Kam se poděly volně prodejné zprávy (VPS), tedy zprávy z výzkumu, který patří agentuře, a může si je za dohodnutou cenu koupit kdokoli? Je to proto, že agentury chtějí vnucovat drahé exkluzivní výzkumy? Zakázala to Evropská unie? Chtějí klienti jen exkluzivní data, aby měli konkurenční výhodu? Nestojí to agenturám za to?
Špatná cesta
Oslovil jsem několik výzkumných agentur a několik klientů. Prakticky všechny agentury potvrzují, že k úbytku VPS skutečně v posledních 5-6 letech došlo. Většina se netajila tím, že jim to spíše vyhovuje. "Z obchodního hlediska mi popisovaný vývoj, který potvrzuji, samozřejmě spíš vyhovuje. Čím víc ad hoc projektů, tím lépe pro velikost relevantního trhu. Navíc mám trochu pocit, že takovýto trend je příznakem zvyšující se náročnosti klientů, což také vítám," potvrzoval zástupce jedné agentury.
"Ano, a je dobře, že se tak stalo, neboť VPS byly jedním z významných činitelů inflace našeho oboru. Klienti si zvykli, že za rozsahově srovnatelná data, která by je v exkluzivním režimu stála sto tisíc a více, zaplatí pouze 30 tisíc a v částce 100 tisíc získají již třeba i 3-4 vlny v rámci jednoho roku. Pak se stalo, že část firem začala své kvantitativní výzkumy nahrazovat VPS, což z podstaty nebylo dobře. Když jsme jednou hledali obdobu jedné z našich bývalých VPS na trzích v Polsku a Maďarsku, bylo nám sděleno, že tamní agentury je skoro neznají, že drtivá většina obchodu běží v exkluzivní rovině. To také může částečně vysvětlit, proč jsou výzkumy v okolních zemích často až v řádech dražší. Klienti si prostě na určitou cenovou hladinu oboru zvykli a nebyli ,rozmazleni' nízkými cenami VPS jako zde," přidal svůj pohled další z oslovených výzkumců.
I další názor se shoduje s celkovým postojem. "Z výzkumného hlediska jsou poptávky typu ,Rádi bychom od vás koupili nějakou VPS, která by ukázala do hloubky, proč lidi používají nebo nepoužívají internet, a pokud možno do deseti tisíc' nesmyslné. A VPS toto klima povrchního přístupu k oboru bohužel podporovaly."
A konečně je tu ještě jedna obecně známá pravda: "Chyba byla, že si tak mnozí klienti a i mnozí novináři zvykli, že je něco zadarmo. Důsledkem bylo i to, že s tím, co je zadarmo, nezacházeli odpovídajícím způsobem - výsledky často zkreslovali."
Výjimky se najdou
Opačné názory se mezi agenturami objevovaly méně často. "Studie o tržních trendech, změnách ve spotřebě, povaze trhu atd. byly zajímavým zdrojem informací. Očekávala bych, že se zvyšující se profesionalitou marketérů poroste i zájem o tento typ studií," neskrývala své zklamání jedna z dotázaných představitelek výzkumu.
To ukazuje na jeden velký problém: je pravda, že výzkumy jsou u nás poměrně levné, i když se to klientům leckdy nezdá. Myslím, že se zde klienti chovají podobně jako český spotřebitel ve vztahu ke zboží. Často nerozhoduje vůbec kvalita, i když o ní hovoří, ale jen a jen nízká cena. Podle mých zkušeností to dlouhodobě poškozuje spotřebitele samotného - dostane prací prášek za nízkou cenu, ale kupuje polovičku soli, dostane levné pivo, ale poctivě vařené pivo z trhu vymizí, v levných uzeninách už nebude ani kousek masa a podobně.
Klienti si ale neuvědomují, že tlačení na nejnižší ceny výzkumu vede k tomu, že není čas na pořádné kontroly práce a kvality, není čas přemýšlet, co přesně klient potřebuje, a nabídnout mu něco navíc. Jestliže dá přednost výzkumu na 115 lidech, ve kterém se během 15 minut povrchně prozkoumá osm problémů, ohrožuje tím agentury, které dělají práci pořádně. Některé odpovědi agentur sice naznačují, že přibývá klientů, kteří mají zájem o kvalitní práci, a potvrzují to i zkušenosti naší agentury. Vždy vysvětlujeme klientům, že jim pomůžeme najít agenturu, která udělá práci dobře a za rozumné peníze, ale že cena nesmí být hlavní kritérium. Klientů, kteří to chápu, přibývá. Otázka ovšem je, nakolik opačné zkušenosti minulých let poškodily celý obor.
Pěkně tento negativní efekt potvrzuje Petr Hantych z Unileveru: "Kvalitní užitečné věci jsou často nahrazovány záplavou produktů levných na pořízení, které jsou na nás tlačeny mnohdy velmi agresivně - například jisté hromadné testování reklamy, které dle mého názoru vůbec nic nepřináší, ale je tlačeno jak přes oddělení výzkumu trhu a interních konzultací, tak přes brand managery a mnohdy i vyšší management."
Proč je nikdo nechce?
Ukázala se celá řada důvodů, proč VPS ubývá:
1) Objektivně se zmenšil trh. Postupné fúze různých gigantů společně se stahováním méně úspěšných značek z trhu znamenaly menší potenciál pro tyto studie. "Pokud dříve bylo možno nabídnout z určité kategorie VPS deseti firmám, pak dnes to už může být jen pět. A pokud z těchto pěti dvě realizují obdobnou studii ad hoc a jedna si koupí jinou obdobnou studii u jiné agentury, pak vám zůstanou dvě firmy, kterým můžete studii nabídnout. Jedna si ji koupí, jedna odmítne, a tak vyděláte cca 20 tisíc místo počátečních 200 tisíc, což byl původní potenciál," říká
Snížení prodejního potenciálu učinilo tyto studie pro výzkumné agentury ekonomicky neefektivními.
2) Pozitivním důvodem, o kterém jsem mluvil, je to, že klienti dávají přednost hlubším a exkluzivním výzkumům. Dobře to říká Petr Hantych: "Je to proto, že i sebelepší VPS nebo syndikovaná studie se nemůžou vyrovnat přínosem a kvalitou výsledkům projektu, který vychází z konkrétních cílů klienta. VPS budou vždy z hlediska přípravy v rukou agentur a ze své podstaty nemohou sledovat partikulární zájmy jedné značky nebo jednoho zadavatele. Navíc nemohou nikdy soupeřit hloubkou zjištění s ad hoc výzkumy. Proto chytří klienti sami postupně přešli na exkluzivní výzkumy. Pozoruji jistý trend směrem ke kvalitě s tím, že neužitečná data dnes už nikoho neohromí, jsme jimi spíše zavaleni."
"Zcela souhlasím s tím, že VPS ubývá - takto to z mého subjektivního hlediska opravdu vypadá. Pokud jde o důvody tohoto trendu, vedle jiného bych zdůraznil hlavně fakt, že klienti se naučili kupovat exkluzivní výzkum (za vyšší cenu) a současně ho začali považovat za konkurenční výhodu; zejména ti, kteří dokáží výzkum integrovat do strategického plánování. Trend mi docela vyhovuje, protože se ve své konzultační praxi dostávám k daleko kvalitnějším datům než před lety," tvrdí Tomáš Hrivnák, marketingový poradce pro budování značek.
3) V předchozích odpovědích se ukazuje i trend opouštění syndikovaných studií. Ty se od VPS poněkud liší, protože si je určitá skupina klientů (např. finanční instituce nebo výrobci stejné produktové kategorie) společně platí, oproti VPS ovšem plně kontrolují obsah takových výzkumů. Důvod jejich opouštění je také jiný: neposkytují totiž takovou konkurenční výhodu. "To, co mají všichni, je méně zajímavé. Konkurenti dnes méně kooperují, proto ubývá i syndikovaných studií," poznamenává Petr Kleiner z ČSOB Pojišťovny.
4) Dalším podstatným důvodem je to, že trh se stabilizoval. V 90. letech bylo potřeba mnoho nových informací, měnily se spotřebitelské zvyky, vstupovaly a odcházely nové značky. Agentury i klienti se učili, jak dělat výzkumy a jak s jejich výsledky pracovat. Byla velká potřeba i obecnějších, globálních informací o trhu, dnes už jsou základní informace známy a je potřeba jít do hloubky.
"Myslím si, že volně prodejné studie skutečně ustupují. Možná je to proto, že lidé pracující v marketingu už základní, obecný přehled o trhu mají a detailní informace není volně prodejná studie schopna poskytnout. Navíc například v naší branži je stále aktuální požadavek exkluzivity. Ať už z důvodu utajení nebo prostě kvůli tomu, abychom měli konkurenční výhodu v podobě informací, které ostatní nemají k dispozici," říká Jiří Boháček, zodpovědný za marketingový výzkum ve společnosti Škoda Auto.
5) Na vině jsou ale podle klientů i samy výzkumné agentury. "VPS stagnovaly, protože byly v zájmu kontinuity po léta stejné, i když se trh měnil, takže přestaly odpovídat současnému stavu. Navíc agentury, které je dělaly, leckdy nekomunikují s klientem a nezjišťují jeho potřeby. Nabídnou - kup, nebo nech být," stěžuje si Petr Kleiner.
"Zájem o VPS klesl i proto, že jejich cena se často blíží ceně za exkluzivní výzkum. Nedostatečný je i marketing týkající se prodeje a nabídky zpráv. Navíc je problémem šíře těchto zpráv: je tam mnoho balastu, popř. nepoužitelných informací, které je ovšem nutno také zaplatit," souhlasí František Malina ze společnosti UPC.
Co bude dál?
Většinový názor je ten, že smysl VPS se posouvá do oblastí, kde nejsou klienti, kteří si chtějí zaplatit samostatný výzkum. Tedy buď u roztříštěných oblastí s mnoha menšími výrobci (třeba víno v ČR), nebo u "chudých" cílových skupin.
Dodal bych ještě, že s nimi často přicházejí "nové" agentury, které pomocí VPS mohou rychle a s menšími náklady (menšími než u exkluzivních studií) oslovit větší množství klientů a dát o sobě vědět (je to obdoba samplingu u nově vstupujících značek). Navíc obvykle část uvolní médiím zdarma, čímž si zajistí publicitu se stejným efektem.
VPS provádějí i některé stávající agentury, obvykle ty, které provozují omnibusový výzkum. Tím jednak získávají publicitu, někdy i nějaké peníze, hlavně ale vyplňují prázdné místo v omnibusu s minimálními náklady.
Jinak je tomu mimo republiku?
"Jsou na světě trhy ještě neprobádané, většinou nějaké ty tzv. emerging markets, kde by se taková základní studie hodila. Ovšem tam bohužel bývá také nízká úroveň výzkumu trhu, tedy je nutné mít se na pozoru, aby taková studie nebyla značně nekvalitní a profitující pouze z toho, že relevantní informace o tomto trhu vlastně nikdo nezná," poznamenává Jiří Boháček.
"Zatímco u nás studií ubylo, v Evropě je jich naopak čím dál víc, ve financích cca jedna nabídka týdně, obvykle od neznámé agentury z Velké Británie nebo zemí Beneluxu. Nabízejí evropská srovnání, parciální data pro některé země. Obvykle mají ale dost obecné zaměření, problém, pro který v ČR mizí, zůstává i zde," domnívá se Jiří Hollan ze společnosti GlobalPayments.
Jak to tedy je s volně prodejnými studiemi?
Volně prodejných studií zjevně skutečně ubývá. Vrátím-li se k otázkám, kvůli kterým jsem se tímto tématem začal zabývat, pak odpověď na první dvě je záporná, na druhé dvě kladná.
Není to tedy proto, že by výzkumné agentury "chtěly vnucovat drahé exkluzivní výzkumy", ani to nezakázala Evropská unie.
Je ale pravda, že klienti chtějí spíše exkluzivní data, aby měli konkurenční výhodu. Také je pravda, že v některých oborech tyto výzkumy "nestojí agenturám za to" - zčásti proto, že ubylo klientů jako takových, zčásti proto, že se snížil zájem o tento typ výzkumů. To je jen z malé části "vina agentur", spíše je to důsledek stabilizace situace na trhu, dospívání spotřebitelů i klientů.
Volně prodejné studie splnily svou úlohu v 90. letech, ale v současné době jde skutečně o ohrožený druh, který se přesouvá do okrajových oblastí, kde hledá potravu. n
Pozn.: Dotazování se zúčastnily agentury (abecedně): AVE Marketing, Datamar, General Marketing, GfK, Median, Millward Brown, STEM/MARK, TNS AISA a reprezentanti klientů.
Ivan Tomek
spoluzakládal výzkumnou agenturu Factum, později TNS Factum, kde pracoval 12 let jako ředitel výzkumu trhu. V roce 2003 založil poradenskou agenturu MR.Think. Pracuje pro společnosti Budějovický Budvar, ČSOB Pojišťovnu aj.
Špatná cesta
Oslovil jsem několik výzkumných agentur a několik klientů. Prakticky všechny agentury potvrzují, že k úbytku VPS skutečně v posledních 5-6 letech došlo. Většina se netajila tím, že jim to spíše vyhovuje. "Z obchodního hlediska mi popisovaný vývoj, který potvrzuji, samozřejmě spíš vyhovuje. Čím víc ad hoc projektů, tím lépe pro velikost relevantního trhu. Navíc mám trochu pocit, že takovýto trend je příznakem zvyšující se náročnosti klientů, což také vítám," potvrzoval zástupce jedné agentury.
"Ano, a je dobře, že se tak stalo, neboť VPS byly jedním z významných činitelů inflace našeho oboru. Klienti si zvykli, že za rozsahově srovnatelná data, která by je v exkluzivním režimu stála sto tisíc a více, zaplatí pouze 30 tisíc a v částce 100 tisíc získají již třeba i 3-4 vlny v rámci jednoho roku. Pak se stalo, že část firem začala své kvantitativní výzkumy nahrazovat VPS, což z podstaty nebylo dobře. Když jsme jednou hledali obdobu jedné z našich bývalých VPS na trzích v Polsku a Maďarsku, bylo nám sděleno, že tamní agentury je skoro neznají, že drtivá většina obchodu běží v exkluzivní rovině. To také může částečně vysvětlit, proč jsou výzkumy v okolních zemích často až v řádech dražší. Klienti si prostě na určitou cenovou hladinu oboru zvykli a nebyli ,rozmazleni' nízkými cenami VPS jako zde," přidal svůj pohled další z oslovených výzkumců.
I další názor se shoduje s celkovým postojem. "Z výzkumného hlediska jsou poptávky typu ,Rádi bychom od vás koupili nějakou VPS, která by ukázala do hloubky, proč lidi používají nebo nepoužívají internet, a pokud možno do deseti tisíc' nesmyslné. A VPS toto klima povrchního přístupu k oboru bohužel podporovaly."
A konečně je tu ještě jedna obecně známá pravda: "Chyba byla, že si tak mnozí klienti a i mnozí novináři zvykli, že je něco zadarmo. Důsledkem bylo i to, že s tím, co je zadarmo, nezacházeli odpovídajícím způsobem - výsledky často zkreslovali."
Výjimky se najdou
Opačné názory se mezi agenturami objevovaly méně často. "Studie o tržních trendech, změnách ve spotřebě, povaze trhu atd. byly zajímavým zdrojem informací. Očekávala bych, že se zvyšující se profesionalitou marketérů poroste i zájem o tento typ studií," neskrývala své zklamání jedna z dotázaných představitelek výzkumu.
To ukazuje na jeden velký problém: je pravda, že výzkumy jsou u nás poměrně levné, i když se to klientům leckdy nezdá. Myslím, že se zde klienti chovají podobně jako český spotřebitel ve vztahu ke zboží. Často nerozhoduje vůbec kvalita, i když o ní hovoří, ale jen a jen nízká cena. Podle mých zkušeností to dlouhodobě poškozuje spotřebitele samotného - dostane prací prášek za nízkou cenu, ale kupuje polovičku soli, dostane levné pivo, ale poctivě vařené pivo z trhu vymizí, v levných uzeninách už nebude ani kousek masa a podobně.
Klienti si ale neuvědomují, že tlačení na nejnižší ceny výzkumu vede k tomu, že není čas na pořádné kontroly práce a kvality, není čas přemýšlet, co přesně klient potřebuje, a nabídnout mu něco navíc. Jestliže dá přednost výzkumu na 115 lidech, ve kterém se během 15 minut povrchně prozkoumá osm problémů, ohrožuje tím agentury, které dělají práci pořádně. Některé odpovědi agentur sice naznačují, že přibývá klientů, kteří mají zájem o kvalitní práci, a potvrzují to i zkušenosti naší agentury. Vždy vysvětlujeme klientům, že jim pomůžeme najít agenturu, která udělá práci dobře a za rozumné peníze, ale že cena nesmí být hlavní kritérium. Klientů, kteří to chápu, přibývá. Otázka ovšem je, nakolik opačné zkušenosti minulých let poškodily celý obor.
Pěkně tento negativní efekt potvrzuje Petr Hantych z Unileveru: "Kvalitní užitečné věci jsou často nahrazovány záplavou produktů levných na pořízení, které jsou na nás tlačeny mnohdy velmi agresivně - například jisté hromadné testování reklamy, které dle mého názoru vůbec nic nepřináší, ale je tlačeno jak přes oddělení výzkumu trhu a interních konzultací, tak přes brand managery a mnohdy i vyšší management."
Proč je nikdo nechce?
Ukázala se celá řada důvodů, proč VPS ubývá:
1) Objektivně se zmenšil trh. Postupné fúze různých gigantů společně se stahováním méně úspěšných značek z trhu znamenaly menší potenciál pro tyto studie. "Pokud dříve bylo možno nabídnout z určité kategorie VPS deseti firmám, pak dnes to už může být jen pět. A pokud z těchto pěti dvě realizují obdobnou studii ad hoc a jedna si koupí jinou obdobnou studii u jiné agentury, pak vám zůstanou dvě firmy, kterým můžete studii nabídnout. Jedna si ji koupí, jedna odmítne, a tak vyděláte cca 20 tisíc místo počátečních 200 tisíc, což byl původní potenciál," říká
Snížení prodejního potenciálu učinilo tyto studie pro výzkumné agentury ekonomicky neefektivními.
2) Pozitivním důvodem, o kterém jsem mluvil, je to, že klienti dávají přednost hlubším a exkluzivním výzkumům. Dobře to říká Petr Hantych: "Je to proto, že i sebelepší VPS nebo syndikovaná studie se nemůžou vyrovnat přínosem a kvalitou výsledkům projektu, který vychází z konkrétních cílů klienta. VPS budou vždy z hlediska přípravy v rukou agentur a ze své podstaty nemohou sledovat partikulární zájmy jedné značky nebo jednoho zadavatele. Navíc nemohou nikdy soupeřit hloubkou zjištění s ad hoc výzkumy. Proto chytří klienti sami postupně přešli na exkluzivní výzkumy. Pozoruji jistý trend směrem ke kvalitě s tím, že neužitečná data dnes už nikoho neohromí, jsme jimi spíše zavaleni."
"Zcela souhlasím s tím, že VPS ubývá - takto to z mého subjektivního hlediska opravdu vypadá. Pokud jde o důvody tohoto trendu, vedle jiného bych zdůraznil hlavně fakt, že klienti se naučili kupovat exkluzivní výzkum (za vyšší cenu) a současně ho začali považovat za konkurenční výhodu; zejména ti, kteří dokáží výzkum integrovat do strategického plánování. Trend mi docela vyhovuje, protože se ve své konzultační praxi dostávám k daleko kvalitnějším datům než před lety," tvrdí Tomáš Hrivnák, marketingový poradce pro budování značek.
3) V předchozích odpovědích se ukazuje i trend opouštění syndikovaných studií. Ty se od VPS poněkud liší, protože si je určitá skupina klientů (např. finanční instituce nebo výrobci stejné produktové kategorie) společně platí, oproti VPS ovšem plně kontrolují obsah takových výzkumů. Důvod jejich opouštění je také jiný: neposkytují totiž takovou konkurenční výhodu. "To, co mají všichni, je méně zajímavé. Konkurenti dnes méně kooperují, proto ubývá i syndikovaných studií," poznamenává Petr Kleiner z ČSOB Pojišťovny.
4) Dalším podstatným důvodem je to, že trh se stabilizoval. V 90. letech bylo potřeba mnoho nových informací, měnily se spotřebitelské zvyky, vstupovaly a odcházely nové značky. Agentury i klienti se učili, jak dělat výzkumy a jak s jejich výsledky pracovat. Byla velká potřeba i obecnějších, globálních informací o trhu, dnes už jsou základní informace známy a je potřeba jít do hloubky.
"Myslím si, že volně prodejné studie skutečně ustupují. Možná je to proto, že lidé pracující v marketingu už základní, obecný přehled o trhu mají a detailní informace není volně prodejná studie schopna poskytnout. Navíc například v naší branži je stále aktuální požadavek exkluzivity. Ať už z důvodu utajení nebo prostě kvůli tomu, abychom měli konkurenční výhodu v podobě informací, které ostatní nemají k dispozici," říká Jiří Boháček, zodpovědný za marketingový výzkum ve společnosti Škoda Auto.
5) Na vině jsou ale podle klientů i samy výzkumné agentury. "VPS stagnovaly, protože byly v zájmu kontinuity po léta stejné, i když se trh měnil, takže přestaly odpovídat současnému stavu. Navíc agentury, které je dělaly, leckdy nekomunikují s klientem a nezjišťují jeho potřeby. Nabídnou - kup, nebo nech být," stěžuje si Petr Kleiner.
"Zájem o VPS klesl i proto, že jejich cena se často blíží ceně za exkluzivní výzkum. Nedostatečný je i marketing týkající se prodeje a nabídky zpráv. Navíc je problémem šíře těchto zpráv: je tam mnoho balastu, popř. nepoužitelných informací, které je ovšem nutno také zaplatit," souhlasí František Malina ze společnosti UPC.
Co bude dál?
Většinový názor je ten, že smysl VPS se posouvá do oblastí, kde nejsou klienti, kteří si chtějí zaplatit samostatný výzkum. Tedy buď u roztříštěných oblastí s mnoha menšími výrobci (třeba víno v ČR), nebo u "chudých" cílových skupin.
Dodal bych ještě, že s nimi často přicházejí "nové" agentury, které pomocí VPS mohou rychle a s menšími náklady (menšími než u exkluzivních studií) oslovit větší množství klientů a dát o sobě vědět (je to obdoba samplingu u nově vstupujících značek). Navíc obvykle část uvolní médiím zdarma, čímž si zajistí publicitu se stejným efektem.
VPS provádějí i některé stávající agentury, obvykle ty, které provozují omnibusový výzkum. Tím jednak získávají publicitu, někdy i nějaké peníze, hlavně ale vyplňují prázdné místo v omnibusu s minimálními náklady.
Jinak je tomu mimo republiku?
"Jsou na světě trhy ještě neprobádané, většinou nějaké ty tzv. emerging markets, kde by se taková základní studie hodila. Ovšem tam bohužel bývá také nízká úroveň výzkumu trhu, tedy je nutné mít se na pozoru, aby taková studie nebyla značně nekvalitní a profitující pouze z toho, že relevantní informace o tomto trhu vlastně nikdo nezná," poznamenává Jiří Boháček.
"Zatímco u nás studií ubylo, v Evropě je jich naopak čím dál víc, ve financích cca jedna nabídka týdně, obvykle od neznámé agentury z Velké Británie nebo zemí Beneluxu. Nabízejí evropská srovnání, parciální data pro některé země. Obvykle mají ale dost obecné zaměření, problém, pro který v ČR mizí, zůstává i zde," domnívá se Jiří Hollan ze společnosti GlobalPayments.
Jak to tedy je s volně prodejnými studiemi?
Volně prodejných studií zjevně skutečně ubývá. Vrátím-li se k otázkám, kvůli kterým jsem se tímto tématem začal zabývat, pak odpověď na první dvě je záporná, na druhé dvě kladná.
Není to tedy proto, že by výzkumné agentury "chtěly vnucovat drahé exkluzivní výzkumy", ani to nezakázala Evropská unie.
Je ale pravda, že klienti chtějí spíše exkluzivní data, aby měli konkurenční výhodu. Také je pravda, že v některých oborech tyto výzkumy "nestojí agenturám za to" - zčásti proto, že ubylo klientů jako takových, zčásti proto, že se snížil zájem o tento typ výzkumů. To je jen z malé části "vina agentur", spíše je to důsledek stabilizace situace na trhu, dospívání spotřebitelů i klientů.
Volně prodejné studie splnily svou úlohu v 90. letech, ale v současné době jde skutečně o ohrožený druh, který se přesouvá do okrajových oblastí, kde hledá potravu. n
Pozn.: Dotazování se zúčastnily agentury (abecedně): AVE Marketing, Datamar, General Marketing, GfK, Median, Millward Brown, STEM/MARK, TNS AISA a reprezentanti klientů.
Ivan Tomek
spoluzakládal výzkumnou agenturu Factum, později TNS Factum, kde pracoval 12 let jako ředitel výzkumu trhu. V roce 2003 založil poradenskou agenturu MR.Think. Pracuje pro společnosti Budějovický Budvar, ČSOB Pojišťovnu aj.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
