Špidlova zpráva doporučila otevření pracovních trhů EU

Evropská komise vyzvala staré členské země, aby přestaly omezovat zaměstnávání lidí ze zemí nováčků EU. Zpráva předložená komisařem Vladimírem Špidlou neobsahuje přímé rady vládám, vyznívá však jasně ve prospěch ukončení přechodného období, po které mohou státy zacházet s pracovníky z nových zemí hůře, než s vlastními nebo s občany ze zbytku EU.

Potvrzuje ovšem zároveň, že pokud si to přejí, mohou podle Smlouvy o přistoupení v restrikcích pokračovat, a to ještě tři roky, případně další dva navíc. "Komise doporučuje, aby členské státy pečlivě zvážily, zda je pokračování restrikcí zapotřebí, a to ve světle situace na vlastních pracovních trzích a důkazů obsažených v této zprávě," píše EK v opatrně formulovaných závěrech.

Text doznal v posledních dnech několika úprav, také pod tlakem velkých zemí v čele s Německem, které mají v úmyslu kvůli domácímu veřejnému mínění v omezeních pokračovat.

"Volný pohyb pracovníků není žádný luxus. Je to ekonomicky racionální záležitost a jedna z hodnot definovaných evropskými smlouvami. Dokončení vnitřního trhu EU je spjato i s pokrokem v této oblasti," řekl Špidla na tiskové konferenci. Vyjádřil naději, že státy EU si to již uvědomují.

S postupem Bruselu se částečně ztotožnil i předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Pokud jsou ve zprávě Evropské komise skutečně věty o tom, že omezování volného pohybu pracovních sil nemá ekonomický smysl, je to bezesporu cesta kupředu a považuji to za významný signál,“ prohlásil . Zprávou EK je ovšem i částečně znepokojen. "Komise dává přednost plošnému postoji původních zemí k nováčkům v oblasti trhu práce. Já jsem přesvědčen, že jde vždy o bilaterální vztahy, a proto s tímto postojem EU nesouhlasím, “ dodal.

EK argumentuje statistikou
EK na statistických údajích dokazuje, že obavy z masové migrace za prací se nepotvrdily, příchod pracovníků z nových zemí naopak těm starým prospěl. Dokládá, že na pohyb pracovníků v EU má více než administrativní přechodné období vliv poptávka a nabídka, že lidé z nových zemí nevytlačují domácí pracovníky, ale naopak obsazují místa tam, kde se lidí nedostává. Ukazuje také, že pracovníci z nových zemí jezdí do západní Evropy pracovat, nikoli využívat sociálních výhod.

Státní příslušníci nových členských států (EU-10) představovali méně než 1 % pracovní síly ve všech zemích kromě Rakouska (1,4% v roce 2005) a Irska (3.8 % v roce 2005). Největší relativní příliv pracovníků zaznamenalo Irsko. To přispělo k jeho velmi dobrým hospodářským výsledkům.

Bez omezení se mohou Češi, Slováci, Poláci a další ucházet zatím o práci v Británii, v Irsku a ve Švédsku. Zpráva poukazuje na dobré zkušenosti těchto zemí a zaměřuje se na zbývajících dvanáct, jež se musí do konce dubna rozhodnout, zda se k první trojici připojí či nikoli. Z dosavadních náznaků vyplývá, že svůj pracovní trh by mohly nově otevřít Finsko, Španělsko a Portugalsko. Naopak Německo a Rakousko již oznámily, že budou v restrikcích pokračovat.

Komise ani v náznaku nepočítá s tím, že by země bývalé "patnáctky" postupovaly odlišně vůči jednotlivým nováčkům, ačkoli to je teoreticky možné.

V mnoha západoevropských zemích je rozhodování o této věci složitou vnitropolitickou otázkou, protože v sázce je více psychologie domácího obyvatelstva než objektivní ekonomické argumenty. Předloňské rozšíření EU je mnohde nadále vnímáno jako ohrožení, což ukázaly debaty před referendy o euroústavě ve Francii a v Nizozemsku. V Itálii je tato otázka ze stejného důvodu tabu do dubnových parlamentních voleb. Belgická, nizozemská, dánská a další vlády povedou ještě vnitřní diskuse.