Mobbing: cizí slovo, které straší Čechy

Slova mobbing či šikana jsou v současné době v médiích poměrně často citovány, a to i v souvislosti s nejmladší generací. Mobbingem rozumíme všechny formy rafinované společenské šikany spolupracovníka, které mohou negativně ovlivnit psychický ale i fyzický stav poškozeného. Je to šikanování na pracovišti zdánlivě inteligentních a kultivovaných lidí. Termín původně používal etolog Konrad Lorenz a popisoval jím chování zvířat, která si chrání své území. Slovo vzniklo z anglického "to mob" - vulgárně vynadat.

Nejvíce postižené jsou starší ženy

Problematikou existence a rozsahu mobbingu v české společnosti se zabývala společnost GfK Praha. Z jejího výzkumu vyplynulo, že osobní zkušenost se šikanou na pracovišti má v současné době 16 procent populace starší 14 let. Postižení jedinci jsou vystavováni všem formám mobbingu, od těch mírnějších jako jsou například zadávání nesmyslných pracovních úkolů, zesměšňování a pomlouvání ostatními, nedoceňování výkonu práce, které vede až ke ztrátě sebevědomí, neustálá kritika práce, ukládání povinností neodpovídajících kvalifikaci, až po ojedinělé případy ústního, telefonického či písemného vyhrožování.

Více než čtvrtina postižených je některé z forem mobbingu vystavována alespoň jednou týdně, téměř polovina všech (45 procent) pak po dobu delší než jeden rok.

Ve srovnání s posledním provedeným výzkumem z dubna 2005 nedošlo téměř k žádnému poklesu či nárůstu osob vystavovaných některé z forem mobbingu. Problematika se však začíná přesouvat do středních a starších věkových kategorií, nejčastěji jsou jím postiženy ženy ve věku nad 45 let. Z výzkumu dále vyplývá, že nejvíce zkušeností se šikanou mají obyvatelé nejmenších obcí (do 999 obyvatel).

Mobbing versus šikana

Šikana se většinou vyskytuje v primitivnějších společenstvích (například škola) a je průhlednější. Mobbing je mnohem rafinovanější a zákeřnější, odlišuje se vysokým stupněm psychologických a mizivým procentem fyzických útoků, vyšším podílem donášení nadřízeným a intrik a nižším fyzickým ohrožením. Má však stejné psychologické, psychosomatické a sociální následky. Na rozdíl od běžného šikanování se podstatně liší v motivech, zatímco běžné šikanování je charakterizováno iracionální touhou po moci a vytváření falešného pocitu bezpečí, mobbing má nepřehlédnutelné racionální prvky.

Mobbing připravuje své oběti o sebevědomí. Může vést až k sebevraždě (podle průzkumu tvoří 20 procent ze všech sebevražd).