Fondy: Budoucí chování klientů je hádankou

Co investoři nyní udělají? trnou fondy

I když burzy cenných papírů padají, tuzemským akciovým fondům klientů paradoxně neubývá. Podle Jaroslava Krabce z fondu ING Český akciový, lidé i míří do podílových fondů za vidinou budoucích slušných zisků.
I když se akciovým trhům nyní nedaří, mnohé akciové fondy totiž stále vykazují ve srovnání s jinými typy fondů slušnou výkonnost. Třeba Krabcův fond ING aktuální vynáší 7,59 procenta meziročně.
Správci portfolií nabádají klienty, aby se obrnili trpělivostí. Předpokládají, že až poklesy odezní, akcie se zase vydají vzhůru a vynahradí jim ztráty.
To si myslí i Krabec. "Podle mě se o žádnou bublinu jako třeba v roce 2000 nejedná. O zisky našich klientů se nebojím," dodává.
Nikdo z branže ale nemůže odpřísáhnout, že slábnoucí příliv klientů do akciových fondů se neobrátí v úprk. Budoucí chování klientů? "Zkuste hádat z křišťálové koule," říká generální manažer Asociace fondů a asset managementu Martin Hanzlík.
Pro chování klientů je podle Milana Šmída z brněnské společnosti Moneco příznačné, že se převážně orientují podle principu zpětného zrcátka.
"To znamená, že se dívají na minulý vzestup kursů, které v Praze během roku 2005 stouply zhruba o 40 procent. Z toho vyvozují, že růst je zaručen i v budoucnu. A podle mých zkušeností na tomto chování stavějí svůj marketing také podílové fondy," dodává Šmíd.
Pražská burza se nyní vrací o rok zpátky a může jít ještě do vzdálenější minulosti. "Potom se budeme těžko divit, že se spousta klientů naštve a své peníze z akcií stáhne," říká Šmíd.
Pro manažery fondů to znamená jedinou věc - musí mít připravenu hotovost na eventuální výběry. To znamená, že musí počítat s odlivem kapitálu.
Odpověď, zda takový scénář skutečně nastane, je třeba hledat mimo Českou republiku, shodují se experti. Zdejší ekonomika totiž "šlape" velmi dobře a také struktura hrubého domácího produktu je příznivější než před lety.
A tak si i malá pražská burza musí počkat, kam v následujících týdnech ve světě zamíří úrokové sazby.
Centrální banky je v poslední době kvůli hrozící inflaci zvedly nejenom v eurozóně, ale také v Dánsku, Jižní Koreji, Turecku nebo Jižní Africe.