Penzijní fondy: senioři je ocení

Penzijní fondy: senioři je ocení

Lidé v penzijním věku, kteří hledají způsoby, jak výhodně spořit a investovat, by se neměli poohlížet pouze po bankovních produktech. Velkou chybou by bylo omezovat se na termínované vklady a vkladní knížky. Na co by senioři určitě neměli zapomínat, je penzijní připojištění a stavební spoření.

Výhody pro starší

Největším lákadlem penzijního připojištění je státní příspěvek. Ten může činit až 1800 korun ročně. Podmínkou je každý měsíc uložit 500 korun (ročně tedy šest tisíc). Zároveň ale spoření musí probíhat minimálně pět let s tím, že výplata nastřádaných peněz včetně státní podpory je možná, až klient dovrší 60 let věku.
Maximalizovat výnos (procentuální) může tedy klient, kterému je alespoň 55 let. V jeho případě skutečně stačí spořit jen pět let a pak si nechat vyplatit nastřádané peníze. Samozřejmě může ve spoření pokračovat další roky a stále inkasovat státní příspěvky.
Na druhou stranu ale kvůli krátkodobosti a limitu (500 korun měsíčně), ze kterého se určuje státní podpora, tito lidé v absolutním vyjádření nenaspoří mnoho. Za pět let získají od státu maximálně devět tisíc korun. Procentuální výnos ale dosahuje desítek procent. V podstatě není na trhu jiný a stejně bezpečný produkt, který by přinesl stejně vysoké zúročení měsíčního vkladu ve výši 500 korun.
Navíc není možné opomenout ještě další zdroj výnosu a tím je podíl na hospodaření penzijního fondu. Každý rok fondy připisují svým klientům určité zhodnocení. V minulých letech šlo nejčastěji o tři až čtyři procenta.

(Ne)výhody pro mladší

Penzijní připojištění ovšem primárně není produktem, který by byl určen pro krátkodobé spoření penzistů. Jeho hlavním účelem je spoření na důchod a je určen pro lidi v produktivním věku. Jenže mladší lidé o penzijní fondy zatím nejeví moc velký zájem.
Důvodem je právě dlouhá vázací doba. Po celou dobu spoření totiž není možné minimálně na polovinu peněz nikterak sáhnout. Ukončit připojištění dříve je nevýhodné, protože tím klient ztrácí nárok na již připsanou státní podporu a získává jen odbytné (to, co sám vložil, a připsané zhodnocení penzijního fondu).
Jedinou možností, jak získat část peněz z fondu dříve, než člověku bude šedesát, a nepřijít přitom o státní podporu, je tzv. výsluhová penze. Na tu vzni-ká nárok po patnácti letech spoření.
Výsluhová penze je dobrovolná (volitelná) a může činit nejvýše polovinu všech naspořených peněz. Pokud klient nemá zájem o tento typ penze, nechá si všechny nastřádané prostředky vyplatit v rámci starobní penze.
Lidé, kteří se blíží důchodovému věku, se o výsluhovou penzi nemusí zajímat vůbec. Pro ně je určující, kdy získají nárok na starobní penzi. Jakmile splní podmínky pro možnou výplatu starobní penze, záleží pouze na nich. Mohou si nechat peníze vyplatit nebo jednoduše spořit dál. Prostředky na účtu jsou maximální likvidní.

Základ portfolia

Penzisté, kteří si mohou dovolit spořit, by rozhodně neměli opomíjet penzijní připojištění. Tento produkt mohou plně využít ve svůj prospěch a zajímavě na něm vydělat, bohužel při vkladech jen 500 korun měsíčně.
Daňové úlevy, které se určují z další tisícikoruny měsíčního vkladu, nemají pro důchodce bez zdanitelného příjmu žádný význam. Stejně tak penzisté zřejmě neocení možnost vkladů ze strany zaměstnavatele.

Výše měsíčního příspěvku u penzijního připojištění

Měsíční příspěvek účastníka (v Kč) Státní příspěvek
100 až 199 50 Kč + 40 % z částky přesahující 100 Kč
200 až 299 90 Kč + 30 % z částky přesahující 200 Kč
300 až 399 120 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč
400 až 499 140 Kč + 10 % z částky přesahující 400 Kč
500 a více 150 Kč

Zdroj: zákon o penzijním připojištění