Sazby v EU rostou, Slováci snižují

To, že Evropská centrální banka již na začátku června zvedne svoji hlavní sazbu na čtyři procenta, se považuje za skoro hotovou věc. Kvůli zrychlující inflaci přitvrdí už poosmé od prosince 2005. Peníze nedávno zdražily Británie, Polsko či Lotyšsko. Česko, kde jsou sazby nejnižší v celé Evropské unii, se brzy připojí.

Podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singera nemá strážkyně koruny na vybranou. Poptávka rychle roste a s ní i ceny. Lidé i firmy si čile půjčují na úvěr. Riziko, že začne zlobit inflace, tak sílí.

Co ČNB nemůže ignorovat
Přitom ještě před několika měsíci někteří členové bankovní rady ČNB tvrdili, že se zvyšováním sazeb se nemusí spěchat. Samotný Singer v první polovině února uvedl, že ČNB pravděpodobně ponechá úrokové sazby delší dobu beze změn. Neopomněl však dodat, že s ohledem na nejistý hospodářský vývoj nelze vyloučit ani zvýšení, ani snížení sazeb.

Ale během krátké doby se toho dost změnilo. Koruna, která loni vůči euru posílila zhruba o pět procent, od počátku letošního roku vůči němu ztratila skoro tři procenta. Její kurz tak přestal působit jako "polštář" tlumící nepříznivé dopady zdražujících se surovin z dovozu.

Protiinflační účinek kurzu podle Singera vyprchal. "Nelze dále ignorovat, že tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo," prohlásil Singer pro agenturu Bloomberg. Hladina spotřebitelských cen v dubnu meziročně stoupla o 2,5 procenta, nejvíce za posledních sedm měsíců. Přitom v březnu šla nahoru jenom o 1,9 procenta.

Rychle rostoucí domácí ekonomika také "nasává" stále více pracovních sil. Vyšší poptávka po nich žene nahoru mzdy. Ty během posledního čtvrtletí reálně stouply o 4,6 procenta, nejvíce za poslední tři roky. Ale podle Singera (i dalších ekonomů) nejsou mzdy tím, co by mělo vyvolávat strašáka inflace. "Výsledky mzdových jednání mě neděsí," prohlásil Singer.

Růst mezd podle něj zůstával dosud na uzdě hlavně díky přílivu pracovníků ze Slovenska a dalších zemí. Ale to se může změnit. Část Slováků by se mohla začít vracet domů, neboť tamní ekonomika nabízí více pracovních míst a navíc posiluje slovenská koruna.

Starosti mají i jinde
ČNB nemůže podle expertů rovněž přehlížet, že čilejší konjunktura v eurozóně tam vyvolává inflační tlaky. "Hovoříme o přelévání inflace, což bychom určitě neměli opomenout jako významné riziko pro českou ekonomiku," upozorňuje Radomír Jáč ze společnosti PPF Asset Management.

ECB, střežící stabilitu eura, je už delší dobu ve střehu. Finanční trhy očekávají, že 6. června zvýší svoji hlavní sazbu o další čtvrt bodu na rovná čtyři procenta.

Starosti s inflací dolehly na Británii, největší ekonomiku mimo eurozónu. Březnová inflace, která přesáhla tři procenta, přiměla strážce libry Mervyna Kinga zvednout 10. května sazbu na 5,5 procenta, nejvýš od dubna roku 2001. Británie tak má nejdražší peníze ze všech zemí tvořících skupinu G-7.

Inflační tlaky se projevily také v Polsku. Jeho centrální banka proto koncem dubna zvedla hlavní sazbu o čtvrt bodu na 4,25 procenta. "Ale z toho nevyplývá, že chystáme nějakou šňůru zvyšujících sazeb," prohlásil guvernér banky Slawomir Skrzypek. Ten je přesvědčen, že inflace půjde v příštích měsících dolů.

Stejně jako na Slovensku, které si mohlo letos dovolit snížit sazbu už dvakrát - v březnu a dubnu vždy po čtvrt bodu. Hlavní sazba je tak stejná jako v Polsku. "Tlačíme sazby tam, kde je má ECB," prohlásil guvernér Ivan Šramko. Daří se to.