Realitní fondy získají nové investory

Realitní fondy získají nové investory

Lidé, kteří nemají milióny či statisíce, budou moci přesto investovat do nemovitostí. Poslanecká sněmovna včera rozhodla, že realitní fondy se otevřou také drobným investorům, kteří mají v kapse třeba jenom deset tisíc korun. Za ně si budou moci koupit podílové listy těchto fondů.
Dříve se manažer fondu investujícího do nákupu nemovitostí bavil jen s klientem, který mu mohl jako dlouhodobou investici svěřit minimálně dva milióny. Tato "povinná" velmi vysoká částka bránila rozšíření této výhodné a poměrně spolehlivé formy investování.
Schválená novela zákona počítá s tím, že nejmenší sumu, kterou bude možné investovat, by si měl každý správce fondu určovat sám.
Realitní fondy si na českém trhu svou klientelu podle odborníků najdou. "Lidé mají k nemovitostem přece jen blíže než k akciím, protože jsou pro ně srozumitelnější," říká Marta Gellová, generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a poradců.
Bude ale také chtít určitý čas, až se tato novinka kolektivního investování zavede. "Klienti si na realitní fondy musí zvyknout, a to nějaký čas potrvá. Proto se nedá s určitostí říci, zda opustí stávající podílové fondy a začnou investovat do realit," dodala Gellová.
Martin Hanzlík, generální manažer Asociace fondů a asset managementu, soudí, že skutečný boom tohoto investování nastane asi za dva roky. Podle expertních předpovědí by se mohly realitní fondy na kolektivním investování podílet pěti až deseti procenty. To znamená, že perspektivně mohly přitáhnout až dvacet miliard korun. V Česku na počátku letošního roku působila necelá desítka realitních fondů. Vzhledem k nedokonalým zákonům však mají sídla v zahraničí. Podílníkům vydělávají pronájmem i prodejem budov a investují také do akcií firem podnikajících v sektoru nemovitostí.
Jejich výnosy se v západní Evropě v posledních letech pohybovaly mezi šesti až osmi procenty ročně. Ale například fondy, které vsadily na nákup rekreačních objektů ve Španělsku, zhodnotily majetek klientům i vícenásobně.
Investice do realit se všeobecně považují za bezpečné. Proto i hodnota kapitálu, který přitéká do realitních fondů, v mnoha západoevropských zemích rostla o desítky procent. Ale ani tato forma není bez rizika, což dokazují zkušenosti z Německa. Tři ze zhruba 30 fondů tam přestaly podílníky vyplácet, neboť nadhodnotily cenu nemovitostí. Proto v Německu nastal odliv kapitálu z realitních fondů.
U realitních fondů vláda v zájmu vyšší ochrany investorů navrhla podstatně podrobnější regulaci a jiný provozní režim, než mají v tuzemsku nejrozšířenější otevřené podílové fondy - peněžní, či cenných papírů, uvedla agentura ČTK.
Novela také nově rozlišuje produkty určené pro nejširší veřejnost a pro institucionální či privátní investory. Umožňuje tak zlepšit podmínky i pro investování skupin právnických a fyzických osob, například finančních institucí, obcí, firem či bohatých jedinců.

Realitní fondy

Jde o podílové fondy, které vydělávají podílníkům pronájmem a prodejem budov, které spravují a vlastní. Jejich průměrné roční výnosy se v Evropě pohybovaly mezi šesti až osmi procenty.
Změny, které novela přinese:
Zrušení minimální investice ve výši dvou miliónů korun.
Rozlišování produktů pro nejširší veřejnost a pro institucionální investory (třeba města).
Lepší podmínky pro investování skupin právnických a fyzických osob, například finančních institucí, obcí, firem či bohatých jedinců.