Vedoucí odboru řízení jakosti v době, kdy bylo zapotřebí vytvořit písemné materiály pro důležitý audit zaměstnavatele, onemocněl, a byl lékařem uznán dočasně práce neschopným. I přes to, že jeho zdravotní stav skutečně vyžadoval léčení, vyhověl svému nadřízenému a v době pracovní neschopnosti byl na pracovišti a vykonával pracovní úkoly, které jsou součástí jeho funkce sjednané v pracovní smlouvě. Má zaměstnanec po uvedenou dobu, kdy byl uznán práce neschopným, ale zároveň vykonával práci, nárok na nemocenské nebo na mzdu?
Odpověď: Jestliže zaměstnanec po dobu, kdy byl dočasně uznán práce neschopným, vykonává práci v místě sjednaném v pracovní smlouvě ve stanovené pracovní době dle uzavřené pracovní smlouvy a to vše podle pokynů zaměstnavatele, má nárok na mzdu nikoliv na nemocenské. Jde o velmi častý případ, který se vyskytuje v praxi, když přítomnost zaměstnance na pracovišti v určitém období může být nezbytná. Zaměstnanci samozřejmě nelze po dobu trvání uznané pracovní neschopnosti nařídit výkon práce na pracovišti. Jestliže již taková situace nastane a zdravotní stav zaměstnance umožňuje, aby svou práci vykonával na pracovišti a v pracovní době, pak je vhodné předem dohodnout, že půjde o práci, za kterou náleží mzda, a to v návaznosti na ustanovení § 4 odst. 1 zákona o mzdě.
Upozorňuji jen, že tímto dotazem nejsou řešeny další souvislosti uvedeného případu, jako je omluvení nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti po dobu pracovní neschopnosti (jde o důležité osobní překážky v práci dle § 126 a násl. zákoníku práce).
2
Potvrzení o zaměstnání pro pracovněprávní účely, jeho vyhotovení a vydání
Na náš personální útvar se dostavil uchazeč o zaměstnání, s nímž jsme chtěli uzavřít pracovní smlouvu. Kromě jiného byl vyzván, aby předložil potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) ze svého předchozího pracoviště. Uchazeč ani po opakované výzvě požadované potvrzení o zaměstnání nepředložil a uvedl, že mu jej předchozí zaměstnavatel odmítl vydat, neboť nevrátil osobní ochranné pracovní prostředky. Je oprávněn zaměstnavatel takto postupovat ?
Odpověď: Potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list, je listinou, která osvědčuje zákonem stanovené skutečnosti, týkající se nejen skončení pracovního poměru. Obsahuje totiž i další důležité údaje. Jde o údaje, které můžeme charakterizovat jako pracovněprávní a vztahují se k zaměstnání zaměstnance, k druhu jím konaných prací a dosažené kvalifikaci. Pak jsou to údaje, z nichž se vychází při posuzování dalších právních nároků, jako je nárok na dávky nemocenského pojištění (délka zaměstnání, zda a po jakou dobu byly dávky nemocenského pojištění v roce před nástupem do zaměstnání), možnost zařazení zaměstnance na pracoviště, kde je sledována expoziční doba (odpracování doby rozhodné pro posouzení expoziční doby), posouzení nároku na mzdové vyrovnání, podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci (údaj o výši průměrného výdělku). V neposlední řadě pak potvrzení o zaměstnání obsahuje skutečnosti o započitatelné době pro účely důchodového zabezpečení, zda, v jaké výši a v čí prospěch jsou prováděny srážky ze mzdy a další údaje, které jsou uvedeny v § 3 nař. vl. č. 108 / 1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Potvrzení o zaměstnání již nadále neobsahuje důvod nebo způsob skončení pracovního poměru.
Zákoník práce právě s ohledem na nesporný význam údajů osvědčovaných potvrzením o zaměstnání stanoví povinnost zaměstnavatele jej vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit, i když zaměstnanec kupříkladu nevrátil osobní ochranné pracovní pomůcky, nebo neuhradil způsobenou škodu. V takovém případě zaměstnavatel vydá potvrzení o zaměstnání a další záležitosti se zaměstnancem může řešit jiným způsobem.
Pokud zaměstnavatel nevydá potvrzení o zaměstnání ve shodě s § 60 odst. 2 zák. práce, vystavuje se riziku uložení sankce dle příslušného ustanovení zákona o inspekci práce (zák. č. 251/ 2005 Sb.) anebo může být dána jeho odpovědnost za škodu. Pokud by bylo prokázáno, že zaměstnanci vznikla. Škoda by mohla vzniknout zaměstnanci neposkytnutím podpory úřadem práce, jestliže by tento nemohl prokázat, že mu skončil pracovní poměr nebo by zaměstnanci bylo znemožněno, aby nastoupil včas do nového zaměstnání.
Odpověď: Jestliže zaměstnanec po dobu, kdy byl dočasně uznán práce neschopným, vykonává práci v místě sjednaném v pracovní smlouvě ve stanovené pracovní době dle uzavřené pracovní smlouvy a to vše podle pokynů zaměstnavatele, má nárok na mzdu nikoliv na nemocenské. Jde o velmi častý případ, který se vyskytuje v praxi, když přítomnost zaměstnance na pracovišti v určitém období může být nezbytná. Zaměstnanci samozřejmě nelze po dobu trvání uznané pracovní neschopnosti nařídit výkon práce na pracovišti. Jestliže již taková situace nastane a zdravotní stav zaměstnance umožňuje, aby svou práci vykonával na pracovišti a v pracovní době, pak je vhodné předem dohodnout, že půjde o práci, za kterou náleží mzda, a to v návaznosti na ustanovení § 4 odst. 1 zákona o mzdě.
Upozorňuji jen, že tímto dotazem nejsou řešeny další souvislosti uvedeného případu, jako je omluvení nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti po dobu pracovní neschopnosti (jde o důležité osobní překážky v práci dle § 126 a násl. zákoníku práce).
2
Potvrzení o zaměstnání pro pracovněprávní účely, jeho vyhotovení a vydání
Na náš personální útvar se dostavil uchazeč o zaměstnání, s nímž jsme chtěli uzavřít pracovní smlouvu. Kromě jiného byl vyzván, aby předložil potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) ze svého předchozího pracoviště. Uchazeč ani po opakované výzvě požadované potvrzení o zaměstnání nepředložil a uvedl, že mu jej předchozí zaměstnavatel odmítl vydat, neboť nevrátil osobní ochranné pracovní prostředky. Je oprávněn zaměstnavatel takto postupovat ?
Odpověď: Potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list, je listinou, která osvědčuje zákonem stanovené skutečnosti, týkající se nejen skončení pracovního poměru. Obsahuje totiž i další důležité údaje. Jde o údaje, které můžeme charakterizovat jako pracovněprávní a vztahují se k zaměstnání zaměstnance, k druhu jím konaných prací a dosažené kvalifikaci. Pak jsou to údaje, z nichž se vychází při posuzování dalších právních nároků, jako je nárok na dávky nemocenského pojištění (délka zaměstnání, zda a po jakou dobu byly dávky nemocenského pojištění v roce před nástupem do zaměstnání), možnost zařazení zaměstnance na pracoviště, kde je sledována expoziční doba (odpracování doby rozhodné pro posouzení expoziční doby), posouzení nároku na mzdové vyrovnání, podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci (údaj o výši průměrného výdělku). V neposlední řadě pak potvrzení o zaměstnání obsahuje skutečnosti o započitatelné době pro účely důchodového zabezpečení, zda, v jaké výši a v čí prospěch jsou prováděny srážky ze mzdy a další údaje, které jsou uvedeny v § 3 nař. vl. č. 108 / 1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Potvrzení o zaměstnání již nadále neobsahuje důvod nebo způsob skončení pracovního poměru.
Zákoník práce právě s ohledem na nesporný význam údajů osvědčovaných potvrzením o zaměstnání stanoví povinnost zaměstnavatele jej vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit, i když zaměstnanec kupříkladu nevrátil osobní ochranné pracovní pomůcky, nebo neuhradil způsobenou škodu. V takovém případě zaměstnavatel vydá potvrzení o zaměstnání a další záležitosti se zaměstnancem může řešit jiným způsobem.
Pokud zaměstnavatel nevydá potvrzení o zaměstnání ve shodě s § 60 odst. 2 zák. práce, vystavuje se riziku uložení sankce dle příslušného ustanovení zákona o inspekci práce (zák. č. 251/ 2005 Sb.) anebo může být dána jeho odpovědnost za škodu. Pokud by bylo prokázáno, že zaměstnanci vznikla. Škoda by mohla vzniknout zaměstnanci neposkytnutím podpory úřadem práce, jestliže by tento nemohl prokázat, že mu skončil pracovní poměr nebo by zaměstnanci bylo znemožněno, aby nastoupil včas do nového zaměstnání.
