Eva Kislingerová: Pravidla Basilej II podají přesné informace o směřování podniků

Basilej II: Nová teorie, fikce, nebo tvrdá realita?

Od počátku roku platí v celé Evropské unii nová pravidla pro posuzování kvality a výkonnosti podniků nazývaná Basilej II. Musí například ctít banky s licencemi vydanými v Evropské unii a vzhledem k tomu i mnohé další, především poradenské či ratingové firmy. Pravidla jsou závazná i pro firmy kotované na evropských burzách. V České republice se touto problematikou zabývá v rámci výzkumného záměru "Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy" především Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze. Hlavní řešitelkou úkolu je vedoucí katedry podnikové ekonomiky profesorka Eva Kislingerová.

HN: Co se vlastně skrývá pod názvem nová teorie ekonomiky?
Těžko to říci jednoduše. Je to především způsob pohledu na ekonomické a manažerské otázky. Dalo by se například říci, že se na ně nová teorie ekonomiky pokouší nacházet komplexnější odpovědi více reflektující existenci opravdu globální ekonomiky. Právě pravidla Basilej II jsou toho ukázkou.

HN: Řada ekonomů, mimo jiné Václav Klaus, tvrdí, že ekonomie je jenom jedna, ani stará, ani nová, ale postupně se vyvíjející. Není tato "novost" jenom marketingový tah vědců?
Ten spor je trochu o slovech a formě, nikoliv o obsahu. Ekonomie se tak či onak dělí - vezměme si jenom fakt, že jde vlastně o dvě na sobě ne zcela závislé vědy. Máme nauku o národním hospodářství a nauku o podniku. Jistě mají řadu společných zájmů, ale jde o velmi odlišné oblasti. Do jisté míry nová teorie ekonomiky směřuje k jejich spojení, ale principiálně se týká oblasti podnikové, teorie řízení, vyhodnocování rizik, managementu. Řada ekonomů to považuje za cosi, co není věda a není to pravá ekonomie. Proto i ten despekt k pojmu nová teorie ekonomiky.

HN: V čem jsou pravidla Basilej II odlišná od minulých modelů posuzování výkonnosti firem?
Basilej II znamená přechod od využívání pouze finančních ukazatelů výkonnosti firem i k nefinančním a je to pokus nalézt takovou směs ukazatelů, které dohromady dají investorům, bankám i všem dalším ekonomickým subjektům velmi přesné informace o směřování podniků.

HN: K čemu to ale vlastně potřebujeme, je to vůbec nutné?
To je legitimní otázka. Původním záměrem bylo zajistit větší bezpečí bankovního sektoru a posílit ochranu jak bank, tak i vkladatelů či akcionářů. Do jisté míry šlo o reakci na vlnu účetních skandálů, která se zjednodušeně skrývá pod příběh Enron, ale nutno říci, že byla daleko širší a ještě stále doznívá.
I v České republice například loni společnost Skanska objevila velké finanční nesrovnalosti v objemu stovek milionů korun v jedné ze svých divizí. Těmito skandály byly velmi silně zpochybněny všechny tradiční ukazatele kvality firem, například ROE, tedy Return on Equity, čili rentabilita vlastního kapitálu.
Ukázalo se totiž, že i firma vykazující velmi dobrá a skvělá čísla může být na cestě do existenční krize. Nicméně totální nedůvěra je již za námi a ROE patří mezi parametry zkoumané systémem Basilej II stejně jako některé jiné tradiční poměrové ukazatele. Vedle nich je zde ale řada nefinančních - zkoumá se, v jakém odvětví firma pracuje a jaký je její top management.

Basilej II na netu

Řadu detailů o problematice lze objevit na http://kpe.fph.vse.cz/konference/, kde jsou informace o vědecké konferenci, která se s podporou Hospodářských novin konala 20. října 2006. Vedle referátů o výsledcích vědeckých týmů byla na programu také vystoupení špičkových manažerů z podnikové praxe.