To, že učení může být zábava, se zdá nám, kterým se do paměti vryl spíše rým učení - mučení, přinejmenším podezřelé. Trochu nás asi zviklá fakt, že hra je pro děti v podstatě nejpřirozenější způsob, kterým si osvojují nové dovednosti, poznávají sebe sama a okolní svět. Ty nejzatvrzelejší z nás pak asi nakonec přesvědčí praktický důvod a to, že na vzdělání dnes stojí nejen úspěch dané společnosti, ale také každého jedince v ní. Tak ať je to proboha alespoň zábava!

Už dávno neplatí, že kdo chce pracovat, práci najde. Šanci mají zpravidla ti vzdělanější. Lidé, zejména ti vzdělaní, si to naléhavě uvědomují. Stejně tak jako se oni snaží stále sebevzdělávat, v neustálé obavě o šťastnou budoucnost svých dětí se i do jejich volného času snaží zabudovat onen element vzdělávání. Někdy šťastně, jindy méně. Ještě mám v plné paměti návštěvu muzea či skanzenu na základní škole, kdy jediným, co jsme si z exkurze odnesli, bylo přesvědčení, že jde o nejnudnější aktivitu pod sluncem.

Lidé vnímají volný čas nejen jako příležitost pro relaxaci a trávení volného času s rodinou, ale také jako možnost na sobě pracovat a zdokonalovat se ve smysluplných věcech. Trend rostoucí poptávky po edukativní zábavě vychází ze změny společnosti založené na manuální práci ke společnosti, ve které převažuje práce stojící na znalostech. Rovněž roste počet vzdělaných lidí. Korelace mezi vzdělaností a návštěvností vzdělávacích zábavních center je zřejmá. Například v USA, kde je edukativní zábava nejdál, má 80 % lidí ve věku nad 25 let středoškolské vzdělání a 25 % dokončilo bakalářské studium. Zábavní centra už vycítila příležitost a snaží se přeorientovávat na zábavně-vzdělávací, nebo alespoň zahrnout element vzdělávání do své nabídky. Příkladem mohou být zábavní zařízení pro paintball, kde jsou některé programy založeny na scénářích slavných historických bitev. Pravda, někdy jediným, co má takové zařízení společného se vzděláváním, je podobizna prezidenta na zdi.

CO JE EDUTAINMENT?

Edukativní zábava je ve světě obrovským trendem a také u nás má velkou tradici, přestože spojení edukativní zábava tu ještě nezdomácnělo. Zahrnují se do ní muzea, planetária, skanzeny, zoo a botanické zahrady. O tom, že o zábavně-vzdělávací zařízení je zájem, svědčí i fakt, že se o novinky z této oblasti zajímají média. A tak se v novinách můžeme dočíst o znovuotevření oblíbeného pavilonu Anthropos v Brně, kde je velkým lákadlem 3,5 metru vysoký mamut, že si nemáme nechat ujít návštěvu osady Isarno s jejími obyvateli Kelty, která se nachází v muzeu blízko Letovic, že vás ze zoologické zahrady ve Vyškově může mikrobus odvést do nedalekého Dinoparku. V muzeu Tatra Kopřivnice si zase můžeme osahat převodovku historických přístrojů a zhlédnout dokumenty o jednotlivých etapách tohoto slavného českého stroje. Dozvíme se i to, že majiteli zábavního centra a aquaparku Babylon se podařilo získat peníze z fondů EU na vybudování interaktivního centra zábavného poznávání. A dalo by se pokračovat.

Za edukativní zábavu jsou lidé dnes ochotni utrácet nemalé částky. O rostoucím zájmu o tuto formu zábavy svědčí stále větší návštěvnost zoo a botanických zahrad, která naznačuje, že potenciál je v tomto oboru i u nás velký. Podle výzkumu Incoma Research Leisure 2006 alespoň jednou ročně navštíví zoo nebo botanickou zahradu 73 % lidí a např. Valašské muzeum v přírodě navštíví ročně více než 300 tisíc návštěvníků. Růst návštěvnosti má samozřejmě své hranice. "Každoroční vývoj návštěvnosti ovlivňuje řada vnějších faktorů. Jedním z nich je počasí. Také stále více turistů dává přednost přímořským destinacím místo toho, aby poznávali krásy naší země. Ani kvalitně vybudovaná materiálně-technická základna cestovního ruchu v Beskydech tak nemůže konkurovat přímořskému klimatu, i když co do významnosti patří Valašsko do 1. kategorie cestovního ruchu v naší republice," říká Pavlína Křenková z Valašského muzea v přírodě.

V ČEM JE NOVÁ?

Může jít o poměrně starou záležitost. Už pověsti učily zábavnou formou členy kultury a společnosti, jaké jsou žádané způsoby chování. Bajky se zase používaly ke zdůrazňování platnosti morálních zásad.

Ani jednotlivé subjekty v tomto oboru, jako jsou zoo, botanické zahrady, dětská a vědecká muzea, planetária, turistické a ekoturistické atrakce, nejsou vynálezy posledních let. Novinkou je zájem řady majitelů a provozovatelů těchto zařízení dosáhnout zisku. Takže nevýdělečným organizacím v této oblasti roste konkurence a také ony jsou nuceny se měnit. Lidé totiž za tuto zábavu rádi platí. Jak jinak také vysvětlit rozrůstání sítě kin Imax, které se rovněž soustředí na vzdělávací zábavní programy, prostřednictvím kterých se divák může podívat do říše hmyzu či pobýt s astronauty ve stavu beztíže. Také návštěvnost českého Imaxu stabilně roste. "Ve srovnání s první polovinou roku 2005 došlo k nárůstu o necelých 15%," říká Jitka Jeřábková z I.T. Czech Cinemas a pokračuje: "O vzdělávací programy v 3D je stále zájem především z řad škol. Ani v období prázdnin zájem o vzdělávací snímky nepolevil. Program byl rozšířen o zábavné snímky NASCAR 3D - z prostředí automobilových závodů a film Proketý hrad 3D - animovaný snímek ze strašidelného hradu." Ve 30 zemích světa sem přichází za vzděláním každoročně na 75 milionů diváků. Nutné je podotknout, že polovina těchto promítacích pláten je součástí vzdělávacích zařízení, jako jsou právě muzea, zoo a planetária, zbytek je pak součástí komerčních multiplexů.

ČEHO JE MOC

Přestože je pro děti hra přirozeným způsobem vzdělávání, přitom u dětí do 8 let je hra 100% zábavou a 100% vzděláváním, je pravda, že se vzděláváním se to mnohdy přehání. Dnešní děti, které tráví většinu času ve škole, ve vzdělávacích kroužcích a následně nad úkoly doma, už moc volného času k zábavě nemají, natož pak k edukativní zábavě. Podle Michiganské univerzity se volný čas u dětí za poslední desetiletí zkrátil ze 40 na 25 %. Experti nejvíce kritizují to, že strukturovaná hra neumožňuje dětem, aby samy dle své přirozenosti objevovaly věci a používaly svou představivost. Právě nestrukturovaná a neorganizovaná hra je pro rozvoj kreativity a intelektuálních schopností důležitá. Věku a vývoji dítěte odpovídající hra je klíčovým spojením pro vzdělávací zábavní zařízení.

Jak by měla vypadat? Taková hra musí děti opravdu bavit. Je třeba se soustředit na samotný proces, nikoliv na cíl. Děti by měly mít možnost samy udávat směr a iniciovat hru. Aktivity by měly zapojit mozek a představivost dítěte. Hry by se měly vyvarovat pravidel, která stanovují dospělí, a také úkolů. Rovněž je důležitá interaktivita a možnost zapojit se. Mělo by jít o aktivity s otevřeným koncem. Vůbec přitom nevadí, že půjde z našeho dospěláckého pohledu o stále tentýž scénář, který však režíruje dítě.

Příkladem vhodných aktivit pro tento typ zařízenít může být vykopávání zkamenělin, hra s pískem a vodou, malování na tvář, hra na rybaření, převleky, hra s kvádry a kreslení nebo jiné výtvarné činnosti.

ZÁBAVNĚ-VZDĚLÁVACÍ ZAŘÍZENÍ

Může jít o vnitřní stejně tak jako o venkovní zařízení různých velikostí. Může být součástí rodinných zábavních zařízení stejně tak jako fitcenter či fast foodu v obchodních centrech. Při designu je nutné porozumět vývoji dítěte a vycházet z toho, jak dítě vnímá svět, jak používá věci a je interaktivní k prostředí, ve kterém se nachází.

Nezapomeňte, že prostředí musí být navrženo tak, aby se líbilo nejen dětem, ale aby také rodiče tady rádi trávili svůj čas. Děti mají rády uzavřenější prostor, rodiče zase rádi na děti vidí. Velmi často jsou návštěvníky zábavně-vzdělávacích center ženy na mateřské dovolené, které tato zařízení navštěvují i během týdne. Je třeba respektovat i účel jejich návštěvy centra. Může jím být setkání s přáteli. Pokud se vám podaří oslovit i tuto cílovou skupinu, budete ziskoví."Skladba návštěvníků muzea je velmi různorodá. V jednotlivých měsících převažují návštěvy rodičů s dětmi, skupiny i jednotlivci. Měsíce květen a červen patří školním skupinám a v podzimní dny k nám zavítá řada organizovaných skupin seniorů," poznamenává Pavlína Křenková z Valašského muzea.

Nejde jen o vzdělávací část, stále musíte nabízet některé služby typické pro jiná zábavní zařízení. Vedle zón pro hraní a vzdělávání jsou to místa, kde se pořádají narozeninové party, místa pro setkávání, kavárny, restaurace, místa, kde se rodiče mohou posadit a pozorovat děti, rodinné záchody atd. Podle výzkumu společnosti White Hutchinson je minimem pro samostatně stojící edukativní zábavní centrum pro děti ve věku 8 až 9 let plocha 1300 m2. Přitom musí jít o poměrně malý trh. "Do pomyslného koláče návštěvnosti našeho muzea nutno zahrnout celou spádovou oblast Moravy, odkud k nám nejvíce návštěvníků proudí z Moravskoslezského, Jihomoravského a Zlínského kraje. Nelze však pominout zájem turistů ze Středočeského kraje a Karlovarska. V době hlavní sezony je skladba opravdu velmi rozmanitá. Nechybí ani turisté ze zahraničí, převážně z okolních zemí. Výjimkou však nejsou ani návštěvy z Ameriky či Japonska," říká Pavlína Křenková.

VZDĚLANÝ PERSONÁL

Nestačí jen postavit edukativní zábavní centrum, musíte v něm navíc mít i vzdělaný personál, který umí komunikovat s dětmi a ví, jaká hra odpovídá jejich věku. Ve Valašském muzeu pracuje po celý rok více než 100 zaměstnanců. "Personál průvodců je jednak tvořen stálými zaměstnanci, na období od května do září potom přijímáme na 20 sezonních pracovníků do funkcí průvodců, tetiček, biletářek a mlynářů. Všichni tito zaměstnanci musí projít odborným etnografickým školením, dále jsou obeznámeni s návštěvním a provozním řádem muzea a nechybí ani vzorové výklady a postřehy z praxe. Nutnou výbavou našich zaměstnanců jsou jejich jazykové znalosti a schopnosti realizace průvodcovské činnosti," dodává Pavlína Křenková.

Ve světě jsou za velmi úspěšné považovány zábavně-vzdělávací parky jako Bamboola či Paradise Park, Davi's Farm Land v Massachusetts v USA či Dinotropolis ve Venezuele.

O tom, zda se nám podařilo namíchat správný mix zábavy a vzdělávání, se dozvíme ze zpětné vazby klientů. Klesající návštěvnost nám sice řekne, že děláme něco špatně, ale jen průzkum zákaznické spokojenosti odpoví na to, co. "Z průzkumu návštěvnosti vyplynulo, že naše návštěvníky nejvíce zajímá prohlídka areálů muzea, poté následuje zájem o folklorní programy, programy doprovodné a posezení např. ve stylové restauraci. Dotazovaní také hodnotili expozice, které navštívili. Oblibu si střídavě získaly všechny areály, tj. Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina i areál Pustevny. Celkovou spokojenost s prohlídkou muzea vyjádřilo 95 % dotazovaných," uzavírá Pavlína Křenková.


Co je edutainment?

Edukativní zábava, edutainment nebo také educational entertainment či entertainment-education je forma zábavy navržená tak, aby vzdělávala, stejně tak jako bavila. Zařízení, která nabízejí edukativní zábavu, by měla v prvé řadě soustředit svůj program okolo atrakcí a zábavy, jejímž vedlejším produktem je, že se návštěvníci něco naučí. Zjednodušeně řečeno, jde o jakoukoliv zábavu, která má v zábavním formátu rovněž vzdělávací obsah. Samotné slovo edutainment se poprvé začalo užívat v souvislosti s používáním CD ROM programů, které měly pomáhat s učením zábavnou formou. Oblibu u zákazníků potvrzují i zkušenosti výrobce videoher, který tvrdí, že pokud je ve hrách 50 % vzdělávacího obsahu, tak je stále vnímány jako zábavné. Mnohé neformální vzdělávací instituce, jako jsou zoologické a botanické zahrady, se snaží zahrnout do svého programu zábavu, protože si uvědomují, že jsou pak pro návštěvníky mnohem přitažlivější. Tento trend je stále častější také u muzeí, která své expozice přetvářejí ve více interaktivní. Velmi často se edutainment snaží učit jednomu či více předmětům nebo změnit chování lidí prostřednictvím různých socio-kulturních přístupů. Řada organizací ve Spojených státech a Velké Británii dnes používá edutainment, aby informovala o zdravotních a sociálních problémech, jako je domácí násilí, těhotenství mladistvých, AIDS, rakovina atd.

Vzdělávací zábavní centra lze dle poradenské společnosti White Hutchinson rozdělit na:

1. Interaktivní a účastnické

- otevřené a pohlcující (hra)

- strukturované (za účasti všech)

- podle scénáře (masová)

2. Neinteraktivní a pozorovatelské

- usazené - podle scénáře (kino, divadelní nebo vědecká představení)

- objevující - podle scénáře (akvária, některá muzea), volný výběr (zoo, některá muzea)

Některá zařízení přitom nabízejí kombinaci výše uvedených možností. Například oceánium může promítat filmy, nabízet bazény, kde je možné si na rybičky sáhnout.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist