Terorismus: Evropské trhy svírá strach

Teroristé srážejí hlavně cestovní ruch

Zpráva o tom, že britské úřady zmařily obludný záměr teroristů, vylekala také ekonomy. Nečeká svět nová vlna útoků, jež by mohly rozkolísat finanční trhy a zvýšit riziko, že rozvinuté ekonomiky, které bolí drahá ropa, upadnou do hospodářské recese?
"Odhalené spiknutí není jenom britská záležitost. Něco takového se může přihodit kdekoli na světě," vyjádřil se pro agenturu Reuters Adam Cole, měnový expert společnosti RBC Capital Markets.
Toho včera překvapila ropa. Barel zlevnil o celé dva dolary na 75 dolarů. Spekulanti totiž vsadili na to, že stejně jako po 11. září 2001 poklesne poptávka po leteckém palivu.

Evropské trhy svírá strach

Na zprávy o terorismu bleskově reagují finanční trhy - kursy akcií a měn. Včera se ale zatřásla jen Evropa, jejíž trhy hlavně dopoledne zachvátil výprodej. Kursy slábly na všech osmnácti západoevropských trzích kromě Islandu, Lucemburska a Rakouska. Praha spadla skoro o dvě procenta.
"Svět ještě více znejistěl. Jako by nestačilo napětí, které prožívá kvůli izraelsko-libanonskému konfliktu," komentovala vývoj Ana Lopez Zurita ze španělské firmy Riva y García.
V Evropě strádají především akcie leteckých společností na čele s British Airways. Ty včera ztratily pět procent hodnoty. Stejně jako jejich konkurenti budou podle expertů nuceny zvýšit náklady na účinnější bezpečnostní opatření a najmout kvůli tomu více lidí.
"Podle našeho názoru bude nutné, aby část vyšších nákladů na důkladnější bezpečnostní opatření převzaly jednotlivé vlády," prohlásila podle agentury Bloomberg Francois Humbertová, mluvčí Asociace evropských leteckých společností.
Na vyšší riziko útoků doplatila britská libra šterlinků, která se v předchozích dnech vůči dolaru dostala na patnáctiměsíční maximum. Včera mírně oslabila.
Spojené státy sice také vyhlásily "stav nejvyšší bdělosti", ale tamní burzy se chovaly zcela opačně.
Na začátku obchodování poprvé po pěti dnech stouply. "Investory jako by nová teroristická hrozba nezajímala. Svou pozornost upřeli na to, jak firmy vydělávají," vysvětlil David Straus z firmy Johnston Lemon.

Poněkud cynické burzy

Cokoliv, co se týká aktivit teroristů, dovede burzami pořádně zamávat. Jejich chování je ovšem podle německého experta Carla Foxe z firmy Union Investment vyloženě emotivní. K tomuto závěru dospěl na základě vlastní studie, která zkoumala, jak si v posledních patnácti letech vedly burzy cenných papírů po teroristickém útoku.
"Ukazuje se, že terorismus chování burz dlouhodobě prakticky neovlivňuje. Dopady útoků nejsou tak dramatické, jak se jeví v prvních dnech," shrnuje Fox v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle něj mnozí investoři nejprve zpanikaří a začínají zběsile prodávat. Po několika dnech jim ale dojde, že se jim naskytla šance levně nakoupit akcie, a vracejí se.
Z útoku na dopravní systém Londýna loňského července se tamní burza rychle otřepala. Ale obchodní domy v centru metropole měsíc poté oznámily, že přišly skoro o 900 miliónů liber, neboť do nich zavítalo mnohem méně zahraničních turistů.
Útok na Spojené státy 11. září 2001 byl podle Foxe zatím jediný, který burzy cenných papírů pociťovaly delší dobu. Tehdy bylo obchodování přerušeno na čtyři dny. Když bylo obnoveno, hlavní indexy klesly během deseti dnů až o 12 procent.
Trvalo celý měsíc, než se vrátily tam, kde byly před útokem. Ale v šoku tehdy byla celá americká ekonomika, která navíc na jaře 2001 spadla do recese. Naštěstí jenom krátké a mírné.
Ekonomika USA tehdy vzrostla jen o 0,8 procenta. Ale už v roce 2002 dokázala tempo zdvojnásobit. Stalo se tak i zásluhou centrální banky v čele s Alanem Greenspanem, která začala v těžkých časech ještě rychleji snižovat úrokové sazby. Nižší úroky povzbudily chuť domácností i firem utrácet.

Nejvíc trpí turismus

Po každém teroristickém úderu načas opadne zájem lidí o cestování. Experti z nizozemské skupiny ING ve své studii tvrdí, že v průměru na šest až devět měsíců.
Příkladem je Egypt, kde teroristé v listopadu 1997 zabili v Luxoru 58 turistů, převážně z USA. Hned následující sezónu příliv zahraničních hostů zeslábl o 17 procent na 3,4 miliónu.
Ztráta příjmů odpovídala asi půl procentu egyptského HDP. Ale v roce 2000 už jich přijelo zhruba o polovinu více než před útokem.