Inflace straší, Trichet vyzývá k bdělosti

Inflace v eurozóně, která v lednu podle předběžných údajů stoupla na 2,4 procenta, dělá Evropské centrální bance starosti. "Vyhlídky nejsou příznivé, a proto musíme být bdělí," prohlásil včera prezident ECB Jean-Claude Trichet ve zprávě o hospodářském zdraví eurozóny, kterou přednesl poslancům Evropského parlamentu.

Jak dodal, inflační riziko vzrostlo, neboť ropa od počátku loňského roku podražila o 42 procent. Kromě toho se v zemích eurozóny zvyšuje množství peněz v oběhu.
Podle expertů musí ECB brát boj s inflací vážně. Nelze přehlédnout, že od zavedení společné měny v roce 1999 ani jednou nesplnila svůj inflační cíl - držet průměrný růst spotřebitelských cen pod dvěma procenty, připomněla agentura Bloomberg.

Ekonomika zvolna ožívá
Prezident Trichet včera naplnil očekávání finančních trhů, neboť dal zřetelně na srozuměnou, že rada guvernérů ECB na svém zasedání druhého března zvedne úrokové sazby.

Naposledy je zvýšila na začátku loňského prosince, a to o čtvrt procentního bodu, takže klíčová refinanční sazba je nyní na 2,25 procenta. Bylo to vůbec první zdražení peněz v eurozóně po pěti letech.
"Většina účastníků trhu očekává, že sazby vzrostou na počátku března o čtvrt procentního bodu," podotkla Sabrina Jacobsová, měnová analytička společnosti Dresdner Kleinwort Wasserstein.

Inflační tlaky v eurozóně zesílí i proto, že její hospodářství je na vzestupu, nechal se pár hodin před Trichetovým vystoupením slyšet člen rady guvernérů ECB Erkki Liikanen. "Eurozóně se skutečně začíná dařit lépe, a proto je možné, že sazby zvýší také v dubnu," předpovídá Sin-i Lu z japonské Mizuho Corporate Bank.
Sílící příliv objednávek v Německu, které se podílí na hospodářském výkonu eurozóny zhruba třetinou, i zlepšující se náladu mezi podnikateli včera ve své měsíční zprávě potvrdila Německá spolková banka.

Důvěru nahlodávají schodky
ECB podle Tricheta zneklidňuje také stav veřejných financí v mnoha zemích eurozóny, který se navíc zhoršuje.
Celkové veřejné zadlužení v eurozóně by nemělo přesahovat 60 procent HDP. Ale ve skutečnosti je od roku 2004 nad 70 procenty. Loni podle odhadu OECD odpovídalo 71,5 procenta a letos dále vzroste na 72 procent.

Ze dvanácti zemí eurozóny neplní rozpočtové kritérium podmiňující zavedení eura pět členů. Včetně Německa a Francie, tedy zemí, které svého času tvrdě prosazovaly, že kdo chce euro, musí dostat roční schodek veřejných financí pod tři procenta HDP.
S veřejnými financemi nyní nejhůř hospodaří Portugalsko, nejchudší člen západoevropské patnáctky. Jejich propad loni odpovídal šesti procentům HDP.

Evropská komise by měla dnes v Bruselu Portugalce vyzvat, aby seškrtali další rozpočtové výdaje a snažili se najít další zdroje příjmů.
Přitom Lisabon už loni zvýšil daň z přidané hodnoty i daně z příjmu fyzických osob. Zkrátil také nemocenskou zaměstnancům v rozbujelém státním sektoru. Země od loňska vedená socialisty by se měla na tříprocentní maastrichtské kritérium dostat v roce 2008.

Lucemburský premiér a ministr financí Jean-Claude Juncker, který je do roku 2007 "Panem Euro", spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou upozornil, že Německo, mající v eurozóně velký vliv, musí dát své finance do pořádku během roku 2007.
Hodně se musí tužit také Francie, která se snaží povzbudit svoji ekonomiku vyššími veřejnými výdaji. "Ty v posledních desetiletích rostly a nyní odpovídají kolem 54 procent HDP," podotkl včera Pierre Cailleteau, viceprezident ratingové agentury Moodyś Investors Services. Tým odborníků, který byl jmenován ministrem financí Thierry Bretonem, aby analyzoval francouzské zadlužení, pařížské vládě doporučil, aby na pět let zmrazila veřejné výdaje.

Kam se vydá euro?
Kurs eura od počátku letošního roku vůči dolaru posílill o 1,2 procenta. Obchodníci stále více spekulovali na růst sazeb v eurozóně.
Měnoví experti se ale nemohou shodnout, kterým směrem v následujících týdnech kurs společné měny zamíří. "Euro se stane měnou vhodnou ke koupi," doporučuje Lu. Ale skoro polovina ze sedmdesáti analytiků, které po celém světě koncem minulého týdne oslovila agentura Bloomberg, to vidí přesně opačně.

Preferují dolar, neboť vycházejí z předpokladu, že americký Fed příští měsíc zvýší svoji krátkodobou sazbu o dalšího čtvrt bodu na 4,75 procenta. "Z USA budou nadále přicházet čísla svědčící o svižném hospodářském růstu," předpokládá Yuji Saito z tokijské pobočky Société Générale.