Janeček by měl být z ČT odvolán, tvrdí Bobošíková

Poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková považuje kauzu Lambert v České televizi za spornou. "Jak se vypořádat s tím, že strůjce Janečkových manažerských výsledků byl ve své funkci tři roky v rozporu se zákonem?" ptá se europoslankyně. Problém podle jejího názoru není na straně Lamberta, ale spíše v osobě ředitele ČT Janečka. Ten chce dát v současné době "svému" manažeru výpověď.

Bobošíková poukazuje na rozporuplné tvrzení Janečka, který se hájí, že nevěděl o tom, že je manažer ve své funkci v rozporu se zákonem. To, že měl na "zjištění faktického stavu generální ředitel ČT tři roky, mu v jeho nehorázném tvrzení nepřekáží", dodala.

"Dokonce se zuby nehty drží křesla pod heslem nevědomost hříchu nečiní. Zároveň Janeček ale zapomíná, že neznalost zákona neomlouvá. A jeho nevynucování už tuplem ne," podotýká Bobošíková.

Podle slov europoslankyně by si měli v Radě České televize uvědomit, "kdo z dvojice Janeček-Lambert je dutá nádoba a kdo manažer". Dodává ale také, že pokud chtějí být radní ČT skutečnými radními veřejnoprávní televize v právním státě, musí Janečkovu výpověď Lambertovi podpořit. Zde by však podle ní měla podpora generálního ředitele končit a radní ČT by měli Janečka odvolat.

Europoslankyně argumentuje:
Ze dvou důvodů: 1. svou mažerskou laxností připustil dlouholeté porušování lustračního zákona. 2. Zákon o ČT praví, že k hlavním úkolům veřejnoprávní televize patří přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky. A to instutice s "manažerem" Janečkem prokazatelně tři roky nedělala, když nechala Lamberta ve funkci v rozporu se zákonem.


Lambertův případ
Aféra, která vypukla po odhalení milicionářské minulosti vrchního ředitele České televize Františka Lamberta, odhaluje mnoho zajímavého. Věc, která vypadá jako neradostný příběh jednoho muže, je ve skutečnosti příběhem mužů dvou: Františka Lamberta a Jiřího Janečka.

Druhý toho prvního najal na "práci", aby se sám mohl věnovat "politice". Nevíme, co Janeček o Lambertově minulosti věděl. Možná nic a považoval ho pouze za schopného manažera. Anebo všechno a doufal, že to zůstane pod pokličkou. Případně - a to se dostáváme na tenký led - se mu zdálo výhodné angažovat člověka, jehož kariéru lze ukončit lusknutím prstů.