Analýza: Burzy podléhají volbám jen krátce

První obchodní den po parlamentních volbách skončil na pražské burze cenných papírů mírným poklesem. Stejně reagovala loňského září na volební "pat" v Německu burza ve Frankfurtu.
Co bude dál? Ztroskotá-li jednání o budoucí vládní koalici, pak nelze vyloučit citelný, i několik týdnů trvající propad trhu. Vyprávět o něm mohou lidé z varšavské burzy cenných papírů po kolapsu takových jednání v Polsku loňského října.
Anebo půjde vše poměrně hladce a otěže brzy převezme nový, akceschopný kabinet. Pak by "patové" volby v Česku zdejší burzu příliš bolet neměly.
"V Evropě je to většinou tak, že volební výsledky hýbou burzou obvykle dva až tři dny. Poté se začíná chovat podle toho, jak se vyvíjí situace na ostatních trzích," říká Dušan Jalový z ústavu HVB.
Ale burzy nikdy nejsou jenom "ve vleku" voleb, což ukazují mj. zkušenosti Polska. Volby loňského září tam dopadly velmi nadějně. Po porážce levice se rýsovala velice silná vláda, v níž měli zasednout ministři z vítězné konzervativní strany Právo a spravedlnost a z liberálně naladěné Občanské platformy. Varšavská burza šla proto hned první den po volbách nahoru o více než jedno procento.
Ale nejenom díky volbám. Tehdy pomohla také dobrá nálada na zahraničních burzách. "Myslím, že trh se bude vyvíjet zcela nezávisle na dění v politice," prohlásil tehdy optimisticky Tomasz Mazurczak z ústavu BRE Bank.
Mýlil se, neboť jednání o sestavení koaliční vlády ztroskotala kvůli hlubokým neshodám o dalším postupu reforem. Začal vládnout menšinový kabinet. Varšavská burza na kolaps koaličních jednání během října reagovala silným poklesem. Její index WIG 20 spadl z téměř 2600 bodů k hranici 2300 bodů.
S velkým napětím se čekalo na dubnové parlamentní volby v Maďarsku. Investoři se před nimi z budapešťské burzy stáhli, takže šla dolů. Ale hned po výsledcích prvního kola, které naznačilo, že opozice se nejspíš k moci nedostane, burza pookřála.
"Pohyby na budapešťské burze zpravidla mají málo co do činění s volbami nebo jinými politickými událostmi v Maďarsku," shrnuje Attila Dzsubák, analytik ústavu MKB Bank.
Podle něj obecně platí, že vývoj akciových kursů v malé, vysoce otevřené ekonomice - a tou nesporně je i česká - více než na politice závisí na objemu peněz, který jsou investoři ochotni na její burze utratit. A také na celkové náladě panující na globálním trhu.
Budapešťskou burzu před volbami podle Kornela Szabóa z Raiffeisenbank proto nestáhla politika, ale hlavně klesající trhy v Evropě i USA.
A co následný vzestup po prvním kole? "Paradoxně pomohla dražší ropa, která vytáhla nahoru ruskou burzu a s ní se svezla i střední Evropa," tvrdí Szabó.
Volební výsledky příliš nehýbou burzami ani v ve vyspělých evropských zemích. "Není to pro ně velké téma," míní Miroslav Plojhar ze zdejší Citibank.
Podle něj to dokázaly i předčasné parlamentní volby v SRN loňského září. Burzy na volební pat reagovaly krátkým poklesem, ale pak zamířily vzhůru, neboť se ukázalo, že firmám se daří dobře.
Může tedy změna vlády dlouhodoběji podpořit konjunkturu a akciové burzy? Německý hospodářský historik Werner Abelshauser kategoricky říká, že ne.
Nicméně, jedna ze studií peněžního domu HVB poukazuje na to, že po nástupu spolkového kancléře Helmuta Kohla v roce 1982 ekonomika přidala. Ale na tom neměli hlavní zásluhu politikové. "Německo tehdy blahodárně pocítilo oživení světové ekonomiky, která se vzpamatovala ze druhé ropné krize," poznamenal list Handelsblatt.
Podle něj si ani další kancléř Gerhard Schröder nemůže po svém nástupu k moci v roce 1998 připisovat zásluhy za zrychlení tempa růstu koncem 90. let. Začátek jeho vlády prostě spadl do pověstného "high tech boomu", který zvedl v ekonomice spotřebu.