Cambridge a Oxford dají penězům víc svobody

Nejprestižnější britské univerzity v Cambridge a Oxfordu se mohou červenat. Miliardy liber od četných dárců dovedou na finančních trzích zhodnotit o sedm osm procent. Jejich americké konkurentky však dosahují i dvakrát více.
Nebojí se totiž investovat do "alternativních aktiv", například hedgeových fondů či komodit. Teď se k tomuto riskantnějšímu, ale mnohem výnosnějšímu investování rozhoupaly také britské univerzity. Zákon jim to už řadu let dovoluje.
Proč tak pozdě? "Vedení si konečně uvědomilo, že globální konkurence pronikla i do školství. Britské univerzity musí hledat nové zdroje příjmů, chtějí-li li zůstat přitažlivé i pro budoucí generace," napsala v listu Telegraph Sylvia Pfeiferová.

Spása přichází ze City
Univerzita v Cambridge je první, která se rozhodla, že už nestačí "standardní" služby makléřů. Proto nedávno nabídla stálé místo expertovi z londýnské City. Jeho úkolem je, aby darované peníze více vydělávaly.
Volba padla na sedmačtyřicetiletého Nicka Cavallu, který v Cambridge vystudoval matematiku. Na univerzitu přichází z pozice investičního ředitele společnosti Man Global Strategies spravující četné hedgeové fondy.
Podle něj by Cavallo měl "od základu" změnit investorskou filozofii univerzity. Ta původně svěřila 85 procent sponzorských peněz londýnské firmy F&C Asset Management. Její manažeři následně vložili 45 procent kapitálu do britských akcií, čtvrtinu do akcií globálních a patnáct procent do dluhopisů. Zbývající šestina šla do nemovitostí pod správou La Salle Investment Management.
Pro Cavallu je nová pozice v Cambridge veliká výzva. "Připadám se, jako bych stál před bílým malířským plátnem," vylíčil své pocity Cavalla.
Do svého týmu chce získat prvotřídní experty také na měnové a derivátové trhy.

Inspirující Amerika
Americké univerzity jsou podle Cavalla "inspirující".
Například univerzita v Yale, druhá nejbohatší hned za Harvardem, dokázala peníze od sponzorů během uplynulých deseti let zhodnocovat o průměrných více než 17 procent ročně.
"Dárci chtějí vidět, že univerzita jejich peníze rozmnožuje. Čím lépe se to daří, tím ochotněji dále přispívají," uvedl v listu Financial Times David Swensen, muž, na němž leží hlavní tíha odpovědnosti za finanční zdraví Yale.
Asi čtvrtinu peněz svěřil hedgeovým fondům a šestinu soukromým firmám skupujícím majetkové podíly (private equity funds). Zbytek připadá na "klasické" nástroje, jako jsou akcie, dluhopisy a nemovitosti.
"Dary představují pro americké univerzity klíčový zdroj financování. Tyto peníze se ale nevyčerpávají, škola žije z kapitálových výnosů," říká ekonom ČSOB Tomáš Sedláček, který pobýval na Yale.
V Česku není zhodnocování sponzorských peněz na kapitálovém trhu obvyklé, dodává Sedláček. "Nikdy jsme o něčem takovém neuvažovali," reagoval profesor Jindřich Soukup, prorektor pražské Vysoké školy ekonomické pro financování a rozvoj.
Americké zkušenosti nedají spát ani Oxfordské univerzitě. I ta dává dohromady tým profesionálů se zkušenostmi z hedgeových fondů. Tým bude mít na povel bývalý absolvent Oxfordu Richard Oldfield přicházející z firmy Oldfield Partners. "Zatím nevíme, jaké bude složení investorského portfolia. O tom se rozhodne v nejbližší době," odpověděla HN mluvčí Oxfordské univerzity Ruth Collierová.

Hodnota finančních darů v univerzitních fondech