Zlato láme rekordy, šperky podraží

Zlato láme rekordy, šperky podraží

Troyská unce zlata, asi 31,1 gramu, včera na světových trzích stála přes 700 dolarů. Je tak skoro o dvě třetiny dražší než před rokem; naposledy bylo zlato tak cenné před 25 lety.
Drastický vzestup pocítí hlavně domácí šperkaři a samozřejmě i jejich zákazníci. "Loni se nám dařilo jakžtakž prodejní ceny držet, nahoru šly až v závěru roku," říká Pavel Moravec, šéf firmy I. Primossa Corporation. Ale dál to už podle něj nepůjde. Klenotníci budou muset v příštích měsících zdražit. O kolik? "Je docela možné, že o 20 až 25 procent," míní Moravec.
Naopak ten, kdo majetek uložil do klenotů, si může při pohledu na komoditní burzy mnout ruce.
Loni se podle Puncovního úřadu v tuzemsku na výrobu šperků spotřebovalo 3798 kilogramů zlata, skoro o 12 procent méně než v roce 2004. Mírně sestupný trend pokračuje i letos.
"Kupní síla Čechů nestoupá tak, jak by si šperkaři přáli. Projevuje se i to, že se domácnosti stále víc zadlužují. A šperk je věc, kterou oželí," říká ředitel Puncovního úřadu Martin Novotný.
Český zákazník si z klenotnického obchodu odnáší šperk v průměrné ceně třicet až čtyřicet eur. Průměr, který udávají němečtí obchodníci, se pohybuje kolem sta eur.
Rekordně drahé zlato by naopak nemělo přiliš zvednout ceny průmyslových výrobků, například v elektrotechnice. Také při zlacení skla představuje drahý kov jen zlomek celkových nákladů.
V zubním lékařství jsou slitiny obsahující zlato na ústupu. "Není to ale tím, že zlato zdražilo. Důvody jsou především odborné," podotýká prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Pokud si někdo přeje místo keramického materiálu zlatoplatinovou slitinu, pak si připlatí. "Ale cenu pro pacienta to ovlivní nepatrně. Nejvíc platí za práci lékaře a laboranta. V poplatku se musí odrazit i náklady na zařízení ordinace," vysvětluje Pekárek.