Z. Járai: Mám obavy z propadu forintu

Mám obavy z propadu forintu

Maďarská vláda ani jednou nesplnila svůj slib, že začne šetrně hospodařit. Naopak, schodek veřejných financí loni dále stoupl a přesáhl šest procent hrubého domácího produktu. Prezident centrální banky Zsigmond Járai ji za to doma neustále kritizuje. "Ekonomice hrozí kvůli deficitu infarkt," řekl nedávno.
Na Evropském bankovním a finančním fóru, které včera skončilo v Praze, se ale tvrdým slovům na adresu vlády vyhnul. "Výsledky, které za uplynulé čtyři roky předvedla, jsou smíšené. Něco se zdařilo, něco zase ne," odpověděl diplomaticky v exkluzívním rozhovoru pro Hospodářské noviny.

HN: Šestiprocentní klíčová sazba vaší centrální banky je nejvyšší v EU. O čem to vypovídá?
Především o hluboké hospodářské nerovnováze, kterou citlivě vnímají zahraniční investoři. Těm musíme vyplácet zvláštní prémii za vyšší riziko, abychom udrželi jejich kapitál. Ale to se nemusí dařit věčně. Z jejich strany je přece přirozené, že hledají možnosti ve stabilnějším prostředí, než je maďarské.
Kvůli vysokým sazbám v Maďarsku si také stále více domácností půjčuje v cizích měnách, například v euru. Ale řekl bych, že ještě oblíbenější jsou půjčky ve švýcarských francích. Lidé bohužel nechápou, jaká rizika s tím souvisejí a jak tím ohrožují finanční stabilitu celého bankovního systému.
A soukromé banky klienty k půjčování v cizích měnách ještě podněcují. Přitom musí vědět, že jakékoli výraznější oslabení forintu může četné dlužníky potopit. Raději ani nemyslet na to, že by se forint propadl řekněme o dvacet procent, jako se to stalo v roce 2002 s polským zlotým.
Forint od počátku letošního roku oslabil o čtyři pět procent. Proto upozorňujeme na rizika, která nemusí být tak vzdálená. Jde především o prudké znehodnocení forintu a následné zpomalení tempa hospodářského růstu, což by na své životní úrovni neblaze pocítily statisíce zadlužených Maďarů.

HN: Máte návod, jak by mohla vláda více šetřit? Co vysoké výdaje na stavbu dálnic?
Investice do infrastruktury jsou velice potřebné a nepředstavují zase tak velkou zátěž. Prvořadé je nejenom omezit sociální výdaje, ale současně zvýšit příjmy z daní. Souvisí to s tím, že míra ekonomické aktivity v Maďarsku se pohybuje kolem 55 procent, je tedy mnohem nižší než u vás. Jinak řečeno, potřebujeme dostat více lidí v produktivním věku na trh práce, aby vydělávali a odváděli daně.
Za zvlášť znepokojivé považuji, že hospodářský růst je financován z velké části na úkor zahraničního dluhu, který se rychle zvyšuje. Hospodářskou nerovnováhu prohlubuje také schodek veřejných financí, který může podle našich předpovědí letos dosáhnout až 8,5 procenta HDP. To už je prostě neúnosné.

HN: Maďaři jdou 9. dubna k parlamentním volbám. Jak hodnotíte práci socialistické vlády?
Ekonomika za posledních sedm let rostla o čtyři až 4,5 procenta ročně, což jistě není špatné. Ale na druhé straně vidíme, že mnozí noví členové EU, včetně České republiky, postupují vpřed rychleji, o baltských zemích nemluvě.
Naše ekonomika se opírala nejenom o vývoz, který po vstupu do EU výrazně stoupl, ale také o domácí spotřebu. Ta ale rostla nadměrně. Vláda připustila příliš vysoký růst mezd, který neodpovídal vývoji produktivity práce.
Myslím také, že lidé v Maďarsku od vstupu do EU očekávali až příliš. A vláda i opozice je v tom jenom utvrzovaly. Slibovaly, že až se staneme "opravdovými Evropany", bude se brzy žít lépe.

HN: Doufáte, že se po volbách změní politický vítr?
Mě jako centrálního bankéře politické větry zase tolik nezajímají. Ať vyhraje kdokoli, očekávám, že se změní hospodářská politika. Socialisté i opozice ujišťují, že chtějí stabilizovat ekonomiku a ozdravit veřejné finance. Jsem si vědom, že to bude velice obtížné a politicky bolestivé. Bude záležet také na tom, kolik budeme mít na rozpočtovou konsolidaci času.