Experti: Cena ropy půjde výš

Experti: Cena ropy půjde výš

Ropa, s níž se obchoduje na Newyorské komoditní burze, bude letos v průměru stát 67,25 dolaru. O 9,25 dolaru více, než si prognostici malovali na počátku letošního roku.
Vyplývá to z posledního průzkumu, který agentura Bloomberg provedla mezi osmadvaceti renomovanými znalci trhu z celého světa. Pro firmy i domácnosti, které musejí počítat se zvyšujícími se úrokovými sazbami, a tedy i dražšími úvěry, je to další špatná zpráva.
Důvody? Poptávka po ropě nadále roste, neboť světové hospodářství ani letos nepoleví ve svém tempu. Na druhé straně riziko, že v dodávkách na stále žíznivější trh nastanou velké výpadky, vzrostlo.

Prognostici jenom dohánějí

"Jsme si stále více jisti, že cena ropy dosáhne předpovídané úrovně, nebo ji i překoná," citovala agentura Bloomberg Kevina Norrishe, který odpovídá za výzkum komoditních trhů v londýnské bance Barclays Capital.
Ropa od počátku letošního roku zatím poskočila o 23 procent a už se točí kolem 75 dolarů za barel.
Světová spotřeba ropy letos podle poslední předpovědi Mezinárodní agentury pro energii stoupne o půldruhého procenta na 84,9 miliónu barelů denně.
Předpovědi expertů přitom letos nestačí držet krok se skutečným vývojem cen. Na počátku letošního roku většina prognostiků viděla průměrnou cenu kolem 58 dolarů a koncem března pak na 63 dolarech za barel.
A skutečnost? Během letošního prvního pololetí se ropa na newyorském trhu obchodovala za průměrnou cenu 67,13 dolaru.
Ze kterých klíčových těžebních oblastí může přijít zpráva, že se omezuje, či dokonce zastavuje těžba?
Největší riziko nyní představuje Írán, čtvrtý světový producent, těžící kolem 3,9 miliónu barelů ropy denně. Teherán neslyší na výzvy Západu, aby zastavil obohacování uranu. Cenu na trhu ženou vzhůru obavy, že tato regionální velmoc, kontrolující 11,5 procenta geologicky ověřených zásob ropy, by mohla na případné mezinárodní hospodářské sankce odpovědět vyhlášením ropného embarga.
V Nigérii, která je největším africkým producentem ropy (2,2 miliónu barelů denně), zase protivládní rebelové hrozí dalšími útoky na ropná pole v deltě řeky Niger.
Na federální vládě požadují podíl na ropném bohatství.
Nevyzpytatelné je chování venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Ten Spojeným státům čas od času vyhrožuje, že jim zastaví dodávky ropy a pohonných hmot. "Když to uděláme, cena vylétne o dvacet až třicet dolarů za barel." Těmito slovy reagoval nedávno Chávez na předpověď amerického ministerstva energetiky, podle které může barel během roku podražit o 10 - 11 dolarů.
Pozornost přitahuje také "sousední" Mexický záliv, kde se za normálních okolností těží kolem pěti miliónů barelů ropy denně. Představuje to kolem šesti procent globální produkce ropy.
V červnu nad Atlantikem začala neblaze proslulá "sezóna hurikánů", které během loňského srpna až září záliv těžce zasáhly a na dlouhé týdny přerušily provoz na těžebních plošinách.
"Udeří-li hurikány stejnou silou jako loni, můžeme si k ceně barelu rovnou připočítat takové čtyři dolary," obává se Peter Beutel, prezident poradenské firmy Cameron Hanover.

Těžba mimo OPEC vázne

Z celkové světové produkce v objemu kolem 84 miliónů barelů denně připadá na země stojící mimo kartel OPEC zhruba 54 miliónů, tedy přes 64 procent, vyplývá z mezinárodních statistik.
"Na počátku letošního roku jsme věřili, že dodávky ze zemí, které nejsou členy OPEC, porostou rychleji než loni," sdělil agentuře Bloomberg Norrish.
Ale skutečnost je jiná. Američané, kteří loni těžili kolem 6,8 miliónu barelů denně (o 5,5 procenta méně než v roce 2004), se stále nemohou v Mexickém zálivu dostat na úroveň před loňskými hurikány.
Rusko, kterému se v letech 2000 - 2005 podařilo zvýšit produkci o 41 %, nyní těží kolem 9,5 miliónu barelů denně. Tempo růstu jeho produkce ale citelně zpomalilo.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) se skepticky staví k vládnímu plánu Moskvy zvednout v roce 2009 průměrnou denní těžbu na 10,1 miliónu barelů. Stále totiž chybějí potřebné investice, zejména do geologického průzkumu, který musí být v potřebném předstihu.
"Ropný soumrak" se rozprostírá nad Severním mořem, kde se loni v průměru těžilo 5,9 miliónů barelů denně. Britská produkce poklesla dokonce o 11 procent na 1,8 miliónu barelů, vyplývá z poslední statistické ročenky koncernu BP.
Problémy kvůli nedostatku mobilních plošin hlásí Norsko, třetí světový vývozce ropy. Vláda by chtěla zvýšit produkci z dubnového minima 2,2 miliónu barelů na 2,8 - 3 milióny v příštím roce.