Světové kurzy: Měna tvrdě trestá za inflaci

Země se slušným hospodářským růstem, které současně nedají šanci inflaci, se mohou pochlubit i zdravou měnou. Zvláště když se jim navíc daří pronikat na zahraniční trhy a díky tomu dosahovat obchodního přebytku. Ovšem uvedené platí také opačně.
Zřetelně to vyplývá z žebříčku nejvíce posilujících a oslabujících měn, který sleduje agentura Bloomberg.
Není vůbec náhodné, že na samotné jeho dno spadl zimbabwský dolar. Měna země, jejíž hospodářství je vinou diktátora Roberta Mugabeho v troskách. Vláda neustále tiskne nové peníze, aby mohla splácet své dluhy a vyplácet mzdy ve veřejném sektoru.
Meziroční míra inflace v květnu dosáhla skoro 1200 procent a centrální banka drží hlavní sazbu na 850 procentech.

Turecko je v nemilosti
O tom, jak měnový kurs "trestá" za inflaci, se mohlo z členských zemí OECD přesvědčit Turecko. Poté, kdy se v květnu meziroční míra inflace dotkla 10 procent, centrální banka během června zvedla sazby celkem o čtyři body až na 22,25 procenta.
Kvůli vysoké inflaci začali z Turecka utíkat investoři, jimž tamní trh dluhopisů v nedávné minulosti skýtal dvouciferné výnosy.
Země usilující o členství v Evropské unii nyní těžce doplácí na to, že investoři už nejsou ochotni tolik riskovat. Vždyť ve Spojených státech, v eurozóně i Japonsku mohou zejména na vládních dluhopisech vydělávat sice méně, ale zato bez rizika.
Úprk spekulantů z Turecka poslal od dubna do konce června novou tureckou liru skoro o 30 procent dolů.
Podobného propadu kursu se obává i Maďarsko, jehož forintu patří na žebříčku nejslabších měn deváté místo.
Zatímco Česku se daří zmírňovat schodek na běžném účtu platební bilance (letos by měl odpovídat asi půldruhému procentu HDP), v Maďarsku může letos podle předpovědi společnosti ING Wholesale Banking stoupnout na skoro 10 miliard dolarů (8,9 procenta HDP). Schodek veřejných financí, který loni přesáhl šest procent HDP, je v Maďarsku nejvyšší v celé Evropské unii.
"Veřejné finance jsou v tak dezolátním stavu, že Maďarsku se pravděpodobně nepodaří zavést společnou měnu před rokem 2014, řekl Kai Stukenbrock, jeden z ředitelů ratingové agentury Standard & Poor's. Podle její předpovědi se maďarské veřejné finance mohou letos dostat do schodku odpovídajícího 11 procentům HDP. To nevěstí nic dobrého pro forint, který bude podle mínění většiny analytiků dále slábnout. Centrální banka se snaží poklesu bránit. Ve druhé polovině června po dvouapůl letech poprvé zvedla sazby o čtvrt procentního bodu (6,25 %).

Odstrašující Island
Co se může stát s měnou země, která se hospodářsky "přehřeje", prokazuje Island, nejmenší a zároveň nejrychleji rostoucí severská ekonomika. Centrální banka v Reykjavíku minulý týden zvýšila sazby o tři čtvrtě procentního bodu na 13 procent. Snaží se tak čelit propadu měny.
Islandská koruna od počátku letošního roku vůči euru ztrácí 23 procent. Od ledna si tak vede jako třetí nejhorší po turecké liře a zimbabwském dolaru. Zahraniční investoři už nejsou ochotni financovat prohlubující se schodek na běžném účtu, který loni odpovídal 16,5 procenta HDP.
Proč vůbec investoři "nalili" peníze do islandské měny? Mnozí z nich se tak rozhodli v první polovině loňského roku, kdy panovaly obavy, zda eurozóna nesměřuje k hospodářské stagnaci. "V té době investoři doslova lovili každou příležitost. A v případě Islandu, který nabízel velmi vysoké výnosy, byli ochotni riskovat," říká Radomír Jáč z PPF Asset Management.

Asie chce stabilní sazby
Zatímco evropští "hříšníci" (Turecko, Maďarsko, Island) jsou nuceni zvyšovat sazby, asijské ekonomiky jsou v odlišné situaci. Jižní Korea, jejíž won si v celosvětovém přehledu vede nejlépe hned po české koruně, oznámila, že sazby (hlavní nyní činí 4,25 procenta) by do konce roku ráda viděla "na stabilní úrovni".
Vláda i firmy se obávají, že won zašel ve svém posilování už příliš daleko. "Vypadá to, že centrální banka je připravena zasáhnout, pokud by posilování měny zašlo příliš daleko," sdělila agentuře Bloomberg Catherina Tan ze singapurské firmy Forecast.
Korejci pozorně sledují počínání americké centrální banky. Prohlášení jejího šéfa Bena Bernankeho, že další zvyšování sazeb závisí na "vyhlídkách růstu a inflace" rozptýlilo jejich obavy, že by to snad mohl s utahováním měnových šroubů přehnat. To by mohlo negativně ovlivnit poptávku v USA, kde Korejci prodávají nejvíce mobilních telefonů, počítačů či polovodičů.
Se sazbami nemíní jít v následujících měsících nahoru ani centrální banka v Thajsku. Tamní ministr financí Thanong Bidaya předpokládá, že kurs thajského bahtu, který od počátku letošního roku vůči dolaru posílil o 8,1 procenta, by se měl stabilizovat na úrovni kolem 38 za dolar.

Zdravé a nemocné měny ve světě