Nejvíce letos nesou peruánské akcie

Kdo na začátku letošního roku investoval do nákupu peruánských akcií 100 tisíc eur, si mohl koncem června k dobru připsat přes 65 tisíc eur (před zdaněním a bez poplatků brokerským domům). Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnil německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Hlavní index burzy cenných papírů v Limě od počátku roku do konce minulého týdne vzrostl o 77 procent, nejvíce ze zhruba 80 burzovních indikátorů, které sleduje agentura Bloomberg.
Udržet zájem investorů hodlá i nová vláda, která se ujme funkce v pátek. "Finanční trhy přivítaly zprávu, že ministrem financí se stane ortodoxní ekonom a bankéř Luis Carranza," okomentoval to pro Bloomberg Pablo Morra, analytik newyorské banky Goldman Sachs.
Peru je největším světovým producentem stříbra a cínu, patří mezi první desítku v produkci mědi a zlata, jehož těžbu loni zvýšilo o pětinu na rekordních 208 tun.
Zhodnocení skoro o polovinu přinesly investice do čínských akcií, o čtvrtinu pak do akcií ruských. Ale na jiných rozvíjejících se trzích (emerging markets) investoři vykrváceli.
Trh ve Spojených arabských emirátech, respektive jeho General Index, který loni vévodil růstovým tabulkám, během prvního pololetí ztratil přes 60 procent. Konflikt mezi Izraelem a Libanonem, který se může stupňovat, tlačí tamní burzy dále dolů.
Hodně tratili také lidé investující eura do tureckých titulů. Na vině je především slábnoucí turecká lira.
Naproti tomu investoři do akcií ve vyspělých evropských zemích během prvního pololetí neprodělali. Ale jarní "korekce" trvající zhruba od poloviny května do poloviny června je připravila o 10 až 15 procent majetku. Index FTSE Eurotop 300 tak během prvního pololetí získal jenom tři procenta, britský FTSE 3,8 procenta a německý DAX Xetra 5,1 procenta. Hlavní index pražské burzy PX ve stejné době přišel o 5,6 procenta.
Jarní propad na burzách investory pořádně vylekal. Během května až června dokonce utíkali z akciových fondů. "Řekl bych, že jsou pořád dost nervózní," poznamenal v německém listu Handelsblatt manažer Martin Theisinger von Schoders. Investoři v Německu během května z akciových fondů stáhli 1,9 miliardy eur, což je největší měsíční odliv za poslední více než čtyři roky, uvedla minulý týden oborová asociace BVI ve Frankfurtu nad Mohanem.
Další vyhlídky na evropských akciových trzích jsou nejisté. "Hodně bude záležet na tom, jaké čtvrtletní zisky budou firmy hlásit," řekl agentuře Bloomberg Mariano Sancho ze španělské firmy Riva y García. Ten, podobně jako další experti, předpokládá, že čísla budou dost proměnlivá, takže kursy mohou kolísat více než v minulosti.
I z tohoto důvodu se investoři budou stále více uchylovat ke komoditám, zejména k drahým kovům. Cena zlata od počátku roku do konce června stoupla skoro o pětinu na 620 dolarů za troyskou unci, ale kvůli značnému oslabení dolaru se lidé investující do jeho nákupu eura museli spokojit s jedenáctiprocentním ziskem. Stříbro přineslo osmnáctiprocentní výnos.
I když cena zlata minulý týden kvůli spekulativním výprodejům klesla o 7,2 procenta na 620,20 dolaru za troyskou unci, experti nepochybují, že perspektivně půjde dále nahoru. Hovoří pro to především stoupající poptávka nejenom v Indii a Číně, ale také na Blízkém východě. Na straně nabídky je ale "těsno". Doly nestačí těžit. Jižní Afrika, největší světový producent zlata, loni vytěžila jenom 300 tun, nejméně od roku 1931.

Kolik v průměru vynesla za 1. pololetí 2006 investice v hodnotě 100 tisíc eur