V Česku začaly zlaté časy fondů

Podílové fondy prožívají příznivé časy. Jen za loňský rok se jimi spravované jmění zvětšilo o 55 miliard korun na 225 miliard.
Podle žebříčku sestaveného HN byl v uplynulých dvanácti měsících (od března 2005 do března 2006) nejúspěšnějším z korunových fondů Sporotrend. Svým podílníkům vydělal 43,8 procenta. Jeho průměrný roční výnos v posledních třech letech činil 36,3 procenta.
O tom, jak úspěšný bude Sporo-trend, rozhoduje především jeden muž. Čtyřiatřicetiletý Jiří Lengál řídí investice tohoto fondu od podzimu 2002. Na něm závisí, co bude s přibližně pěti miliardami, které "jeho" fondu svěřili lidé. S takovým majetkem se řadí k největším tuzemským akciovým fondům.
Lengálova strategie není extrémně jiná, než jakou volí jeho konkurenti. Jenže někdejšímu biochemikovi vyšlo rozhodnutí z přelomu 2004 a 2005, kdy přesunul část peněz ze středoevropských akcií do Ruska a ještě o něco později do Turecka.
Podobně jako ostatní manažeři fondů má Lengál za sebou studium ekonomie. Než se stal tím, čím je dnes, pracoval několik let jako analytik a asistent manažera. Svou původní profesí, kterou vystudoval, je však v oboru výjimkou - absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.
Manažeři fondů jako Lengál jsou stále důležitější, protože budou rozhodovat o větším a větším majetku. Podobně jako v západní Evropě budou totiž lidé investovat více peněz do fondů, které jim mohou přinést větší zhodnocení než bankovní účty.
Češi zatím stále mají většinu peněz uloženu na vkladech v bankách - koncem loňského roku to bylo přes jeden bilión korun. Investice domácností do fondů však vloni vzrostly o třetinu, zatímco úspory na termínovaných vkladech jen o necelá dvě procenta.
Kromě zhruba stovky korunových fondů mohou Češi investovat i do více než tisícovky dalších - vedených v cizích měnách, z nichž některé dosahují i lepší výsledky než nejlepší korunové fondy. Šampiónem byl v polovině března dolarový fond ABN Latin America Equity, který vydělal 81 procent.
Konzervatismus Čechů se zatím projevuje i v tom, jaké volí fondy, když už se rozhodnou vzít peníze z banky a investovat je jinak. Skoro polovinu úspor svěřují do nejméně rizikových, ale i nejméně výnosných fondů peněžního trhu. I to se však postupně mění: loni vzrostl majetek lidí v akciových fondech o 64 procent.
S rostoucí nabídkou fondů - jen loni jich v Česku přibylo 162 - poroste také boj o klienty. V USA, kde je investování s nimi úplnou samozřejmostí, se manažeři snaží zaujmout jakkoliv. Klientům píší i básničky, jako třeba Michael Roth z fondu Stark Investments.