EK: další hluboký propad burz nelze vyloučit

Sazby ve Spojených státech amerických by se už neměly dále zvyšovat. V úterý večer to celému světu vzkázal šéf tamní centrální banky Ben Bernanke. Potěšil tím také akciové trhy v Evropě. Ale vzápětí přišla z USA zpráva o horším vývoji konjunktury během února, která optimismus poněkud zchladila.

Projevilo se to i v Praze, která včera nejprve rázně vykročila k šestému růstu po sobě. V úvodu předvedla skok, když její hlavní index PX stoupl o více než procento a krátce se dotkl 1710 bodů. "Na počátku dne se zdálo, že dvouprocentní růst není neskutečná meta. Ale později nastal mírný, ale plošný pokles," komentuje Per Hlinomaz z firmy BH Securities.

Způsobila ho hlavně zpráva, že akciové burzy v USA, které v úterý po zprávě Fedu poskočily, šly během včerejšího úvodního obchodování dolů.

Vlivná výzkumná instituce Conference Board totiž uvedla, že se její index vyjadřující stav americké ekonomiky, v únoru zhoršil. "Tato zpráva se také v Praze stala signálem pro výprodej některých titulů," říká Hlinomaz.

Index PX nakonec uzavřel na 1691 bodech, o 0,6 procenta výš než ve středu. Podle expertů se tak znovu ukázalo, jak jsou zisky dosahované v Praze i dalších středoevropských trzích křehké. A burzy budou letos kolísat více než v minulých letech, shodují se prognostici.

Varování novým zemím EU
Poslední otřes zažily ve dnech 5. února a 27. března, kdy se se v důsledku výprodeje ze světových kapitálových trhů "odpařilo" 3,3 bilionu dolarů a globální index Morgan Stanley International spadl o šest procent.

V následujících měsících nelze vyloučit, že na nich nastane ještě hlubší propad než ten na přelomu února a března, varuje důvěrná zpráva Evropské komise. Z textu včera citovala agentura Bloomberg. Na hluboký propad burz by podle ní nejvíce doplatily ekonomiky nových členských zemí, hlavně ty, jejichž běžný účet je v hlubokém schodku. Zpráva na prvních místech jmenuje Bulharsko a Lotyšsko.

Země, které trpí obrovskou vnější nerovnováhou, neboť spotřebovávají více, než jsou schopny samy vyprodukovat, jsou vždy v centru pozornosti zahraničních investorů, říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Potom stačí opravdu málo, aby investoři začali z takové země utíkat, tedy prodávat akcie a další cenné papíry v její měně," vysvětluje Marek.

Do velkých problémů by se po otřesu na burzách mohly dostat také Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Zejména poslední dvě země svými vysokými sazbami velice lákají spekulativní kapitál. Jeho úprk by vedl k citelnému oslabení měn. "Na kolísání kapitálových trhů jsou obzvlášť citlivé Maďarsko a Rumunsko. Výrazné oslabení jejich měn by znamenalo, že se značně zvýší jejich zahraniční závazky," podotýká Miroslav Plojhar, hlavní ekonom zdejší pobočky Citibank.

Česko řadí důvěrná zpráva k zemím, jejichž ekonomika by měla případný otřes na kapitálových trzích ustát. Vzhledem k velice nízkým sazbám není přitažlivé pro měnové spekulanty. Kromě toho, pružný kurz koruny mu umožňuje lépe se vypořádat s výkyvy na kapitálových trzích.

Vyspělým trhům bylo lépe
Akciovým trhům v západní Evropě se včera dařilo lépe než v Praze. Německý DAX byl v pozdních odpoledních hodinách výš o 2,1 procenta, francouzský CAC přidal 1,7 procenta a index EuroStoxx 50 sledující hlavní tituly ve třinácti zemích eurozóny dvě procenta, uvedla agentura Bloomberg.

"Trhům neušlo, že Fed se už nezmínil o dalším možném zpřísňování své měnové politiky. Na jeho nový tón reagovaly hlavně tituly citlivé na vývoj úrokových sazeb," komentuje Chris Turner, měnový analytik nizozemské skupiny ING. Například kurz francouzské pojišťovny AXA, druhé největší v Evropě, poskočil o 4,3 procenta na 31,90 eura, německá Allianz přidala 3,6 procenta na 156,50 eura.

Vybrané akciové burzy v Evropě