Investoři chtějí firmy s čistým štítem

Švédská královská rodina se rozhodla prodat akcie v hodnotě několika set tisíc švédských korun, jež drží v brazilské firmě Aracruz. Dala tak veřejně najevo, že nechce, aby její kapitál zhodnocoval někdo, kdo bezohledně kácí deštné pralesy a ignoruje lidská práva původních obyvatel Amazonie.
Podobně se dnes ve světě chová stále více lidí. Chtějí sice zbohatnout, ale zároveň se morálně neušpinit. Proto investují "eticky". To značí, že nesvěřují kapitál fondům, v jejichž portfoliu jsou akcie nebo dluhopisy "nemravných" společností.
Například těch, které znečišťují životní prostředí, zneužívají dětskou práci, zkoušejí léčebné preparáty či kosmetické přípravky na zvířatech, vydělávají na zbraních, tabáku, alkoholu či pornobyznysu.

Každý desátý dolar
Eticky se chovající americké fondy nyní spravují majetek za 2,3 biliónu dolarů, zhruba třikrát více než před deseti lety, oznámila ve Washingtonu společnost Social Investment Forum. Trojnásobně se podle ní zvýšila také hodnota veškerého majetku, který klienti svěřili všem fondům - na 24,4 biliónu dolarů.
"To znamená, že přibližně každý desátý dolar spravovaný v USA profesionálně, skončil v některém z mnoha fondů, které se chovají společensky odpovědně," podotýká agentura Bloomberg.
Zájem roste i na evropském kontinentu, kde je těchto fondů na 400. V polovině roku 2005 spravovaly aktiva přesahující 24 miliard eur, asi o sedm více než předloni, uvádí společnost SIRI. Ta bedlivě sleduje aktivity firem po celém světě a vydává fondům doporučení - koupit jejich papíry, nebo vyřadit.

Norové jsou přísní
To, jak se jednotlivé společnosti chovají, bedlivě sleduje také etický výbor norské vlády. Ta se začátkem letošního ledna na základě jeho doporučení rozhodla, že norský ropný fond se zbaví sedmi akciových podílů. Tentokrát došlo na známé zbrojovky, jako jsou americký Boeing nebo United Technologies, dále britský BAE Systems nebo italskou firmu Finmechanicca.
"Tyto společnosti vyrábějí nebo se podílejí na vývoji komponentů pro rakety s jadernou hlavicí," zdůvodnila rozhodnutí ministryně financí Kristin Halvorsenová.
Etický výbor norské vlády si posvítil také na francouzský ropný koncern Total, který staví plynovod v Barmě, kde vojenský režim soustavně pošlapává lidská práva. Dospěl ale k závěru, že tento projekt je neporušuje.
Pro polovinu britských etických fondů jsou podle časopisu Money Management nepřijatelné cenné papíry farmaceutického koncernu Astra Zeneca, neboť zkouší účinky nových léků na zvířatech.
Loni to schytal i maloobchodní řetězec Tesco. Jeho aktivity na britském trhu jsou "čisté", ale charitativní instituce ActionAid ho v srpnu obvinila, že z jihoafrických česaček ovoce "dře kůži". Vyzvala investiční manažery, aby se obrátili k akciím Tesca zády.
Společnost Tesco takové obvinění (stejně jako to, že je spojena s vybíjením velryb) označila za absurdní.

Někdy se přivřou oči
Fondy investující podle etických zásad se už dlouho vyhýbají ropným společnostem, neboť jejich podnikání jde často na úkor životního prostředí.
Ale časy se mění. "Společnosti přicházející s promyšlenou ekologickou politikou a dobře komunikující s veřejností by si mohly přízeň etických fondů vybojovat," míní podle časopisu Money Management Andrew Preston z firmy Aberdeen Asset Management.
Jak se zdá, dobrý dojem dělá výzkum alternativních zdrojů energie, který financují například ropné koncerny BP nebo Shell. A tak například Amity Fund, který dosud ropný sektor "nebere", nyní údajně zvažuje, zda by neměl svůj postoj změnit.
Některé fondy umožňují klientům investovat do společností, jejichž "nemravné" aktivity nepřesahují například pět procent prodejního obratu. Například britský Jupiter tento limit nedávno zvedl z jednoho na deset procent.
S obezličkou přišel také fond Henderson Ethical. Umožňuje investovat do firem, které používají zvířata na předklinické zkoušky, ale šanci u něho stále nemají firmy používající němé tváře na testování kosmetických přípravků.

Sešlapané boty? Nikoli
Peníze etickým fondům nesvěřují nějací idealisté v sešlapaných botách, píše v jedné ze studií britská výzkumná společnost Datamonitor. Naopak na etická kritéria slyší stále více movitých lidí, včetně těch, kteří využívají služeb privátních bankéřů. "Už to zdaleka není jenom o cigaretách nebo mrzkých mzdách někde v Africe," uvádí jedna z autorek Oksana Selezneva.
"Obliba etických fondů stoupá, neboť ve srovnání s běžnými fondy kladou mnohem větší důraz na dlouhodobé výnosy," uvedla pro zpravodajský server BBC News Joanna Johnstonová z firmy Morley Fund Management.
Mnoho lidí, kteří zvažují, zda investovat "eticky", si klade otázku, zda ve srovnání s "nemravnými" fondy třeba neprodělají. Ukazuje se, že nikoli. Například na britských ostrovech etické fondy v letech 1989 - 2002 v průměru vynášely 7,75 procenta, zatímco ty "neetické" 8,35 procenta.
Více než polovina investorů v lednové anketě americké společnosti Calvert Group uvedla, že etické fondy si vedou nejméně stejně dobře jako ty ostatní, informovala agentura Bloomberg.
"Není docela pravda, že eticky se chovající fondy mají nižší výnosnost," připojuje se také Zdeněk Husták, člen prezídia české Komise pro cenné papíry. Tyto fondy podle něj kolektivní investování v Česku zatím neovlivňují. "Jde ale o trend, který má u nás šanci oslovit i z marketingového hlediska určitou část investorů," podotýká Husták.
To, že pro tyto fondy existuje v Česku prostor, si myslí také Jan Procházka ze společnosti Cyrrus. "V dnešní době, kdy může investor spekulovat třeba na cenu pomerančového džusu v německých supermarketech, by se na trhu určitě uplatnil i koš společností, které jsou šetrné k životnímu prostředí, neškodí lidskému zdraví nebo nenarušují lidské soužití," míní Procházka.

Vybrané firmy, které se někdy ocitly na černé listině etických fondů