Fondy ztrácejí, ale ne klienty

Největší korunový akciový fond ING Český akciový ztratil za poslední měsíc 21,2 procenta. Podobně je na tom i Sporotrend České spořitelny, který za stejnou dobu podle Asociace fondů a asset managementu znehodnotil svým klientům investice o 24,2 procenta. A takovým vývojem prošly většinou i ostatní fondy, které se zaměřují na české akcie.
Své klienty přitom neztrácejí, na rozdíl od fondů, které působí v Rakousku. Například právě fondu ING svěřili češi v minulém týdnu dalších 76 miliónů korun. Z velkých fondů "utekli" zákazníci pouze akciovému fondu ČSOB, který přišel asi o osm miliónů korun.
V Rakousku je znát určitý neklid od minulého týdne. "V žádném případě ale nejde o nějaké masívní až panické výprodeje," odpověděl manažer Manfred Zourek, který ve společnosti Erste Sparinvest spravuje rakouský akciový fond.
"První odliv jsem zaznamenala v úterý," doplnila jeho kolegyně Amalia Ripflová, jež dohlíží na hospodaření dvou akciových fondů - Espa Stock New Europe Active, který porovnává svoji výkonnost se středoevropským indexem vídeňské burzy NTX, a Espa Stock Europe Emerging. "Zatím ale žádnou paniku nepozorujeme," řekla.
Odborníci si myslí, že čeští investoři se zatím zachovali správně a měli by své peníze i přes současné ztráty ve fondech nechat.
"Lidé by se neměli spoléhat na to, že se trhy vzpamatují stejně rychle jako zkolabovaly," tvrdí analytik firmy Moneco David Urbánek.
"Pokud jste investovali do podílových listů, radím vytrvat a neprodávat. Takovéto investice jsou na delší dobu. Je třeba se držet investičního horizontu," dodal.
Ten se u akciových fondů pohybuje většinou kolem pěti let.
O přesunu svých investic na jiné trhy fondy většinou neuvažují. Akcie totiž padají na celém světě. České fondy navíc v naprosté většině nemají své investice uložené v domácích akciích. Akciový fond ING je jediný z těch, které v Česku investují více než padesát procent. Mezi fondy jsou naopak oblíbenější exotičtější regiony, jako je Rusko nebo Turecko. Fondy se však z "problematických" trhů nemohou stáhnout ani kdyby chtěly.
"Náš fond je zaměřen na východoevropské trhy, a tedy jeho portfolio je rozloženo i do maďarských, polských, tureckých a ruských akcií. Bohužel v dobách propadu na trzích v regionu obvykle rozložení investic do různých států příliš nefunguje," uvedl Jiří Lengál, který spravuje Sporotrend české spořitelny.
Fondy se navíc musí řídit předem stanovenými pravidly, která fondům říkají, v kterých zemích a případně kolik procent mohou investovat.
Zatímco u fondů mohou nechat klienti své peníze ležet dlouhou dobu a počkat, ti, co se rozhodli nakupovat akcie na úvěr, přišli někdy i o všechny své úspory.
Dnes totiž není neobvyklá ani situace, kdy si zájemce koupí akcie za desetkrát vyšší hodnotu, než kolik má peněz. Pak stačí, aby burza poklesla o 10 procent a dotyčný nemá ani korunu. V případě takového poklesu totiž musí zbylé akcie prodat nebo dodat firmě, která jeho obchody zprostředkovává další peníze.
To opět rozvířilo debatu o nutnosti regulace těchto obchodů. Šéf pražské burzy cenných papírů Petr Koblic ji už před rokem navrhoval, mezi některými členy burzy však neuspěl. Nyní předpokládá, že se regulace spustí od září. V tu dobu burza investorům nabídne obchodování s deriváty, což by mělo rovněž snížit zájem o nákupy akcií na úvěr.
O tom, kolik procent budou moci lidé nakoupit z úvěru, podle Koblice rozhodne burzovní komora. Pokud se poučí ze zkušeností ze světa, mohl by se limit pohybovat mezi 50 až 75 procenty. Právě tak jsou nákupy na úvěr limitovány například v USA nebo v Polsku. Dnes některé české firmy mají přitom limit pouze na 10 nebo 15 procent.

Vybrané akciové fondy, které investují na českém trhu