Slováci překvapili trhy rázným zvýšením sazeb

Slováci překvapili trhy rázným zvýšením sazeb

Tři středoevropské centrální banky se v posledních dnech rozhodovaly, co s úrokovými sazbami. Zatímco maďarská je v pondělí ponechala beze změny, polská je včera snížila o čtvrt procentního bodu. Ale nejvíce finančníky překvapilo Slovensko. Tamní experti napevno počítali se zvýšením o čtvrt bodu. To, že banka rázně přitvrdí o celou půlku, nikdo nečekal. Klíčová dvoutýdenní sazba tak činí 3,5 procenta.
Na Slovensku stouply sazby poprvé po skoro čtyřech letech. Centrální banka tím chce tlumit velice rychlý hospodářský vzestup, který nebezpečně podněcuje inflaci. Její meziroční tempo růstu v lednu zrychlilo na 4,1 procenta.
"Za vyšší inflací není jenom zdražení regulovaných cen, ale i inflace tažená poptávkou," komentovala pro agenturu Bloomberg Mária Fehérová ze Slovenské spořitelny.
Hrubý domácí produkt na Slovensku v posledním čtvrtletí 2005 meziročně stoupl o 7,5 procenta, což je nejlepší ukazatel ve střední Evropě a jeden z nejvyšších v celé Evropské unii. Guvernér NBS Ivan Šramko se proto obává "nebezpečných tlaků" pramenících ze zvyšující se domácí poptávky.
Národní banka Slovenska podle Marka Gábriše, analytika ČSOB, proto správně podnikla "preventivní krok", který má omezit budoucí inflační rizika. Bratislava totiž hodlá už v příštím roce zhodnotit plnění kritérií pro zavedení eura, aby ho země mohla v roce 2009 zavést - vůbec jako první ve střední Evropě.
Slovenská koruna po zprávě NBS prudce posílila na nový rekord 37,065 za euro, poté "ochladla" na 37,100 za euro.
Zatímco Slovensko sazby razantně zvedlo a experti nevylučují jejich další vzestup, Česká národní banka je minulý čtvrtek ponechala beze změny. Stejně tak se toto pondělí zachovala Maďarská národní banka. Ta drží svoji hlavní sazbu na šesti procentech, nejvýš v celé EU. Její guvernér Zsigmond Járai nechce nyní o dalším uvolňování měnových otěží ani slyšet. Hlavně proto, že v dubnu se konají parlamentní volby a vláda, která z nich vzejde, musí předložit důvěryhodnou rozpočtovou politiku.
Schodek veřejných financí v Maďarsku se loni dále prohloubil na 6,1 procenta HDP.
Měnová rada Polské národní banky včera svoji základní sazbu snížila o čtvrt procentního bodu (stejně jako koncem ledna) na rekordní minimum čtyři procenta. Guvernér Leszek Balcerowicz může být spokojen s tím, že i když ekonomika nabírá obrátky, inflace zůstává na uzdě. Její meziroční míra loni v prosinci klesla na pouhých 0,7 procenta, což bylo nejméně v Evropské unii. Balcerowicz ale vládě vzkázal, že samotné mírnější sazby ekonomice dlouhodobě nepomohou, nebude-li zahájena reforma veřejných financí. Nelíbí se mu také, že Polsko jako jediný nový člen EU unie nestanovilo přibližný termín zavedení eura.