Islanďané kupují Londýn

Islanďané kupují Londýn

V až překvapivě velkém množství obchodů na hlavních ulicích britských měst dnes najdete "islandskou spojku". V mnoha známých firmách figurují islandští investoři.
Občané země, která má jen něco přes 290 tisíc obyvatel, se stávají stále důležitějšími aktéry obchodů v londýnské City. U toho se však vikingská invaze nezastavila.
Minulý týden koupilo konsorcium financované islandským miliardářem Bjorgolfurem Gudmundssonem fotbalový klub West Ham za slušných 164 miliónů liber. A minulý měsíc otevřela nejstarší islandská banka Landsbanki internetový účet pro britské zákazníky. Jeden z nejúspěšnějších dětských televizních pořadů v Británii pro tento rok, Lazytown, byl dovezen z Islandu. Velkému zájmu se těšila výstava Olafura Eliassona v galerii Tate Modern. Dokonce i Miss World v loňském roce pocházela z tohoto ostrova.
Na mapě nevypadá Island jako žádný velký hráč. Leží na okraji arktického polárního kruhu a je to nejřidčeji osídlená země v Evropě, v průměru tam žijí tři obyvatelé na kilometru čtverečním.
Téměř čtyři pětiny země jsou neosídlené a v podstatě neobyvatelné. Asi 180 tisíc lidí žije v hlavním městě Reykjavíku nebo v jeho blízkém okolí.
Až do současnosti byli pro Brity nejvýznamnějšími Islanďany televizní moderátor Magnus Magnusson a zpěvačka Björk. Do titulků se také dostalo, když Island letos oznámil, že obnoví komerční lov velryb, čímž si vysloužil mezinárodní odsouzení. "Země ohně a ledu" se však překvapivě prosazuje i v dalších oblastech.
Invaze islandských obchodníků a podnikatelů je výsledkem nedávných finančních reforem.
V závěru 80. let to byla země s vysoce regulovanou ekonomikou a její prosperita závisela na rybolovu. Reformy z 90. let vyústily v deregulaci ekonomiky a bank, otevřely finanční trhy a umožnily tomuto sektoru, aby se rychle rozvíjel. Ekonomice nyní dominují služby.
"Ještě v polovině 90. let měl Island poměrně tuhou ekonomiku," říká Neil Prothero, odborník z Economist Intelligence Unit. "Reformy podnítily v zemi podnikatelského ducha."
Někteří finanční experti nicméně varovali před přeceňováním vlivu Islandu. Jedním z hlavních důvodů, proč je země tak velkým investorem, je daňový režim.
Zahraniční společnosti si půjčují v zemích s nízkými úrokovými sazbami, jako např. v Japonsku, a ukládají peníze na Islandu, kde jsou úrokové sazby vysoké. To zvýšilo likviditu islandských investorů.
Na počátku tohoto roku také vyvstaly obavy, že ekonomika této země se přehřívá. "Síla islandského obchodu byla trochu nadsazena, ale na to, že jde o malý ostrov, má opravdu vliv," říká Prothero.
Pocit, že se Islanďané vyrovnají zbytku světa navzdory malé velikosti státu, je součástí jejich národní identity.
"Kvůli tomu, že populace je tak malá, je důležité mít pocit, že jste vidět a slyšet, že máte nějaký vliv," říká Sigrun Birgisdottirová z Islandské společnosti. "Ten pocit s sebou nosíte, ať žijete kdekoli na světě," dodává.