Zpoždění mýta ohrozí výstavbu dálnic

Zpoždění mýta ohrozí výstavbu dálnic

Výstavba dálnic v příštím roce je ohrožena. Zdroje pro víc než polovinu šedesátimiliardového rozpočtu fondu dopravy jsou totiž nejisté.
Celkem 31 miliard korun má státní fond, který výstavbu dálnic a železnic financuje, dostat z privatizace. Dosud ale není stanoveno, co a kdy chce stát konkrétně prodat.
Dalších 2,8 miliardy korun má fond získat z mýtného. Brněnský soud však nařídil staviteli systému, rakouské firmě Kapsch, zastavit veškeré práce nejméně do 17. října, kdy rozhodne o tom, zda stát mohl, či nemohl s firmou Kapsch uzavřít smlouvu. Ministerstvo dopravy rakouskou firmu vybralo poté, kdy její tři konkurenty vyloučilo z veřejné soutěže.
Pokud by nezačal nový mýtný systém příští rok fungovat, musel by fond dopravní infrastruktury nechat natisknout pro kamióny dálniční známky. Na těch se však dosud ročně vybere jen asi 1,1 miliardy korun.
Státu by tak chybělo jen za průjezd kamiónů zemí 1,7 miliardy korun, se kterými počítal. Za takovou částku se dá postavit asi pět kilometrů nových dálnic.
Nutně je přitom potřeba pokračovat ve stavbě severomoravské dálnice D47, která na Ostravsko přilákala desítky nových investorů. Nutné je pokračování okruhu kolem Prahy, jehož absence brzdí přepravu zboží mezi západem a východem Evropy.
Aby se však mohly vytisknout a prodávat dálniční známky pro kamióny, musel by se změnit nyní platný silniční zákon. Ten od příštího roku stanoví, že za užívání dálnic se bude platit mýtným, nikoli známkami. "Mám signály, že změna zákona by proběhla ve zkráceném řízení a bez problémů," tvrdí šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. On sám však věří, že mýtné pro kamióny bude od prvního ledna fungovat.
Dalším rizikem je ale Evropská komise. Ta se totiž nezávisle na brněnském soudu zabývá záležitostmi kolem českého mýtného. Komise se podle včerejší zprávy ČTK nebude k mýtnému vyjadřovat, dokud problém nebude vyřešen v Česku, eviduje však již tři stížnosti na průběh výběrového řízení.
Pokud komise nepovažuje problém za závažný, pošle stížnost státu na vědomí. V případě mýtného ale žádá po Česku vysvětlení, což svědčí o tom, že stížnosti považuje za důležité.
V prvém případě komisi vadí, že podmínky tendru vyloučily z účasti firmy nabízející satelitní zařízení, ačkoli právě tyto systémy, se zřetelem na budoucí využití evropského satelitního systému Galileo, komise doporučila. V Česku se staví konkurenční mikrovlnný systém.
Ve druhém případě komise řeší stížnosti neúspěšných účastníků soutěže, sdružení Mytia a firmy Autostrade. Těm vadí, že byly z tendru vyloučeny, aniž byla jejich nabídka hodnocena. Ve třetím případě komise zkoumá, zda Česko neposkytlo firmě Kapsch nedovolenou veřejnou podporu tím, že vybralo její nabídku, která byla o 4,5 miliardy korun dražší, než podobná nabídka firmy Autostrade.
Komise Ministerstva dopravy postoj české strany v Bruselu vysvětlovala na jaře a stejným způsobem vysvětluje i nyní - tendr proběhl podle evropských pravidel.
Mýtný systém není prvním problematickým státním tendrem, s nímž se musí země vypořádat.
Na podnět Bruselu musel český antimonopolní úřad revidovat své rozhodnutí a zrušit tendr na dodavatele prací pro Lesy České republiky, protože soutěž neodpovídala evropským pravidlům.
Podobně Městský soud v Praze zrušil přidělení šesti licencí pro digitální televizní vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle názoru soudu sdělila jednotlivým uchazečům důvody, které ji vedly k udělení či neudělení licencí, nesrozumitelně a rozporně.