Rodák z Uhříněvsi si už dnes místo tréninku pouští hudbu a jezdí na chalupu. Příběh jednoho z nejlepších hokejistů je plný úspěchů...od přírodního kluziště, přes kapitána, trenéra, až po nejlepšího obránce světového šampionátu. Výčet úspěchů bývalého hráče, trenéra a funkcionáře je nepřehlédnutelný.
V padesátých letech dělal dlouho kapitána československé reprezentaci a se podepsal ke třem bronzům z MS. Jako trenér přispěl na světová zlata z let 1976 a 1977. Když se v roce 1994 stal předsedou Českého svazu ledního hokeje, ani netušil, že právě odstartoval nejúspěšnější období českého hokeje vůbec.
Vedle darů z kruhu rodiny i přátel ocenil zásluhy Karla Guta i Český svaz ledního hokeje. Z rukou jeho předsedy, svého nástupce ve funkci šéfa svazu, Vratislava Kulhánka dostal i reprezentační dres s číslem 80. Kromě toho se mu dostalo i ocenění z rukou prezident republiky Václava Klause, který mu předal stříbrnou Čestnou plaketu prezidenta republiky. "Beru to jako uznání celému hokeji," říká člověk, který zasvětil tomuto sportu celý život. "Od doby, co jsem do hokeje vstoupil, jsme získali devět zlatých medailí a u osmi jsem byl buď jako trenér, nebo funkcionář. To mě samozřejmě těší."
Hráčská léta
Jako kluk hrával odmalička fotbal a bandy hokej, ale po válce se držel jen klasického ledního hokeje. Na vojně v ATK poznal špičkový sport, poté dlouhá léta strávil v pražské Spartě. Jako ofenzivní obránce v lize odehrál čtrnáct sezon, v nichž nastoupil ke třem stovkám zápasů a strefil 86 branek. V roce 1954 získal titul hokejového mistra republiky.
V reprezentačním týmu si připsal 114 utkání a 35 branek. Startoval na devíti MS a třech olympijských hrách, pokaždé jako kapitán mužstva a nejčastěji ve dvojici s legendárním Františkem Tikalem. Roku 1955 se stal nejlepším obráncem světového šampionátu.
"Přechod z hráčské do trenérské role proběhl v mém případě vlastně samovolně. Abych byl přesný, chtěli ho spoluhráči," vzpomínal Karel Gut před časem v týdeníku Gól. Koučovat začal ve Spartě, působil rovněž v německém Landshutu. V letech 1973-80 vedl čs. národní tým a v Katovicích 1976 a ve Vídni o rok později s ním získal světový titul.
Jeho zásluhou je také i velká popularizace hokeje. Vybudoval si hokejovou dokumentaci, na jejímž základě vznikly ve spolupráci s Gustavem Vlkem tituly jako Zlatá kniha hokeje nebo Světový hokej.
Úspěchy na ledě vystřídaly úspěchy u zeleného stolu
Po spisovatelské mezeře se vrátil v 90. letech zpět na hokejovou scénu a to ihned na nejvyšší pozici. V období hádek a vzájemného vyčítání se stal předsedou svazu. Upevnil ho a přivedl k zisku titulu olympijských vítězů z Nagana i zlatému hattricku z MS 1999-2001. "Herní úspěchy, to není moje zásluha. Ale pokud by výsledky nepřišly, určitě by to byla moje vina," uvedl Gut v památném výroku z roku 1999.
Dnes už šedovlasý pán rád poslouchá hudbu, jejímž je velkým sběratelem. Ženatý je od roku 1949. Dlouho bydlí v sídlištním paneláku a často jezdí na chatu do Klánovic. Má vnuka i vnučku.
"Pracoval jsem ve vrcholovém hokeji více než padesát let. Holešovickou halu jsem otevíral ještě oblečený do hráčského dresu a teď končím, odpusťte ten výraz, jako bafuňář v nejmodernější aréně Evropy. Uznejte, co víc si můžu přát?" sdělil Karel Gut v oficiálním bulletinu vydaném při otevření Sazka Areny před třemi lety. "Hala byla také splnění mého snu," dodává nyní.
Splněným snem uspořádat v Praze světový šampionát se zároveň v roce 2004 rozloučil s pozicí šéfa českého hokeje. "Mohli jsme tady mistrovství světa udělat a bylo na úrovni. Držíme stále rekord v návštěvnosti. Ta hala je překrásná. Podle mého názoru nejlepší v Evropě. Dnes večer si trošku popovídáme, co se všechno udělalo."
Celý život u hokeje
I poté, co ho na postu šéfa svazu v roce 2004 nahradil Kulhánek, Gut se pravidelně účastní jednání výkonného výboru. "Jsem rád, že jsem pořád ve funkci čestného předsedy, i když nemám rozhodující slovo ani hlasovací právo. Jsem ale u dění a to mě těší. Dál budu chtít spolupracovat na oslavách sta let hokeje u nás, navíc děláme na knížce mapující historii českého hokeje. Doufejme, že to všechno dobře dopadne. Hlavně, aby se toho člověk ve zdraví dožil," pousmál se člen Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.
V neděli se chystá na první domácí duel Sparty s Litvínovem kde ho také nemine připomenutí jubilea. "Sparta, kde jsem trávil svá nejlepší hokejová léta, mě pozvala. Stejně bych tam byl, ale asi mi chtějí dát na ledě dres s osmdesátkou. To se ale jen domnívám, nevím," doplnil Gut, který je od ledna členem historického All Star týmu Sparty.
I když mu je osmdesát let stále je Karel Gut velmi vitální , což dokládá i pracovní vytíženost ve firmě, kterou vede se svým synem. "Mé dny jsou pracovní. Ráno jdu do práce, odpoledne přijdu a dělám ještě trošku na knížce. Večer jsem u počítače, takže jsem pořád v akci. Zatím jsem rád, že takto v akci můžu být," pochvaluje si. Nechybí ani pravidelně na extraligových zápasech. "Chodím převážně v Praze na Spartu a na Slavii. Ven už nejezdím tak často, teď už je to horší než dříve," dodává.
