Čeští oceláři lámou rekordy

Čeští oceláři lámou rekordy

Většina tuzemských hutí hlásí nejlepší čísla za poslední roky
Firmám pomáhá "boom" automobilek ve střední Evropě

Čeští oceláři mají za sebou dobrý rok. Tak dobrý, že to řadu z nich až překvapilo. V řadě firem padly historické rekordy, výsledky často překonaly i rok 2004, kdy světový hutní průmysl procházel zcela výjimečnou konjunkturou.
"Naše loňské tržby jsou nejvyšší od privatizace, zisk bude lepší než předloni," říká Marcela Mrázková, ředitelka skupiny Ferromet Group. Ferromet podnikatele Zdeňka Zemka byl přitom ještě před pár lety zralý na konkurz. Loni se ale jeho tržby přiblížily k osmi miliardám, firma už dva roky vydělává a její klíčová dcera Železárny Hrádek hlásí meziroční růst prodeje skoro o dva tisíce procent: tržby jí loni stouply ze 117 milionů na 2,3 miliardy korun.
Rekordní výsledky čekají také Třinecké železárny, jejichž šéfové ještě počátkem roku počítali s jejich poklesem. "Předpovědi se nenaplnily, hospodaření bude nejlepší za poslední tři roky," říká teď ředitel Jiří Cienciala. Firma poprvé od roku 1990 překročila ve výrobě surového železa hranici dvou milionů tun, rekordy zaznamenala třinecká ocelárna i válcovny plechů.
Mittal Steel Ostrava se loni s produkcí více než tří milionů tun oceli přiblížil na dosah nejlepších výsledků z roku 2004, dnes přitom filiálka globální skupiny Mittal zaměstnává o dva tisíce lidí méně.
Spokojen je i šéf Vítkovic Steel (součásti ruské Evraz Group) Vladimír Bail: "Čekáme lepší výsledky než loni."
Že se oboru daří, cítí i zaměstnanci hutních firem: jen Mittal Steel rozdal na přelomu roku na mimořádných odměnách přes 60 milionů korun, průměrné přilepšení k platu tam dosáhlo skoro osmi tisíc. Platy v českých hutích se blíží pětadvaceti tisícům korun, podle statistik společnosti Hutnictví železa ale nadále představují jen zhruba pětinu mezd v hutním průmyslu v Německu.
Podle Jana Fabiana z poradenské firmy RolandBerger těží domácí hutní firmy z růstu celosvětové poptávky. Jak včera uvedla organizace International Iron & Steel Institute, loni se produkce oceli na celém světě zvýšila o devět procent na 1,217 miliardy tun. Experti přitom původně počítali sotva s pětiprocentním růstem.
"Hutní trh táhne hlavně Asie," říká Jan Fabian. Čína, která spotřebuje třetinu světové produkce, zaznamenala loni osmnáctiprocentní růst poptávky. Indie rostla o deset procent. I když to nejsou typická exportní teritoria českých firem, celosvětovou spotřebou to hýbe.
Češi těží i z toho, že po letech stagnace ožila západní Evropa. V Německu po dlouhé době pookřál průmysl. Daří se i dalším regionům, například Jižní Americe.
Kromě toho hraje ve střední Evropě významnou roli posilování automobilového průmyslu. Čeští oceláři sice nevyrábějí přímo plechy pro automobilky, zásobují ale trubkami a dalšími výrobky dodavatele autodílů.
"Silným impulzem je i růst stavebnictví. U nás roste už skoro devět let, Slovensko do růstu naskakuje, v Německu po šesti letech pádu zaznamenala stavební branže zvrat," podotýká Fabian.
Produkce českých hutí je dnes jen mírně nižší než na konci 80. let. Výroba surového železa v roce 1989 převyšovala šest milionů tun, loni se blížila 5,2 milionu. Na sklonku plánovaného hospodářství ale v ocelářství pracovalo přes 152 tisíc lidí, loni to bylo jen mírně přes 24 tisíc zaměstnanců. Podle ocelářských šéfů je sice produktivita práce proti západní Evropě stále téměř poloviční, úbytek zaměstnanců z hutí ale bude dál pokračovat, zatímco výroba stoupá.

Jak se daří ocelářům

Mittal Steel Ostrava

Výroba oceli překročila tři miliony tun, blíží se rekordu z roku 2004.

Třinecké železárny

Výroba surového železa překročila poprvé dva miliony tun, výsledky hospodaření budou rekordní.

Ferromet Group

Skupina hlásí rekordní výrobu i tržby, nejlepší od privatizace.