Prezident Chávez po ropě zestátňuje energetiku

Prezident Chávez po ropě zestátňuje energetiku

Venezuelský prezident Hugo Chávez pokračuje v zestátňování soukromých firem. Koncem minulého týdne bylo v Caracasu oznámeno, že vláda za 740 milionů dolarů koupila od americké firmy AES dvaaosmdesátiprocentní podíl v elektrárenské společnosti Electricidad de Caracas (EDC). Ta zásobuje elektřinou milion obyvatel metropole a přilehlých oblastí.
Společnost AES koupila většinový balík ve Venezuele v roce 2000. Patří k největším ve světové elektroenergetice. Na svých webových stránkách potvrdila, že se s venezuelskou vládou na prodeji svých akcií "předběžně dohodla".

"Socialismus 21. století"

Prezident Chávez, který počátkem loňského prosince ve volbách získal skoro 63 procent hlasů, prohlašuje, že chce ve Venezuele vybudovat "socialismus jednadvacátého století". Proto se pustil do zestátňování firem, zprvu těch, které ve Venezuele těží ropu. Teď je na řadě energetika. "Jedině veřejné vlastnictví nám umožní lépe využívat nerostné bohatství ve prospěch lidu a účinněji bojovat s chudobou," argumentuje Chávez, který současně utužuje spolupráci s Kubou, Sýrií a hlavně s Čínou. Vláda v Caracasu už od roku 2004 tvrdě tlačí na západní těžební koncerny přítomné ve Venezuele.

Přiměla je platit vyšší daně a také odprodat značnou část jejich podílů ve společných podnicích státnímu koncernu Petroleos de Venezuela. Ze západních koncernů, které do těžby ropy ve Venezuele investovaly miliardy dolarů (například norský Statoil 2,4 miliardy dolarů), se tak stali "menšinoví partneři". Taková úloha připadla například společnostem, jako jsou Exxon Mobil, Chevron, Total či ConocoPhilips. Navíc musí 80 procent své produkce nabídnout venezuelskému státu, poznamenal německý list Handelsblatt.

Pod státní kontrolu se jako první dostaly společné podniky se západní majetkovou účastí těžící ropu v oblasti řeky Orinoco. Tam se suverénním pánem stala státní společnost Petroleos de Venezuela (PdVA). Ta podle agentury Reuters plánuje do roku 2012 (kdy končí Chávezovo funkční období) investovat 56 miliard dolarů nejenom do ropy, ale také do těžby zemního plynu a výstavby rafinerských kapacit.

Na řadě telekomunikace

Další postátňovací dekrety, které Chávez chystá, se neomezují jenom na energetiku. Jako bomba zapůsobilo na zahraniční investory lednové Chávezovo prohlášení, že vše, co se ve Venezuele během 90. let zprivatizovalo, musí dostat stát nazpět.
Prezident konkrétně jmenoval telekomunikačního operátora CANTV (Companía Anónima Nacional Teléfonos de Venezuela), jehož největším akcionářem s 29 procenty je americký telekomunikační koncern Verizon, dalších sedm procent drží španělská Telefónica, která v tuzemsku koupila Český Telecom. "Ve všech soukromých podnicích musí mít alespoň nějaký vliv stát," říká blízká Chávezova spolupracovnice Evangelina Carrillová.

Taková razantní prohlášení překvapila mnohé ekonomy. "Chávez je v hospodářské politice stále radikálnější. Zatímco dříve nebyly jeho záměry zcela jasné, nyní víme, na čem jsme," komentoval z Caracasu pro agenturu Bloomberg Robert Bottome analytik výzkumné společnosti Veneconomia.
Chávez ale nediriguje jen strategická odvětví. Jeho úřady určují také ceny agrárních produktů a potravin. Na venkově přibývá družstev, částečně hospodařících na vyvlastněné půdě. Také s cizinou se stále více obchoduje podle vývozních a dovozních povolení.

Státní "kladivo" má dopadnout i na centrální banku, jež by se měla podle Cháveze bezvýhradně podřídit státu, tedy jemu. "To, že je centrální banka ve svém rozhodování autonomní, pokládám za jednu z největších chyb naší ústavy," nechal se slyšet Chávez.