Maďarsko překvapilo rázným zvýšením úrokových sazeb
Maďarská národní banka včera zvedla sazby o půl bodu na 7,75 procenta. Je to více, než předpokládali mnozí analytici.
Guvernér Zsigmond Járai zdůraznil, že nebude váhat jít se sazbami dále nahoru, aby centrální banka splnila svůj střednědobý inflační cíl. Tím je tříprocentní ukazatel v roce 2008.
"Nejsem si jist, zda bude nynější zvýšení sazeb ke zvládnutí inflace postačovat," citovala agentura Reuters Járaie. Ten se obává, že inflace se bude příští rok pohybovat kolem sedmi procent. Zvednou ji hlavně vyšší daně.
Meziroční míra inflace v srpnu stoupla na 3,5 procenta, když se domácnostem citelně prodražil hlavně nákup potravin, včetně cukru, vepřového masa a vajec. Jejich rozpočty v následujících měsících dále zatíží vyšší výdaje za elektřinu, zemní plyn, ale i za léčiva.
Maďarský forint, jehož kurs vůči euru během minulého týdne oslabil o 2,5 procenta, v reakci na měnové rozhodnutí centrální banky mírně pookřál. Včera v podvečer se obchodoval za 275,81 za jedno euro. Jeho kurs vůči společné měně od počátku letošního roku ztratil více než osm procent. Forint tak podle agentury Bloomberg zaznamenává třetí nejhlubší propad - po turecké liře a islandské koruně.
Vláda v Budapešti slibuje, že srazí obludný rozpočtový schodek odpovídající letos více než deseti procentům HDP na 3,2 procenta v roce 2009. Celkový veřejný dluh už odpovídá 68,5 procenta HDP.
Evropská komise včera vyzvala vládu v Budapešti, aby se striktně držela svých úsporných plánů. Ty se ale lidem vůbec nezamlouvají, o čemž podle Járaie svědčí mohutné protivládní protesty. "Společenský konsenzus v naší zemi dostal povážlivé trhliny," podotkl včera šéf Maďarské národní banky.
Maďaři si kvůli velmi vysokým domácím sazbám stále více půjčují v cizině - hlavně v eurech a švýcarských francích. Maya Bhandari, ekonom londýnské Lombard Street Research, odhaduje, že domácnosti mají zhruba 60 procent dluhu v cizích měnách, firmy asi polovinu.
Úsporná opatření, vyšší daně a úrokové sazby příští rok utlumí růst maďarského hospodářství ke dvěma procentům, předpovídá Sándor Richter z Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání. "Země nyní těžce platí za chyby, jichž se vláda v předchozích letech dopustila v rozpočtové politice," komentoval na stránkách listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Podle něj musí Maďaři "vrátit předchozí dárky". Jde o to, že v letech 2001 - 2005 stoupl hrubý domácí produkt o 18 procent, ale reálné příjmy o 30 procent.
Měnová krize ale Maďarsku podle Richtera nehrozí. Vláda spolu s centrální bankou by měly situaci zvládnout.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



