I slibné prognózy třeba brát s rezervou

I slibné prognózy třeba brát s rezervou

Česká republika a střední Evropa jako celek si hospodářsky vedou zdatně a úspěšně se zapojily do Evropské unie. Jejich střednědobé vyhlídky nelze hodnotit jinak než jako příznivé. Vyplynulo to ze středečního setkání finančníků nazvaného "Forecasting Dinner 2006", které pod záštitou guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy uspořádala Czech CFA Society.
"Je to i zásluhou silného růstu globální ekonomiky, která netrpí vysokou inflací. Musíme se jenom divit, jak malý vliv na ni mají drahé suroviny," prohlásil na setkání hlavní ekonom belgické KBC Group Piet Lammens. Globální ekonomice pomáhají i poměrně nízké úrokové sazby. "Ty jsou v reálném vyjádření v mnoha zemích minimální nebo dokonce záporné," připomněl Lammens.
Ochotně toho využívají vlády i podniky, které si půjčují na trhu dluhopisů. Ceny akcií sice rostou, ale většina titulů stále láká investory ke vstupu na burzu.

Je-li Čína "centrem růstu" globální ekonomiky, pak na starém kontinentu lze tuto úlohu podle účastníků setkání přisoudit právě střední Evropě, jejíž hospodářství roste zhruba třikrát rychleji než v eurozóně.
Pro region jsou povzbudivé i poslední zprávy z Německa, kde mnoha tamním firmám díky provedené ozdravné kúře rychle rostou zisky. Čeká se rychlý růst investic, a tak Německá průmyslová a obchodní komora před několika dny zvýšila letošní předpověď růstu hrubého domácího produktu z půldruhého na dvě procenta. Je to dobrá zvěst i pro střední Evropu.
Avšak předpovědi se vždy opírají jenom o informace, které jsou v daném okamžiku k dispozici. "Nelze k nim přistupovat jako k něčemu, co je pevně dáno. O žádné předpovědi nelze tvrdit, že nabízí ten nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Připomněl, že o překvapení v ekonomice nebývá nouze a občas se dostavují i šoky - cenové skoky, přírodní pohromy, teroristické útoky, pandemie.

Piet Lammens za jedno z největších rizik pro globální ekonomiku považuje prohlubující se schodek na běžném účtu platební bilance USA. Ten se blíží sedmi procentům HDP.
"Číňané říkají Američanům, aby kupovali jejich zboží a oni zase budou investovat do jejich cenných papírů," podotkl hlavní ekonom KBC. Otázka ale zní: jak dlouho to může fungovat? Nikdo neví.
Značná nejistota nyní panuje také na globálním trhu práce. Přemísťování části kapacit z vyspělých zemí do zemí s nižšími náklady vede k poklesu cen, což je podle Tůmy zásadně nový fenomén pro měnovou politiku centrálních bank. A zároveň riziko. Pokud by totiž ve svých prognózách soustavně "podstřelovaly" inflační cíl, jejich důvěryhodnost v očích finanční komunity by mohla utrpět.