Směnné kurzy: Big Mac naznačuje růst koruny

Bude Čechům dopřáno kupovat americký dolar za dvacet a méně korun? Prestižní britský časopis The Economist, který jednou ročně zveřejňuje měnové kursy vycházející z cenového porovnání hamburgeru Big Mac, předpokládá, že ano. Ovšem otázka, kdy se tak stane, zůstává otevřena.
V Česku podle časopisu přijde oblíbený velký hamburger, nabízený v dalších asi 120 zemích světa, v průměru na 59 korun, v přepočtu to je 2,67 dolaru. Ale porovná-li se americká cena s tou domácí (59 korun a 3,10 dolaru, pak kurs vycházející z "hamburgerové" parity kupní síly činí asi 19 korun za dolar.

Dá se to brát vážně?
Jinak řečeno, česká koruna směňovaná nyní asi za 21,10 za dolar je vůči němu podhodnocena zhruba o 14 procent, vyplývá z měření "hamburgerové ekonomiky" (burgonomics). Když s ním časopis The Economist v roce 1986 přišel poprvé, mělo jít spíše o vítané odlehčení jeho obsahu.
Ale stalo se, co nikdo nečekal. "Šprým" se náramně ujal jak v odborných kruzích, tak mezi politiky. To není samo s sebou.
Dějiny "burgonomics" totiž dokázaly, že měny, které v ní vyšly jako nadhodnocené, v následujících letech většinou oslabovaly. A opačně. To znamená, že české koruně a dalším středoevropským měnám, hlavně polskému zlotému, který je podhodnocen skoro o třetinu, Big Mac vzkazuje - budete dále posilovat.
Podle expertů to ještě více platí pro ruský rubl, podhodnocený podle Big Macu o více než 40 procent. "Čeká nás dlouhé období, kdy bude naše měna posilovat. Vývozcům nastane opravdu krušný život," varuje v bulletinu RFCM Peter Westin, hlavní ekonom MDM Bank.
Pro ruskou ekonomiku z toho může být podle něj velký malér. Producenti ropy, zemního plynu a oceli utrácejí hlavně v rublech, ale inkasují obrovské sumy v amerických dolarech.
Nezbude nic jiného, než diverzifikovat vývoz. "Příkladem je Jižní Afrika, jejíž rand během tří let zhodnotil zhruba o polovinu," připomíná Westin. Ale Big Mac nadále řadí jihoafrický rand k měnám, jež jsou vůči dolaru značně podhodnoceny (33 %). Proto by měl dále posilovat. Na druhé straně jsou ale měny, které jsou vůči americkému dolaru nadhodnoceny. Například společná měna euro o 22 procent a britská libra šterlinků o 18 procent.
Big Mac tak poskytuje argument těm evropským průmyslníkům, kteří žehrají na příliš silné euro, které je ve srovnání s americkou konkurencí znevýhodňuje. Z tohoto pohledu jsou na tom ale nejhůř dánské a švédské firmy vyvážející za dolary.

Několik smítek na kráse
Přesto, že se kursy Big Macu těší vážnosti, samotný The Economist poukazuje na jejich slabiny. Především, nejsou odvozeny z objemného spotřebního koše (jako jiné kursy na bázi parity).
Kurs je zkreslen také proto, že se s velkým hamburgerem mezi zeměmi neobchoduje. Kde se připraví, tam se také sní. Kromě toho, na jeho cenu mají vliv daně či nájemné, které firma McDonald's ze svých restaurací v různých zemích platí. Nemluvě o křiklavých mzdových rozdílech mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi.
V Číně stojí hamburger v průměru 10,50 jüanu, v přepočtu podle běžného kursu 1,31 dolaru. Mezi zeměmi, které The Economist sleduje, je tedy vůbec nejlevnější.
Aby se čínská cena rovnala té americké, musel by "paritní" kurs činit 3,39 jüanu za dolar. Ve srovnání s aktuálním kursem (kolem 8,03 jüanu) je tedy jüan vůči dolaru o 58 procent podhodnocen.
Takové zjištění Big Macu jde na ruku těm americkým zákonodárcům, kteří chtějí Čínu za její podhodnocený kurs "potrestat" uvalením dodatečných dovozních cel.
Ale The Economist soudí, že američtí zákonodárci by kvůli Číně neměli Big Mac příliš často žvýkat. Vždyť i odborníci na výživu varují, že není příliš zdravý.
Jüan podle expertů není podhodnocen tak, jak vyplývá z Big Macu. Platí to i pro měny dalších rozvojových zemí, kde jsou mnohem nižší náklady. "Jüan je o 10 - 15 procent pod svojí skutečnou hodnotou," odhaduje Jonathan Anderson, hlavní ekonom švýcarské banky UBS pro Asii.


Vztah měn vůči dolaru viděno přes Big Mac