Elitní akcie: ČEZ rychle pookřál a slibuje zisky

Dnes přinášíme první díl seriálu o devíti hlavních společnostech, s jejichž akciemi se obchoduje v nejsledovanějším systému SPAD pražské burzy.

Prim na burze hraje elektrárenská společnost ČEZ s tržní kapitalizací kolem 450 miliard korun. Titul, který od konce dubna do poloviny června ztratil skoro třicet procent, se rychle "uzdravuje". Za poslední dva týdny podražil zhruba o dvě stě korun. Na tom nic nemění ani skutečnost, že včera ztratil 1,6 procenta a končil na 739,50 koruny.
Většina analytiků se domnívá, že kdo ČEZ v nadcházejících dnech či týdnech koupí, ten neprohloupí. Zhodnocení o 15 - 20 procent do konce letošního roku nemusí být z říše snů.
Dalibor Mátl ze společnosti Atlantik-Kilcullen Asset Management je toho názoru, že titul je stále podhodnocený, a proto se vyplatí do něj investovat. Pavel Hadroušek ze společnosti Fio to vidí trochu jinak. "Po razantním zvýšení z posledních dní nelze akcie ČEZ považovat za levné. Ale zůstanou nejvíce preferovaným titulem ze strany velkých investorů," soudí Hadroušek.

Prolomí letos tisícovku?
Mnozí analytici předpokládají, že kurs během následujících měsíců přesáhne hranici tisíc korun. Na 1030 stanovila "reálnou hodnotu" akcie společnost Patria Finance. Tibor Bokor z brokerského domu Wood & Co vidí cílovou cenu na Co na 1005 korunách, Barbara Seidlová z londýnské ING Wholesale Banking uvádí 880 korun.
Během loňského roku se titul zhodnotil ze 341 na 736 korun, tedy o 116 procent. Za posledních dvanáct měsíců (od prvního července 2005) činí vzestup 82 procent.
Nakolik je letos reálné, aby se kurs společnosti ČEZ přiblížil tisíci korunám, hodně podle analytiků napoví chystaná aukce na prodej elektřiny v roce 2007 vyrobené ve virtuální elektrárně.
První kolo této aukce proběhne počátkem srpna. "Tato událost je velice důležitá, neboť aukce elektřiny z virtuální elektrárny dokáže dost přesně předurčit skutečný růst velkoobchodních cen elektřiny v příštím roce. Mohla by tak poskytnout potřebný podnět pro růst akcií ČEZ," podotýká Miroslav Kuběnka ze společnosti PPF Asset Management.
Jak dodal, loni cena elektřiny z virtuální elektrárny v průměru stoupla o 14,8 procenta a poté v "klasické" aukci vzrostly ceny o 14,3 procenta.
ČEZ musel aukci virtuální elektrárny poprvé uspořádat loni z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. "Byla to podmínka pro to, aby ČEZ mohl ve své skupině ponechat Severočeskou energetiku," vysvětluje Kuběnka.
Společnost ČEZ je tak povinna každý rok třetím subjektům nabídnout ke koupi kapacitu 400 megawattů, aby se zlepšovalo konkurenční prostředí na trhu, kde gigant nadále drží kolem 60 procent.

Další expanze na obzoru
Další růst zisku, a tím i zhodnocování titulu ČEZ bude záviset i na úspěchu či neúspěchu pokračující zahraniční expanze.
ČEZ koncem června definitivně převzal dvě elektrárenské firmy v jižním Polsku. Za většinové podíly v podnicích Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho zaplatila dosavadnímu vlastníkovi, americké firmě PSEG kolem 383 miliónů eur, což je největší česká investice v zahraničí, informovala agentura ČTK.
ČEZ podala také nabídku na koupi uhelné skupiny Katowicki Holding Weglowy, což je druhá největší černouhelná firma v Polsku s roční těžbou kolem 18 miliónů tun. Ale polská vláda tvrdí, že energetický sektor dosud není na privatizaci připraven.
"To, nakolik ČEZ v zahraničí uspěje v tendrech, do nichž se přihlásil, je pro vývoj akciového kursu dost důležité," poznamenal Petr Novák ze společnosti Atlantik FT.
ČEZ se zajímá nejenom o Polsko, které považuje za klíčové, ale také o Balkán. Po Bulharsku a Rumunsku je možná na řadě také Makedonie. Vedení ČEZ uvažuje o tom, že se zúčastní tendru na výstavbu dvou velkých vodních elektráren v této zemi.
"Je to v oblasti našeho zájmu. Máme poměrně dost času na rozhodnutí, zda se soutěže na stavbu a následný provoz elektráren zúčastnit, či ne," uvedl podle agentury ČTK mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Náklady na stavbu obou kapacit se odhadují na skoro 540 miliónů eur.
V hledáčku společnosti je také koupě distribučních společností na Ukrajině, jejíž ekonomika podle předpovědí rychle poroste. "Jde o další velice zajímavý trh. Ale konkurence v tendrech na privatizaci bude velice tvrdá. Zájemci přicházejí na Ukrajinu nejenom z Evropy, ale i USA," dodal Novák.
Akciím podle analytiků prospěje také vstup ČEZ na Varšavskou burzu cenných papírů. S jeho akciemi se tam mělo začít původně obchodovat letos v červnu. Avšak trh začal během jarních měsíců hodně kolísat, a tak firma svůj záměr odložila na druhou polovinu letošního roku.

Nejistota kolem privatizace
Podnětem pro růst akciového kursu by mohla být rovněž privatizace. "Myslím, že s ní lze počítat, ale těžko říci, kdy na ni dojde," říká Novák. Prodá se elektrárenský kolos jen přes burzu, nebo na ni půjde jenom část akcií, zatímco většinu koupí strategický vlastník? To jsou otázky, na které zatím neexistuje jednoznačná odpověď.
To, jak se bude hýbat kurs ČEZ, hodně napoví také složení nové vlády, upozorňují analytici. Pokud by se v ní prosadil hlas Strany zelených, která nemá pražádné pochopení pro "prolomení" těžebních limitů uhlí v severních Čechách, titulu by to neprospělo. To samé platí pro dostavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín.
Pokud by ČEZ v budoucnu nemohl rozšiřovat výrobní kapacity podle svých představ, byl by při stoupající domácí spotřebě nejspíš nucen omezovat export. A to už je faktor, který by pravděpodobně měl nepříznivý dopad na jeho akcie.