplatek. Nebýt toho, že stát každý rok vylepšuje stav individuálního účtu klienta sumou 3000 Kč, neměl by konzervativní investor v IŽP vůbec šanci něco vydělat, stav jeho účtu by byl v porovnání s investovanou sumou rok od roku nižší.

Poplatek za správu smlouvy je administrativním poplatkem. Většinou jde o pevně stanovených několik desítek korun měsíčně. Při výpočtu modelového příkladu jsme zvolili 50 Kč, tj. 600 Kč za rok.

Poplatek za přesun jednotek mezi fondy účtují pojišťovny různě. Zpravidla ale bývá jedna změna ročně zdarma. Proto v modelu tento poplatek neuvažujeme. Inkasní poplatek, tj. poplatek za příchozí platbu, ve výši několika korun taky v modelu neuvažujeme.

V modelových příkladech počítáme s předpokládaným průměrným výnosem fondů 2,5 %, 4,5 % a 8 % ročně (typické zhodnocení peněžního, dluhopisového a akciového fondu). Konečné hodnoty ukazuje tabulka 1.

Tab.1

 


MODEL 1 - SNÍŽENÁ ALOKACE

Představme si čtyřicetiletého klienta, který po sjednání IŽP vkládá 12 000 Kč ročně a 3000 Kč dostává od státu zpět následující rok v březnové výplatě. Jak se bude vyvíjet hodnota jeho investice 9000 Kč ročně?

K umoření počátečních nákladů používají některé pojišťovny metodu snížené počáteční alokace. Pojišťovna si v prvním a druhém roce strhne část zaplaceného pojistného a klient tyto peníze už nikdy neuvidí. Nejedná se přitom o zanedbatelný díl. Pro zadání našeho modelového příkladu jsou reálné parametry 20 % pro první rok a 50 % pro druhý rok. To znamená, že 80 % z 12 000 Kč zaplacených klientem první rok a 50 % z 12 000 Kč zaplacených klientem druhý rok si pojišťovna strhne jako poplatek na umoření počátečních nákladů. V prvních letech je investováno mnohem méně, než kolik klient do pojišťovny pošle.

Klienti jsou často zmateni, když čtou výpis po prvních dvou letech pojištění. Kvůli poplatku na umoření počátečních nákladů (snížené alokaci) vidí hodnotu mnohem nižší, než činily vklady. Z tohoto důvodu používají pojišťovny k umoření počátečních nákladů raději metodu počátečních jednotek.

MODEL 2 - POČÁTEČNÍ JEDNOTKY

Metoda počátečních jednotek spočívá zjednodušeně řečeno v tom, že ze zaplaceného pojistného za první dva roky se až do konce pojištění nestrhává roční správcovský poplatek 2 %, ale například o 5 % vyšší (což je zadání pro výpočet druhého modelového příkladu). Výhoda pro pojišťovnu je v tom, že poplatky na umoření počátečních nákladů jsou rozloženy do celé doby pojištění, klient je neuvidí v prvním výpise a vyhne se šoku.

V tabulce 1 vidíme, že konečná hodnota pro investora vyšla téměř stejně jako v předchozím příkladu.

MODEL 3 - OPF

Zajímavé je srovnání IŽP s investicí do OPF. V tabulce 1 jsou realistické příklady výše poplatků. V případě, že jednotlivé pojišťovny mají nastavenu výši poplatků podobně jako v našem modelu, pak platí argument z počátku článku - výhoda daňových úlev je z pohledu investora převážena nevýhodou vysokých poplatků a nevýhodou 15% daně z výnosu na konci doby pojištění.

Velmi zajímavým zjištěním je, že investor do OPF je na tom dokonce o něco lépe než investor do IŽP, a to i navzdory faktu, že ačkoli do výpočtu pro IŽP vstupuje 12 000 Kč (9000 Kč investor a 3000 Kč daňová úleva), zhodnocení pro OPF vychází z investic jen 9000 Kč. Investor do OPF má dále po celou dobu vyšší likviditu a flexibilitu, může změnit rodinu fondů, přejít ke konkurenci. Daňové zvýhodnění IŽP je v našem modelovém příkladu k ničemu, přivlastní si ho pojišťovna. Jako vykřičník tedy vyznívá závěr, že ačkoli je spoření prostřednictvím IŽP státem štědře podporováno, není jednoznačným vítězem na poli výhodnosti investování v porovnání s "nepodporovanými" OPF.



převzato z časopisu FOND SHOP

TABULKA 1: MODELOVÉ VÝPOČTY

Model 1 Model 2 Model 3

IŽP - snížená alokace IŽP - počáteční jednotky OPF

Doba investování 20 let 20 let 20 let

Výše pravidelného ročního vkladu 9 000 Kč* 9 000 Kč* 9 000 Kč

Daňová sazba příjmu investora 25% 25% nemá vliv

Poplatky na umoření počátečních Metoda snížené alokace. Metoda počátečních jednotek.

nákladů Pojišťovna si "ukrojí" Pojišťovna strhává každý rok 5 %

80% pojistného v 1. roce a . z hodnoty investované

50 % pojistného 2. roce v 1. a 2. roce -

až do konce doby pojištění

Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou 5% 5% 0,5 %; 2%; 3,5 %**

fondu (vstupní poplatek)

Správa fondů (ročně) 2% 2% 0,8 %; 1%; 1,3 %**

Správa smlouvy (ročně) 600 Kč 600 Kč -

Výnosy po 20 letech investování

Konečná suma při průměrném 205 819 Kč 206 731 Kč 214 324 Kč

hrubém výnosu fondů 2,5 % p.a.

Konečná suma při průměrném 245 200 Kč 246 553 Kč 256 855 Kč

hrubém výnosu fondů 4,5 % p.a.

Konečná suma při průměrném 341 037 Kč 343 684 Kč 363 201 Kč

hrubém výnosu fondů 8 % p.a.

* Investor vkládá do IŽP 12 000 Kč ročně. Stát mu díky odpočtu od daňového základu "vrátí" 3 000 Kč. Konečná suma u IŽP je uvedena po zdanění. U OPF se výnos nedaní.

** První údaj platí pro hrubý výnos fondů 2,5 %, druhý údaj pro 4,5 %, třetí údaj pro 8 %. Jedná se o typické vstupní a manažerské poplatky pro fond peněžního trhu, dluhopisový fond a akciový fond.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist