Další rozšiřování EU je jedním z hlavních témat dnešní schůzky ministrů zahraničí EU v Lucemburku, kterou zdramatizovalo odmítnutí Kypru v pátek podpořit uzavření rozhovorů s Tureckem o první ze vstupních kapitol. Ministři budou hovořit i o Kubě, Íránu a pomoci Palestincům a podepíší asociační dohodu s Albánií.
Kypr, který reprezentuje jen řeckou část ostrova, podmiňuje jednání tím, aby s ním Ankara de facto normalizovala vztahy. Situaci musí až dnes vyřešit ministři zahraničí; na nich závisí, zda do Lucemburku přiletí na plánovanou odpolední schůzku turecký ministr zahraničí Abdullah Gül.
"Zatím nebylo dosaženo žádného pokroku," řekl dnes v Lucemburku před pravidelnou schůzkou ministrů zahraničí unie kyperský ministr Jorgos Iakovu.
"Může se stát vše," uvedl rovněž Iakovu, který začal jednání schůzkou s rakouskou ministryní zahraničí Ursulou Plassnikovou, jejíž země nyní EU předsedá.
"Turecko neudělalo za celý rok nic pro ratifikaci protokolu ankarské dohody. To je porušení důvěry," řekl ministr. Protokol takzvané ankarské dohody rozšiřuje celní unii Turecka i na nové členské státy EU, tedy i na Kypr. De facto jde tedy o normalizaci vztahů s řeckou částí Kypru, která se před dvěma lety stala členem EU.
Podle diplomatických zdrojů ministři mají také proti původním plánům Turecko na prvním místě programu. Na výsledku jejich jednání bude záviset, zda se do Lucemburku dostaví i turecký ministr zahraničí Abdullah Gül.
Ratifikace ankarské dohody neznamená sice formální uznání Nikósie, ale otevření tureckých přístavů kyperským plavidlům a vzdušného prostoru pro kyperská letadla. Ankara namítá, že ani Kypr nesplnil své závazky, protože neumožnil normální obchodní vztahy mezi ní a severní tureckou částí ostrova. Trvá také na oživení mírového plánu OSN na znovusjednocení ostrova, který Kypr před dvěma lety odmítl.
Ministři podepíší i dohodu o přidružení a stabilizaci s Albánií, která urychlí její sbližování s unií. O stejnou dohodu usilují Bosna a Hercegovina a Srbsko. Přestože v jeho případě jednání bylo přerušeno kvůli tomu, že zůstává na svobodě bosenskosrbský generál Ratko Mladić, ministři EU hodlají zdůraznit "evropskou perspektivu" pro všechny balkánské země.
Na naléhání Rakouska a především Francie se začne jednat o "absorpční kapacitě" unie, tedy o schopnosti přijímat další členy. V rámci této debaty by měla přijít na přetřes reforma institucí a politik EU; nejspornějším bodem je požadavek, aby se vzal v potaz názor veřejnosti na rozšiřování.
Schůzka, jíž se za ČR zúčastní ministr Cyril Svoboda, o rok prodlouží pozastavení diplomatických sankcí vůči Kubě, ale vyzve Havanu k bezpodmínečnému propuštění politických vězňů. Zároveň zahájí přípravu střednědobé strategie unie vůči Kubě.
