Burzy střední a východní Evropy pod lupou

Burzy střední a východní Evropy zaznamenaly v předcházejících třech letech vysoké nárůsty.

Není proto divu, že je tento segment ze strany investorů silně poptáván. Investoři nakupují do portfolií fondy, certifikáty, indexové akcie nebo jednotlivé akcie z těchto trhů.

V hledáčku ovšem není již pouze Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Záběr je již daleko širší. V regionálních alokacích fondů se objevují akciové trhy Rumunska, Bulharska, Chorvatska nebo Srbska. Pokusili jsme se zjistit, co se za těmito "exotickými" trhy skrývá a co mohou investoři od těchto regionů očekávat.

KONVERGENCE SMĚREM NA VÝCHOD

Investoři sázejí na osvědčenou konvergenční hru, která pomohla akciovým trhům České republiky, Polska a Maďarska v období "slaďování" ekonomických podmínek před vstupem do Evropské unie. Zatím to vypadá, že proces konvergence doposud ani na trzích přistoupivších zemí neskončil, ale potenciál zvolna vyprchává. Investice se přesouvají dále na východ, do zemí, které vstup do unie teprve čeká. Je velmi pravděpodobné, že se proces bude opakovat, na což ostatně všichni sázejí.

Otázkou ale je, na kolik je myšlenka procesu konvergence již zahrnuta v současných tržních cenách těchto "nových" evropských tygrů.

Potenciál východoevropských trhů v Rumunsku, Bulharsku, Turecku nebo Chorvatsku se zdá být v současnosti vyšší než potenciál českého, maďarského a polského trhu. Přítok nových investic žene ceny akcií neustále vzhůru.

Domnívat se ovšem, že vstoupit nyní na bulharský nebo turecký trh je "nová" myšlenka, je bláhové. I tyto východnější trhy jsou již několik let v hledáčku sofistikovaných investorů a jistou část svých zisků již odevzdaly. Nyní se ovšem dostávají do povědomí retailových investorů, kterým se naskytly investiční příležitosti jako vždy s určitým odstupem, který je bohužel připravil o nemalé zisky. Produkty v podobě certifikátů nebo fondů zaměřených na konkrétní trhy se objevují vždy až v případě, kdy mají emitent nebo investiční společnost jistotu, že po těchto nástrojích bude poptávka. Nabízení produktů dříve by pro společnosti nemělo smysl, protože by přítoky byly příliš nízké.

TRŽNÍ KAPITALIZACE A LIKVIDITA

Hlavní parametr, který investoři sledují, je výkonnost. Z tohoto hlediska jsou akciové trhy střední a východní Evropy velmi atraktivní. My jsme se ovšem rozhodli prozkoumat trhy i z jiných pohledů. Zajímala nás likvidita, tržní kapitalizace a další technické parametry, které jsou přehledně seřazeny v tabulce.

Jedním z ukazatelů, který poskytne o daném trhu jistý obraz, je tržní kapitalizace, tedy tržní hodnota obchodovaných akcií na dané burze, která určuje celkovou velikost trhu. Čím je tržní kapitalizace vyšší, tím je daný trh méně citlivý na šoky v podobě vysokého přítoku respektive vysokého odtoku majetku.

Ze středoevropských a východoevropských burz je na tom z pohledu tržní kapitalizace nejlépe vídeňská burza, která je zároveň vyspělému evropskému trhu nejblíže.

Tržní kapitalizace vídeňské burzy, ve které jsou zahrnuty jak domácí, tak i zahraniční tituly, dosahuje 372 mld. eur. Z toho domácí tituly tvoří necelých 120 mld. eur. Průměrná tržní kapitalizace na jednu společnost dosahuje 3,8 mld. eur. Objem obchodů s domácími i zahraničními tituly dosáhl v loňském roce na vídeňské burze 75 mld. eur.

Pro srovnání je možné použít vyspělý německý akciový trh. Tržní kapitalizace německé burzy dosahuje aktuálně 1149 mld. eur, přičemž jsou započítávány jen domácí tituly, kterých se na trhu obchoduje necelá tisícovka. Započítávat tržní kapitalizaci zahraničních titulů je u německého trhu neadekvátní, protože otevřený trh jich zahrnuje několik desítek tisíc. Tržní kapitalizace samotného indexu DAX, který obsahuje třicet nejlikvidnějších německých akcií, překračuje hranici 620 mld. eur.

Poslední údaj, který jistě stojí za zmínku, je zobchodovaný objem. V únoru letošního roku byly na všech německých burzách zobchodovány akcie v objemu 331 mld. eur, z čehož domácí akcie tvořily 294 mld. eur. Za celý loňský rok bylo na všech německých burzách zobchodováno 3803 mld. eur. Výše uvedené výsledky jsou pro srovnání se středoevropskými a východoevropskými burzami dostačující. Z hlediska tržní kapitalizace lze za velké burzy považovat kromě Vídně ještě Varšavu a Istanbul. S větším odstupem potom zaostávají pražská a budapešťská burza. Ostatní burzy již patří mezi "trpaslíky" a je nutné počítat s vyšší citlivostí na zvýšené objemy obchodů.

Vysokou vypovídací schopnost mají zobchodované objemy, které nepřímo ukazují na likviditu daného trhu. Bez zajímavosti není ani poměr mezi zobchodovaným objemem akcií na trzích v loňském roce a tržní kapitalizací.

Poměr udává jaký podíl trhu byl v loňském roce zobchodován. Nejlépe si vede turecká burza, která má nejen nejvyšší zobchodovaný objem akcií za loňský rok ze všech sledovaných akcií, ale zároveň má i vysoký poměr obchodovatelnosti. V loňském roce bylo zobchodováno 110 % celé tržní kapitalizace, což se žádné jiné burze nepodařilo. O turecké burze lze proto bez nadsázky tvrdit, že je dostatečně likvidní. Vyšších obchodních objemů dosahuje ještě vídeňská, varšavská a pražská burza a dobrý poměr obchodů k celkovému objemu burzy má i budapešťská burza. Naopak burzy v Lublani, Bělehradu a Bratislavě jsou z pohledu likvidity rizikové. Ke srovnání je nutné dodat, že všechny objemy, jak tržní kapitalizace v jednotlivých obdobích, tak i objemy obchodů, uvádíme v eurovém vyjádření, proto je výsledek ovlivněn možnými pohyby kurzů lokálních měn vůči euru během sledovaných period. Meziroční nárůst tržní kapitalizace je proto ovlivňován měnovým kurzem.

ŠÍŘE TRHU

Pro rychlé sledování trhu slouží burzovní indexy, které jsou rychlým a přehledným ukazatelem daného trhu. I zde je ale zapotřebí znát minimálně složení burzovních indexů nebo alespoň počet titulů, které patří k nejlikvidnějším na dané burze (blue chips).

Hlavní indexy sledovaných trhů jsou uvedeny v tabulce 1 a zároveň je k nim uveden i počet titulů z báze indexu. Když pomineme Bratislavu, která je opravdu velmi malou burzou i ve srovnání středoevropského a východoevropského regionu, protože likvidních titulů obsažených v indexu je jen 5, problematická je i Praha. V novém indexu PX je pouze 9 likvidních titulů, jejichž tržní kapitalizace tvoří více než dvě třetiny objemu celé burzy. Podobný problém má i maďarská burza, kde 11 nejlikvidnějších akcií pokrývá více než polovinu burzy. Rozhodující není jen počet titulů v indexu, ale i jeho celková tržní kapitalizace a podíl na celém trhu. Malý počet akcií v indexu prozrazuje velmi úzký trh a v takovém případě je vysoký podíl na celkové kapitalizaci trhu spíše na škodu a znamená vyšší rizikovost (investice je rozložena jen do velmi málo titulů). Naopak při přiměřené velikosti indexu (15 titulů a více) spolu s vysokou absolutní i relativní tržní kapitalizací je dobrým znamením. Investice je rozprostřena na více titulů a vyšší relativní podíl ukazuje, že je burza likvidní.

Počet společností obchodovaných na burze již tak velkou vypovídací schopnost nemá, protože neříká, kolik z nich je likvidních. Zde můžeme opět zmínit bratislavskou burzu, která by se podle počtu obchodovaných titulů řadila na špici, ale přitom patří k nejmenším. Je to dáno tím, že do počtu akcií vstupují i nelikvidní tituly a v případě Bratislavy jsou v tomto počtu zahrnuty i podílové fondy. Na kotovaném trhu je přitom jen 13 akcií z toho na hlavním trhu jen 5. Počet akcií je proto dobré srovnat k tržní kapitalizaci burzy, což nám ukáže jak velké společnosti jsou na burze "v průměru" obchodovány.


PŘEHLED STŘEDOEVROPSKÝCH A VÝCHODOEVROPSKÝCH BURZ A JEJICH HLAVNÍCH UKAZATELŮ

David.Urbanek@Fondshop.cz